Julinka 30. měsíc

Další dva měsíce jsou za námi. Tentokrát nemůžu říct, že uběhly jako voda, protože obě děti byly často nachlazené, hlavně Míša a tak jsme většinu času trávili doma, což nám celkem dost vadilo, ale o to víc jsme si užili každý výlet, na který se nám podařilo vyrazit.

Naše kroky nejčastěji vedly za zvířátky. Koncem února jsme se vydali pozdravit labutě na nedaleké jezírko.

A samozřejmě jsme jim donesli i spoustu jídla. Jeden den jsme sebou vytáhli i babičku a zašli se podívat do arboreta, kde je moc pěkný zvířecí koutek.

Měli jsme dokonce velké štěstí, protože tam zrovinka poslední den probíhala výstava Preparátor a tak měli prckové oči navrch hlavy, když koukali na spoustu vycpaných druhů zvířat z několika různých kontinentů.

Julinka dostala od Ježíška nové kolo-odrážedlo a tak hned, když se udělalo hezky, a že si letos jaro pospíšilo, vydali jsme se ho vyzkoušet i venku.

Prvních pár metrů bylo kostrbatých, ale Juli rychle odkoukala techniku od Míši a pak už jsme jen pořád slyšeli TŘI DVA JEDNA START a oba soutěžili, kdo bude první u nás.

Julinka si kolo opravdu oblíbila a tak teď startuje téměř denně aspoň na chviličku. A dokáže se u toho tvářit tak důležitě, že se musíme smát.

Další důležitou událostí byl karneval, který pořádala školka, kterou navštěvuje Miška. Naši lumpíci vyrazili za piráta a včeličku.

Julinka si svůj kostým tak zamilovala, že v něm často poletuje i teď doma. Minule pobavila pošťáka, který nám dovezl balík, a ona si pro něj šla přestrojená za včelku.

Koncem března jsme si ještě udělali výlet do ostravské zoo a konečně jsem měla pocit, že děti víc baví koukat na zvířátka než vyhledávat atrakce, skluzavky apod. Julinka se vydržela na některé druhy bez hnutí koukat a sledovat i deset minut. Samozřejmě největší nadšení proběhlo u koz, které i sama hezky krmila z ruky.

Juli je pořádná šibalka, je hodná, už se tolik nevzteká jako minulé dva měsíce, kdy zkoušela, co si může dovolit, zato nás teď „baví“ jinými kousky. Tuhle si třeba na obličej namazala půlku Nivey.

V bytě už pomalu není zeď, kde by nebyla nějaká malůvka, uhlídat Juli s tužkou je nadlidský výkon, schováváme, domlouváme a stejně si nedá pokoj. Malování je její velká vášeň, ale musím říct, že na to, že má dva a půl roku maluje fakt moc hezky. Nejraději na svou tabulku a umí už krásně nakreslit auto, traktor, sluníčko, motýla, šneka… Hlavně se podivuju, jak krásné držení tužky má už teď.

Dále si zase hezky obohatila slovní zásobu, ráda si se mnou prohlíží knížky a všechno opakuje. S výslovností stále dost pokulhává, ale s Míšou už vedou perfektní rozhovory. Nejraději se vykecávají ve vaně a pokaždé je na ně legrační pohled. Sednou si vedle sebe a nohy vystrčí ven.

Trošku mě mrzí, že jsme museli Julince předčasně zrušit plavání. Za začátku se ji v bazénu moc líbilo, ale pak přišla chvilka nepozornosti, kdy si lokla a od té doby měla velký strach. Jelikož už se ale jednalo o dvě poslední lekce, řekla jsem si, že ji nebudu trápit a bazén zkusíme zase později. Na cvičení ve školce stále chodí, dokonce už dostala první medaili a diplom.

Nedávno jsme oslavili Míšovy 5 narozeniny a Julinka už krásně přednesla svou gratulaci a měla pro Mišku taky dárek, který jsme mu společně vybrali.

V dubnu nás čeká zápis do školky a tak si musíme poslední měsíce pospolu co nejvíc užít.