Příběh odsávání mléka

Příběh 8týdenního odsávání mateřského mléka aneb je možné po prvotním odsávání mléka ještě začít kojit a kojit několik měsíců?

Byla jsem odvezena na pokoj, kde si matně vybavuji, že jsme byly 2. První maminka již byla na odchodu a v dalších dnech nastoupila maminka, které z důvodu psychického onemocnění hrozilo zastavení laktace.Byl to nádherně krátký porod. Ještě o půl čtvrté jsem se usmívala na maminky předporodního kurzu, které s porodní asistentkou zavítaly do porodního sálu. Komentovala to slovy: „Takhle s úsměvem se u nás rodí.“ I manžel vyloudil mírný úsměv. Z mé doširoka vysmáté pusy byly maminky až mírně řečeno paf. V 6.10 již dcera byla na světě. Sama jsem se dívala na vedle odloženou placentu, vypadala celá. Bohužel, nebyla. Nevím, jak dnes, ale dříve se nedělaly paušálně kontroly dělohy po porodu ultrazvukem, zda v ní nezůstaly nějaké zbytky. Ale nepředbíhejme.

Nalitá prsa

První den jsem měla tak nalitá, horká a ztvrdlá prsa, že si z nich dítě nic nemohlo vzít. Rada sestry byla: „Odstříkat ručně.“ Po neúspěšném pokusu jsem se jí zeptala jak. Ať mně to ukáže. Sama naznala, že to nejde. Na řadu se dostaly studené obklady, které trochu prsům ulevily, a já začala kojit. 

Další problém – vpáčená bradavka

Bohužel se objevila další nepříjemná skutečnost, a to vpáčená bradavka. Protože prsa během těhotenství nikdo neřeší, netušila jsem, že to bude problém.

Skončila jsem na kyretáži

Ač to vypadalo, že problémy nekončí, já se udržovala s prvorozeným miminkem stále v dobré psychické pohodě. Ta ubývala s ubývajícím množstvím krve v mém oběhovém systému. I když jsem stále na probíhající krvácení upozorňovala, koupala se doslova v lázni krve, která nešla nijak efektivně zachytit, sestry mě přes den převlíkaly, nikomu to nepřišlo vhodné k řešení. Bohužel byl víkend, rodila jsem ve čtvrtek večer a na oddělení se to hemžilo nepříliš bystrými individui. Netušila jsem, že si kromě porodu musím domluvit i kvalitní poporodní péči. Když mně po odběru krve, které jsem již tak měla málo, mladá lékařka vítězoslavně sdělila, že zánět slepého střeva nemám, protože leukocyty jsou v pořádku, já se přitom stále koupala v krvavé lázni, pochopila jsem, že musím vzít osud do svých rukou. Na klinice jsem vyhledala lékařku, která mě rodila. Ta, když mě spatřila celou bílou u dveří v šeru ultrazvukové místnosti, řekla: „Okamžitě se položte,“ a vyšetřila mě. Zjistila, že přece jenom, ač placenta vypadala celá, zůstalo v děloze drobné reziduum – zbytek, díky kterému jsem tak krvácela. Když vytušila, jaká je situace na oddělení, sdělila mně, že to již nikomu nesvěří a kyretáže – vyčištění dutiny děložní – se ujala sama.

Dítě po anestézii spalo mnoho hodin v kuse

Po zákroku jsem ještě nakojila. Na můj dotaz, zda není v mléku anestézie, která by mohla uškodit miminku, mně bylo sestrou sděleno, že nikoliv. Realita však byla jiná. Po výkonu jsem tvrdě usnula nejen já, ale i dítě, které mně přinesli za několik hodin, tuším, že za více než dobu dvou kojení. Bylo v pleně pokakané až na zádech. Dnes vím, že bych odstříkala předem a další 2 dávky po výkonu, nebo minimálně jednu, vylila.

Po dobré radě na závěr prsa samá ragáda

Na závěr na novorozeneckém oddělení přišlo ještě doporučení: „Kojte aspoň 40 minut.“ Bohužel jsem netušila, že jsem se ocitla v porodnici v době, kdy začínal boj o podobu kojení – délka, kdy nabízet prso a podobně. Když jsem tuto informaci sdělila své příbuzné, bývalé staniční na porodním sále, velmi ostře ji odmítla s odůvodněním, že si tak zcela zničím bradavky. To už však bylo pozdě. Z porodnice jsem odcházela s prvními ragádami a nenacvičenou technikou kojení. Další dva týdny se situace každým kojením zhoršovala, prsa byla jeden krvavý bolák vedle druhého.

Jak jsme se dostali k odsávání mateřského mléka?

Co s tím? Tehdy mě naštěstí napadla ta nejúžasnější myšlenka, která mě napadnout mohla. A to začít se řídit vlastním rozumem a intuicí. V hlavě jsem si poskládala následující fakta:

• Mateřské mléko je pro dítě to nejlepší, ráda bych mu je podávala co nejdéle.

• Kojit je v současné době, s krvavými ragádami, utrpení.

• Mám tedy možnost podávat mateřské mléko, aniž bych kojila? Respektive je technika, jak by bradavky byly drážděny co možná nejméně, postupně se zhojily a přitom jsem z prsou potřebnou dávku dostala? A tím je stimulovala k další tvorbě mléka. A nejlépe se pak vrátila ke kojení.

ANO

• Jedinou možností bylo zakoupení odsávačky a zkusit odsávat.

Až teprve tehdy jsem si uvědomila, jak je kojení nejen pro dítě ten nejlepší způsob výživy, ale i pro matku nejjednodušší. Odsávání potřebné dávky mléka mně jednou za 2-3 hodiny trvalo i přes hodinu. Včetně noci. Jako by to dcera tušila, v jak prekérní situaci se nacházíme. Od 7. týdne totiž zcela v noci přestala budit.

Za dobu, co jsem odstříkávala, jsem si vyslechla nespočet rad, takových v uvozovkách pozitivních, které zrovna v té chvíli potřebujete opravdu slyšet. A to typu: „Tak to už se ke kojení nevrátíte.“

Naštěstí tito věštitelé neměli pravdu. Po 8 týdnech odstříkávání, kdy jsem naznala, že jsou prsa zhojená natolik, že bych mohla dítě přiložit, jsem to zkusila. Přisátí dítěte i kojení proběhlo naprosto bezproblémově, jako bych naposledy kojila včera. Následně jsem kojila plně 5 měsíců, šestý již začala navečer dávat první mrkvičku a částečně jsem kojila až do 10. měsíce.

U historky výše se psal rok 2000. Pevně věřím, že informace o kojení a hlavně individualizace kojení pokročily. Stejně tak algoritmus péče o krvácející ženu po porodu a případné odstříkání před a po anestézii již mají na odděleních také vyřešeno. 

Zcela jiné možnosti odsávání

Co dnešním maminkám upřímně závidím a čeho si určitě važte, jsou možnosti odsávání. Jak výběr mezi mechanickými či elektrickými odsávačkami, možnost zapůjčení výkonných odsávaček, přizpůsobení tlaku odsávačky, aby co nejvíce připomínal stisk miminka a stimulaci tvorby mléka v prsu pomocí jeho rtů.

Řiďte se vlastní hlavou

Tato moje historka ukrývá jednu důležitou radu. Řiďte se vždy vlastní hlavou. Nechte si do kojení a péče o dítě mluvit co možná nejméně. Respektive nechte mluvit profesionály, ale i u nich filtrujte, co je skutečně jejich neocenitelná znalost a pro vás dobrá rada a co jenom tak nastřelili, aniž by se zamysleli nad individuálností vaší situace.