Vakcíny, princip očkování

Jaké je složení vakcín, jejich vývoj a testování, jaká se používají adjuvancia, jejich bezpečnost

Vakcíny jsou tvořeny účinnou látkou. Drtivá většina vakcín je neživá, jejich obsahem tedy není žádný celý mikrob, jak si někdy lidé mylně myslí, že způsobujeme infekci, ale pouze zjednodušeně řečeno taková maketa mikroba. Vezmeme z původce nějakou neškodnou část, tzv. antigen, na kterou je imunitní systém schopen zareagovat.

Obrázek povrchového antigenu – makety. Zdroj: Přednáška doc. MUDr. Rastislava Maďara

V některých vakcínách je kromě účinné látky přítomno adjuvans, což je látka, která zesiluje účinek antigenu. Díky adjuvans můžeme v podstatě použít slabší vakcínu, menší dávku antigenu, protože adjuvans zesílí efekt antigenu na náš imunitní systém. Adjuvované vakcíny se používají například i u starších lidí, kteří už mají méně výkonný imunitní systém.

Jak je to u živých vakcín?

Živých vakcín je málo, používají se proti planým neštovicím, spalničkám, zarděnkám, příušnicím, a potom ještě proti žluté zimnici. Živou je i vakcína proti TBC. Pokrok v medicíně je vidět i v této skupině vakcín, i kombinované vakcíny používané dnes u dětí jsou mnohem šetrnější než monovakcíny používané před desítkami let u jejich rodičů.

Kromě toho vakcíny mohou obsahovat nějakou antimikrobiální složku, ve stopovém množství. Stopové množství znamená, že je to téměř nepřítomno, může to pocházet z kultury, na které se původce množí. Strašit tím je jako říkat: „Nepijte vodu z kohoutku kvůli chlóru." Ten ale zvyšuje bezpečnost vody a nikdy Vám neublíží, protože není možné dosáhnout kritickou hranici. Kdybyste měla velkou žízeň a vypila 10 litrů vody, tak Vás může zabít ta voda, ne však chlór. A podobné je to s těmi přídavnými látkami ve vakcínách. Nakonec, výrobci vakcín to musí mít všechno pečlivě odzkoušené, jinak by ohrožovali svůj nárok na existenci.

Odpírači očkování argumentují, že se začnou vakcíny vyrábět v Číně, aby byly levnější. Mají tím na mysli, že budou méně kvalitní? Hrozí to u vakcín z Číny?

V Číně jsou vakcíny dostupné proti mnoha nemocem, zatímco pro nás se vyrábějí většinou v západní Evropě. Nicméně každá vakcína, která se k nám dostane, musí mít registraci jak českým SÚKLem (Státní ústav pro kontrolu léčiv), tak obdobnou evropskou EMEA (u European Medicines Agency) - hlídají účinnost a bezpečnost vakcín – jejich kvalitu, shromažďují nežádoucí účinky. Výrobce musí mít pro náš region registraci Evropské unie, musí zdokladovat všechny klinické studie, které musely proběhnout, aby se ukázalo, že vakcína je bezpečná a účinná. Jestli vakcínu s výbornými klinickými výsledky, pro populaci bezpečnou, a navíc levnou vyrobí Číňané, proč ne. Je nutné si uvědomit, že testování očkovací látky výrobou nekončí, probíhá i tzv. poregistrační, čtvrtá fáze klinického zkoušení, kdy se hlásí nežádoucí účinky vakcín v rámci jejich aplikace velké části celosvětové populace. Vakcína se sleduje na stovkách milionů aplikovaných dávek. Když po velkém počtu aplikovaných dávek proti HPV vidíme, že v zemích, kde se HPV vakcína používá plošně, došlo téměř k vymizení nových případů bradavic, které přinášejí nejen fyzické, ale i psychické utrpení, stejně jako pokles rakoviny děložního čípku, a vidíme, že plošné očkování probíhá bez komplikací, můžeme konstatovat, že je bezpečné. A neustále dokola uvádět jeden případ úmrtí 16leté dívky v Londýně, u které mimochodem zjistili jiné rizikové faktory, je pokus o manipulaci.

Údajně se adjuvancia, jako ionty hliníku vstřebávají, protože kdyby se nevstřebávaly, nemohly by splnit funkci aktivátoru imunitního systému? Opravdu? Jak vlastně to adjuvans funguje?

Po očkování se logicky aktivuje imunitní systém člověka, klíčová je odpověď, která probíhá v mízní uzlině blízké k místu aplikace (např. při vpichu do ramena v podpaží). Ionty hliníku se nemusí vstřebávat do těla, aby očkování fungovalo. Mě neustále fascinuje, že lékař nebo sestra podá pacientovi 0,5 ml tekutiny pod kůži nebo do svalu, a to Vás chrání před potenciálně smrtelnou nemocí jako meningokoková meningitida nebo žlutá zimnice 10 let. To je přece fantastické, že to tak funguje. I přes mnohaúrovňový systém hlídání bezpečnosti vakcín se někdo pořád snaží rodiče znejišťovat a hledat pseudoargumenty, zpochybňující fungující systém.

1. Očkování funguje tak, že v kůži, pod kůží nebo ve svalu, se po aplikaci očkovací látky shromáždí buňky imunitního systému.
2. Klíčovou úlohu mají „chlupaté“, dendritické buňky, které uchopí antigen (tu naši maketu) a odvedou jej do spádové mízní uzliny.
3. V uzlině dochází k vrcholu odpovědi za 3-24 hodin. Do reakce se ještě zapojí slezina jako hlavní imunitní orgán těla, ale plíce, játra ani ledviny či jiné vnitřní orgány očkováním nejsou zatížené.
4. V podstatě můžeme říct, že za dva tři týdny jsou vytvořené protilátky, někdy i aktivovaná paměťová imunita, a buňky imunitního systému, které reakci na vakcínu zajistily, už zase čekají na nějaký další antigenní podnět.

Analogicky podobný proces se aktivuje, když se poraníme hřebíkem, do rány se dostane špína, tříska nebo půda apod., nebo když nám nějaká jiná antigenní zátěž vnikne do těla. Ty buňky fungují stejně jako při očkování, snaží se zabránit onemocnění organizmu.

Jak je to se rtutí jako adjuvans?

Na toto již pan docent odpověděl v rozhovoru: https://www.babyonline.cz/maminka/celebrity/rastislav-madar/vyznamny-vedecky-pracovnik-a-popularizator-ockovani
U vakcín se již rtuť používá skutečně jen minimálně, i když je to pro organizmus neškodná etylrtuť, která se přeměňuje na anorganickou rtuť a během 5 dní se vylučuje stolicí bez negativního vlivu na lidský organizmus.

Další fakta a mýty o očkování