Inzerce
Inzerce
Inzerce

Julinka 18. měsíc

Julinka

Tak a je to tady! Julince bylo 4. března rok a půl. Jelikož jsme jen o den později navštívili naši dětskou paní doktorku, mohu vám prozradit i aktuální míry a váhu. Julinka měří krásných 82 cm, váží 10,4 kg a obvod hlavičky je 47,5 cm. Bohužel, Juli začíná být stejný strašpytlík jako Míša, takže kromě papa a pár slůvek se na kontrole moc nepředvedla a držela se mě jako klíště.

Julinka řádila na karnevale

Tento měsíc se nám docela vlekl, protože jak Julinka tak Míša byli dost často nastydlí. Museli jsme tak oželet plánovaný výlet do Zoo. I tak si ale Julinka zařádila na karnevale, který pořádala Míšova školka a pyšně se nakrucovala v kostýmu berušky.

Julinka na karnevale

Inzerce

Bála jsem se, že celé odpoledne prosedí na klíně, protože se teď neznámých míst a lidí celkem bojí, ale pořádně jsem se spletla. Rozkoukávala se jen chviličku a potom už hopsala mezi ostatními a bylo jí úplně jedno, kde jsou rodiče.

Julinka na karnevale

Inzerce

Julinka začíná stále více povídat

Když se na pár dní ohlásilo jarní počasí, Julinka byla celá nadšená ze sluníčka a vychutnávala si procházky mnohem víc, když ji neomezovala naducaná zimní bunda. Dokonce jakmile uviděla ptáky, zakřičela: “Tááám kák.“ Což v překladu znamenalo tam je pták, takže šlo vlastně o takovou první Julinčinu mini větičku. Měla jsem velkou radost. Juli se teď vůbec začíná víc slovně projevovat. Sice spoustu slov neřekne přesně, jak zní, ale opravdu se snaží. Ráda mi osahává obličej a ukazuje a říká oko, ucho, místo pusy řekne ham.

Julinka venku

Když frčí ze skluzavky volá jedééé, když skáče a skáče opravdu často, tak krásně říká áááá hop. Ráda si prohlíží knížky a říká nám, jak dělá kočka, pes, prasátko, kráva, ovečka, včelka, husa… A samozřejmě, když se láduje nějakou dobrůtkou, nezapomene říct „etě“ tedy ještě.

Inzerce

Stále ji hrozně moc baví tancování a miluje pořad Cvičení s Míšou a vůbec nejvíc písničku Sloník Toník. Celá rodina se pobaví, když vidí, jak se snaží a jak některé pasáže prožívá. Nakonec vyžaduje ohromný potlesk, jinak se na nás dost zlobí.

Společně s Míšou vymýšlejí jednu ptákovinu za druhou, už se proti nám dokážou i krásně spojit. Míša je její opravdu velký brácha a pomalu největší autorita. Tuhle jsem dětem nalila nudlovou polévku a Juli začala otáčet hlavou, že ji nechce. Míša na ni houknul: “Nuliko, papej nudle.“ A Juli se způsobně pustila do jídla. Nevěřila jsem vlastním očím!:-) Míša je vychytralec a tak ji občas i dost zneužívá, ať mu podá kostku nebo donese to či ono, ale Julince to zatím naštěstí nevadí.

Inzerce

Julinka pomocnice

Taky musím Juli pochválit, jaká už je velká pomocnice, všechno ji baví zkoumat, když vidí, že se chystám vařit, chce mi pomoct s mícháním. Babičce nedávno vytřela zrak, když jí sešlápla dvě velké pet láhve, které měla postavené vedle koše, pak je do toho koše i sama hodila a když viděla, že babi potom obsah koše vyhodila, sama zašla ke skříňce, vytáhla další sáček a hodila ho do koše.

Sraz holek BOLek v Opavě

Nejkrásnějším zážitkem pak byl pro Julinku určitě návštěva dětského centra Sloník v Opavě, kde jsme měli sraz s dalšími „bolátky“ a jejich maminkami. Strávili jsme společně opravdu bezva odpoledne a Julinka stejně jako ostatní nevěděla, kam dřív. Jestli na skluzavku nebo trampolínu.

Julinka

Největší úspěch měl ale určitě bazén s balónky, kde se chvíli rochnila i se stejně starou Verunkou od Haničky (Škubánka).

Julinka


Doufám, že příští měsíc už nám dají nemoci pokoj a konečně se dostaneme víc ven.

Zpracovala Naďa Barochová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Julinka 18. měsíc - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×