Zklamu asi všechny maminky, co teď čekají miminko. Rodila jsem v roce 2013 v únoru v Městské nemocnici v Ostravě na Fifejdách. Porod hrůza, po porodu okamžitá operace v plné anestezii z důvodu velkého krvácení (nevhodně volený nástřih - problémy s 12cm dlouhou jizvou mám dodnes), syna jsem viděla až v po 18h večer a to se narodil o půl druhé. Za 3 dny v porodnici jsem nespala déle než 1,5h vkuse, protože program byl nabytý - jak u dobytka (zkontrolovat, podojit, nakrmit, vyhnat na chvilku na pastvu, hnát po pastvině, umýt, zkontrolovat, nakrmit, podojit, poručit spánek na 2h). Po 3dnech jsme se všechny 3 na pokoji děsili laktační poradkyně, která na nás doslova řvala, že děti mají hlad a špatně je kojíme, mě si vyčíhla kvůli "špatnému sezení u kojení" (přes tahající švy jsem zkrátka rovně sedět nemohla, tak jsem chtěla kojit v leže, ale to bych prý mohla usnout a přilehnout dítě). Taktéž jsme trpěly hlady - snídaně mnohdy až v 10h po vizitě, oběd jak v mateřské školce a večeře v 17h. Manžel, který pracoval o 2 ulice od porodnice mi nosil v mikrovlnce ohřáté obědy a hromady rohlíků a jablek. Ty jablka hlavně ležela laktační poradkyni v žaludku - prý se po nich děti osypaly, ale na složení paštiky a salámu se už nedívaly - těch písmen tam bylo na celý slabikář. Syn se narodil v úterý, propustili ho v pátek a mě si tam chtěli nechat alespoň do pondělka - v sobotu jsem podepsala reverz, že navštívím svého gynekologa. Z porodnice jsem odjela vystresovaná s ožvýkanými prsy, naprostými dezinformacemi o kojení a přesvědčená, že to musí jít jinak. Abych ulevila těm ožvýkaným prsům, začala jsem kojit přes silikonové bradavky. Když se mi ranky trochu zahojily, tak sem je sundala a snažila se kojit bez nich. Světe div se a ono to jde. Synáček měl už ve 4 měsících skoro 8kg a tak jsem nastartovala po poradě s jeho lékařkou příkrm. Kojila jsem až do jeho skoro 3 let, kdy prostě na mámino mlíčko při návalu hraček, co dostal na Vánoce, zapomněl... Teď žijeme v Německu a plánujeme další dítě. Tady není porod ani kojení vědecký problém, ale jed událost v životě. A hlavně! Nerodí se v leže, pokud si to matka vysloveně nepřeje! A po porodu se dítě nebere od matky na zbytečné vážení a mytí (stejně se do té hromady krve narodil, tak tam tu hoďku ještě vydrží), ale nechá se ať se SAMO vykucká z plodové vody a vyplazí po mámině břiše SAMO k prsu a SAMO se přisaje. V Česku je zkrátka něco špatně!