Neškodí očkování miminkům?

Proč se děti očkují již od 9. týdne, není to příliš brzy? Jak je to se zátěží hexavakcíny na organizmus miminek?

Není. Miminko, když se narodí, tak má protilátky ještě od maminky, jeho vlastní protilátková imunita se tvoří v průběhu prvních dvou let, ale už má vrozenou buněčnou imunitu, a ta je schopná zareagovat. Děti v tom věku mohou ohrozit hlavně samotné nemoci, neživá vakcína ne. Část jejich imunitního systému je vrozená, část se postupně buduje. Některé vakcíny proto do 2 let věku neočkujeme, ale taková hexavakcína je v pořádku. Na ní se dnes útočí poměrně dost, ale je to taková jednoduchá snaha o manipulaci typu: „Je tam hodně těch nemocí, tak to je velká zátěž.“ Když si vezmete dnešní hexavakcínu a očkování, které bylo před 50 lety, v roce 1960, tak když dřívější antigenní zátěž těmi monovalentními vakcínami počítáme jako 100 %, hexavakcína je z toho 3%. Každý může přece vidět, že molekulární biologie a medicína obecně zaznamenala v posledních 20 letech obrovský rozmach. To platí i pro vývoj očkovacích látek. Autoři průlomových objevů za to dostávají Nobelovy ceny, takže i celosvětová nemedicínská veřejnost je uznává. A co jiného bychom nakonec měli chtít, než mít jednu vakcínu proti co největšímu množství nemocí, s navíc pouze 3% antigenní zátěží oproti minulosti? Pro dítě je to nejmenší zátěž s nejmenším počtem vpichů. Proč tedy zbytečně rozkládat hexavakcínu na drobné, není-li k tomu vážný medicínský důvod. A chtít z celé hexavakcíny jen tetanus, to už je skutečně nonsens. Kdybych vybral jednu vakcínu, která byla nejrizikovější z hlediska nežádoucích účinků i z hlediska ne úplně spolehlivé ochrany proti všem formám nemoci, tak by to byla očkovací látka proti tuberkulóze. Sami vakcinologové ji navrhli stáhnout a část veřejnosti se jí i přesto nervózně dožaduje. Používala se od začátku 20. století a byl to poměrně reaktogenní živý kmen hovězího mykobakteria. Kvůli reakcím po kalmetizaci se muselo s dalším očkováním dlouho čekat a tak se stalo, že na černý kašel umírala zase miminka i u nás. Včasné očkování je klíčem k plnohodnotné prevenci očkováním. O tom existují stovky studií a ukazuje to i praxe.

Další 2 dotazy k hexavakcíně nám poslala jedna z maminek:
Ráda bych se zeptala na očkování Hexa vakcínou a vakcínou proti pneumokokovým infekcím v jeden den. Ostatní maminky jsou toho názoru, že je pro 3 měsíční dítě velkou zátěží dostat za den dvě vakcíny, ale náš pediatr tvrdí opak, a to, že aplikace Hexa vakcíny a vakcíny x pneumokokům v jeden den je menší zátěž pro organizmus miminka. Kdo má pravdu?

Očkovat hexavakcínu a pneumokokovou vakcínu ve stejný den je odborně naprosto v pořádku a o stejný postup jsem požádal i našeho pediatra u svého dítěte. Pár antigenů navíc dítě nijak nezatíží a má-li mít nějaké nežádoucí reakce, je lepší, když těch stavů bude mít míň. Menší zátěž pro dítě je to v tom, že místo 6 očkovacích dnů jich bude mít u této kombinace jen 3 a bude tím pádem míň stresované. Navíc je lepší zdravotnické zařízení navštěvovat co nejméně, i když se očkuje v rámci tzv. prevence, někdy tam dorazí i tak rodič s akutně nemocným infekčním dítětem.

Dále bych se chtěla zeptat, proč je v Hexavakcíně žloutenka typu B - kde by se touto mohl kojenec infikovat?

Velká část očkovaných má po 3 dávkách vakcíny dlouhodobou až doživotní imunitu. Infekce se přenáší jehlami, stříkačkami, krví, dalšími tělními tekutinami apod. I ve vyspělých zemích dochází ve zdravotnických zařízeních z času na čas k epidemiím této potenciálně až smrtelné infekce. Musíme si uvědomit, že některé komplikované optické přístroje používané na invazivní vyšetření ve zdravotnictví se dají dekontaminovat jen velmi obtížně a není možné je sterilizovat. Navíc v jihovýchodní Evropě nebo v severní Africe je úroveň státní medicíny jinde než u nás. Stačí jedna nesterilní jehla, například podání kalcia do žíly u dítěte se sluneční kopřivkou v Egyptě, a může být zle. Nemluvě o exotičtější cizině mimo Evropy či severní Afriky. Kdykoliv můžeme mít v cizině dopravní nehodu, nebo jiný úraz. Takových našich spoluobčanů jsou ročně tisíce. A nevyužít možnost ochrany proti této nebezpečné a zákeřné nemoci v rámci komplexní bezproblémové hexavakcíny je zbytečný hazard.

Opravdu jsou miminka v riziku všech nemocí, proti kterým se očkují?

Riziko nákazy je u některých nemocí poměrně vysoké, u jiných nízké. Každý dětský život ale přece stojí za záchranu. Každá preventabilní nemoc je zbytečná. Narušuje a vyčerpává zdraví dítěte, stojí zbytečné peníze, může způsobovat komplikace nebo ohrozit další děti. Já se na to dívám opačně, je velká škoda, že zatím vakcín není víc a to myslím i ty nepovinné. Očkování patří k nejlepším dlouhodobým investicím do zdraví našich dětí. Je podpořené vědou, ověřené praxí, přísně hlídané. To není o pocitech nebo subjektivních dojmech. Jinak samozřejmě proti přenosné dětské obrně se už očkuje jenom ze setrvačnosti, protože svět je otevřený. Právě díky očkování se dnes dětská obrna vyskytuje už jenom v posledních třech zemích světa, v Pákistánu, Afghánistánu a v Nigérii. A všude je to z politických důvodů, protože tam nemohou očkovací týmy. V pohraničí Afgánistánu a Pákistánu je Al-Kajdá. A v Nigérii proto, že to ze začátku zakázali v muslimské části země jejich vedoucí duchovní představitelé. A až potom, co proočkované křesťanské děti v Nigérii přestaly na polio umírat, a u muslimských nemoc zůstávala, změnili názor. Doočkování však potrvá řadu let. Všude ve stávajících endemických oblastech byly příčinou neočkování takovéto zvláštní důvody, jinak by se možná už dětská obrna dnes nevyskytovala nikde. Z těchto 3 zemí se však polio každým rokem dostává i za jejich hranice, proto má význam pořád očkovat. Vemte si, že v Československu není přenosná dětská obrna od roku 1960, a přesto u nás žije pořád 10000 lidí s postižením po obrně z dřívějška, protože následky mají doživotně.

Přistupují lékaři i přes povinnost a masovost očkování k pacientům individuálně? Jaké dítě by nemělo být naočkováno?

Individuální přístup je nutný u každého pacienta. U každého pacienta musíme získat anamnézu, v případě potřeby jej pečlivě vyšetřit, ale v podstatě musím říct, že kontraindikace očkování neživými vakcínami, a to jsou skoro všechny u nás dostupné, jsou velmi vzácné. Právě proto je nutné konzultovat tuto problematiku s lékařem, který je odborníkem ve vakcinologii a sám očkuje, tj. hlavně se svým dětským praktickým lékařem. Rodič má za dítě odpovědnost, ale když dá místo fundovaného názoru svého lékaře raději na drby na internetu, či v různých prapodivných publikacích, na kterých se odborná veřejnost výslovně baví, má za případnou nemoc dítěte osobní odpovědnost.

Jak je to s nedonošenými dětmi a dětmi s poruchou imunitního systému?

Ty by naopak měly být očkovány, opět ale neživými vakcínami, protože jim expozice skutečnému původci infekce může zásadně ublížit. Očkování neživou vakcínou, jak to zjednodušeně vysvětluji svým pacientům, je jako podání makety. Vezme se část obalu z bakterie nebo viru, naváže se na nosič a zabalí do vakcíny. Imunitní systém získá „dojem“, že byl napaden, a vytvoří proti původci protilátky, případně se aktivují paměťové buňky. Když se pak tělo potká se skutečnou bakterií nebo virem, okamžitě je zlikviduje, aniž by onemocnění propuklo. Takže nedonošené dítě, které dostane vakcínu „s maketou“, bude naopak z očkování profitovat. Kdyby proběhla epidemie, tak bude možná první, které na infekci zemře. Pokud jde o živé vakcíny, tam to je nutné vždy individuálně zvážit.

Doslechli jsme se, že existuje alternativní vakcína k povinné Infarix hexa, Pediacel, která sice neobsahuje vakcínu proti Hepatitidě B, ale obsahuje méně hliníku a dalších přídavných látek a měla by být šetrnější. Má smysl očkovat miminko proti Hepatitidě B, která se přenáší krví a pohlavním stykem? Nestačí očkovat až později, např. na začátku puberty? Je Pediacel opravdu šetrnější a je rozumné očkovat s ním místo hexavakcíny?

Jsem zastáncem toho, aby děti dodržovaly doporučené očkování, pokud je to možné a nemají-li jiné těžké závažné onemocnění, které by v daný okamžik očkování bránilo. Minimální množství hliníku ve vakcínách je pseudoproblémem vyvolaným neočkujícími osobami, které většinou chtějí důvěřivé rodiče směrovat na svou alternativní cestu, které se věnují. Virová hepatitida B se nepřenáší jen pohlavním stykem, ale například i zdravotnickými pomůckami. Některé komplikované přístroje nemohou být sterilizované, a tak nákaza v nemocnicích není úplně vyloučená. Teď například řeší USA susp. epidemii desítek žloutenek typu B a C u pacientů jednoho zubaře v Oklahomě. Ušetříte tím navíc dítěti počet vpichů a zaručíte brzký nástup imunity, kterou může potřebovat. Medicínsky neodůvodněný odklad očkování je zbytečným rizikem.

Babyonline dodává: Rozdíl obsahu sloučenin hliníku je zanedbatelný, tím straší hodně odpůrci očkování, doc. Maďar na to již také odpovídal, celkově se nevstřebá: https://www.babyonline.cz/dite-od-a-do-z/ockovani-deti/fakta-a-myty-o-ockovani/vakciny-princip-ockovani.

Další fakta a mýty o očkování