Julinka 28 měsíců

Období vzdoru

Ten nechcííí, chci tééén. Nechci ham, nechci hají, nechcíííííííííí. No jo, na Julinku přišlo období vzdoru. Z naší milé hodné holčičky se občas stane dračice, která se za každou cenu snaží prosadit svou vůli. Zatím to tedy celkem zvládáme a některé její scény prostě ignorujeme a čekáme, až se vzpamatuje. Což naštěstí netrvá dlouho, ale je krásně vidět, jak nás testuje a zkouší, co si může dovolit a co ne. Kromě toho teď u všeho potřebuje hlavně maminku a Lojzu samozřejmě moc mrzí, že si od něj nenechá vyčistit ani zuby. Stejně se chvilku choval i Míša, když byl menší, takže tohle taky nějak extra neřešíme. 

Julinka i Míša měli neštovice

Začátkem prosince nás navštívily neštovice, nejdřív se osypal Míša, Julince naskočily první pupínky zhruba týden před Vánoci. Naštěstí, i když průběh nebyl zrovna hladký, Julinka měla pupínků opravdu strašně moc a všude, tak je zvládla mnohem líp než brácha, neškrábala si je, nefňukala, vážně jsme zírali. Jen první dva dny, kdy měla teplotu byla taková nesvá a polehávala.

Jak jsme prožili Vánoce?

Vánoce si už ale krásně užila, radovala se z dárečků a s Míšou jako obvykle vymýšleli jednu blbinu za druhou. Julinku letos nejvíc potěšilo kolo odrážedlo a růžový deštník, který našla pod stromečkem u babičky.

Babička zase obdivovala vánoční fotky dětí, které jsme nechali vyfotit v ateliéru s předstihem, a myslím, že některé se vážně hodně povedly.

Letos děti doslova uchvátily prskavky a během týdne jsme vypálili asi pět balení. Svátky byly kouzelné, strávili jsme je obklopeni rodinou, jen nemusely tak rychle skončit.

V lednu byly děti opět nemocné

Začátek ledna už nebyl tak růžový, obě děti onemocněly a tak jsme vesměs pořád trčeli doma, maximálně jsme navštívili babičku s dědou. Nějaká zábava se ale našla i doma. Rozhodli jsme se Julince taky pořídit větší postel, protože dosud spala v malé postýlce a její radost byla víc než obrovská. Dokonce pomáhala tatínkovi s montováním.

Naše obavy, jestli se bude chtít stěhovat do nové, se ukázaly jako liché, Juli byla nadšená, že se ji do postele vleze víc hraček a je šťastná, že si může kdykoliv vylézt a vlézt zase zpátky sama.

Julinka chodí i na plavání

Kromě cvičení přibylo Julince ještě i plavání. Každý čtvrtek dopoledne teď chodíme do babyclubu Kačka, kde probíhá plavání pod dohledem milé paní lektorky. Juli je z bazénu nadšená, stejně jako na cvičení, i tam má potřebu se předvádět a pokukuje, jestli ji všichni sledují, jak je šikovná. Maličko se ještě bojí plavat sama s kruhem, ale věřím, že během dalších lekcí se ten strach bude zmenšovat.
Moc mě těší, že Julinka krásně sama baští a hlavně ráda a sní většinu toho, co ji přistane na talíři. Bohužel jen čerstvé ovoce je obtížné do ní dostat (kopíruje bráchu) a tak ho sní jen propašované v jogurtu nebo vypije formou koktejlu s mlékem.

Když byli oba nemocní, často jsme si kreslili a výsledky jsou tu. Julinka už celkem zvládá sama nakreslit sluníčko. Nakreslí i očička a nos. Pusu občas ještě zapomene. Do příštího deníčku musím nějakou její kresbičku vyfotit.

Velká radost ze sněhu

Konečně napadlo trošku sněhu i u nás a tak jsme vyrazili na menší procházku se saněmi. Jelikož je ale Míša opět nachlazený, udělali jsme jen menší kolečko a zase rychle do tepla domů. Juli se nejvíc líbilo, když ji Míša táhnul sám. Ještě ho popoháněla: Jedééééééééééééééém.

Za poslední dva měsíce se Julinka zase víc rozmluvila, i když výslovnost je občas fakt šílená a málokdo krom těch nejbližších ví, co tím chtěl básník říct. Krásně ale spojuje a snaží se mluvit větách. Hodně opakuje po Míšovi a poslední dobou třeba rádi přeříkávají různé rozhovory z pohádek. Naposledy třeba scénu ze Shreka 2, když jedou v kočáře poznat rodiče od Fiony. Míša se 10x zeptá: Už tam budéém. A Juli 10x odpoví: Ne. Pak se jako dohadují a nakonec řekne Juli: Ano už tam budem. Je s nimi legrace. Denně prohání auta, vláčky, hrají si na spinkání, hra spočívá v tom, že si sundají papuče, vlezou si do jedné postýlky společně, každý v ruce jednoho plyšáka a navzájem si přejí dobrou noc, dají si pusu a spí asi dvě minuty, než je to přestane bavit.

Tím bych asi další hlášení ukončila, příští týden nás čeká výlet do Prahy, pár oslav a snad už se nám bacily budou vyhýbat obloukem a začneme si užívat tu pravou zimu.

Zpracovala Naďa Barochová.