Inzerce
Inzerce
Inzerce

Valentýn: Svátek zamilovaných

Určitě jsme si všechny všimly, že v diskuzním klubu moc kladných názorů na svátek zamilovaných nepadlo. Většinou proto, že ho považujeme za svátek nový, komerční, přicházející z Ameriky.

Kde jsou kořeny svátku sv. Valentýna?

Možná pro mnohé bude překvapením, že v Římě. Svatý Valentýn je historicky doložená postava, mnich, který žil v Římě za vlády císaře Claudia II. Claudius rád bojoval a dobýval nová území. Jeho bojovníkům se ale nechtělo odcházet od svých manželek a dětí. Proto prý Claudius zakázal svým vojákům sňatky i zásnuby. Legenda říká, že Valentýn (častěji psáno Valentin) odporoval císaři a tajně oddával mladé zamilované páry. Za to byl uvězněn a odsouzen k smrti. Za jeho pobytu ve vězení za ním chodili mladí  lidé a házeli mu do cely květiny i psané dopisy. Říká se, že se ve vězení zamiloval do dcery vrchního žalařníka a v den, kdy byl popraven – 14. února 296, ji napsal dopis zakončený slovy „S láskou Tvůj Valentýn“.

A od této doby si lidé prokazují svou lásku Valentýnkou, na počest knězi, který za lásku položil svůj život.

No a když už jsem v úvodu nakousla tu Ameriku, tak dodám, že v Americe se o obnovu tradice oslavy tohoto svátku zasadil známý výrobce papírových přáníček, Walter Scott, když se ocitl na pokraji bankrotu.

Jak slavíme Valentýna na BOL?

Hanka Ž

U nás Sv.Valentýna neslavíme, ale letos jsem dostala chuť zajít si někam do dobré restaurace. Tak jsem nadhodila manželovi, že by mě mohl pozvat. On řekl, že ano, ať si vyberu restauraci a zamluvím místo. No, dopadlo to tedy tak, že nejenže jsem se na tu večeři takhle musela pozvat sama, ale nemůžu jít ani tam kam chci, vybrala jsem si restauraci mexickou, tam manžel jít nechce, takže jdeme do klasické restaurace, kde si manžel dá určitě klasiku - kuřecí směs  a hranolky s tatarkou. To je prostě veškerá naše romantika. :)

Zajíc

Valentýna jsme nikdy neslavili, protože Pepa je protisvátkový celkově a i mě přišel ten svátek takový moc konzumní. Všude akorát plyšová srdíčka a rudé spoďáry. Ale letos jsem se rozhodla, že ho oslavíme. Koneckonců lásky není nikdy dost. Zapojím tedy hlavně Marušku, vytvoříme nějaké valentýnky pro kamarády a blízké příbuzné. Pepovy nachystáme něco dobrého z lásky a pokud budeme ten večer páchat nemravnosti, tak budou jako valentýnské.

Veverka77

Zpočátku našeho vztahu jsme Valentýna slavili, protože jsme ještě byli mladí a "hloupí" a hlavně nám na ten svátek vycházelo půlroční výročí. Dneska už se tomu smějeme, ale tehdy to byla docela dlouhá doba, hlavně pro mého přítele, který do té doby nikdy tak dlouhý vztah neměl.
To jsme ještě netušili, že spolu jednou oslavíme 15 let, a to tím nejkrásnějším způsobem - narozením naší Karolínky.
Nepamatuji se, kdy přesně jsme oba společně dospěli k názoru, že svátek sv. Valentýna slavit
nebudeme, protože je to svátek importovaný a hlavně silně zkomercionalizovaný. Když jsme ho ale ještě v našich začátcích slavili, tak jsme většinou zašli někam na večeři (což jsem milovala, protože to pro mě byl fakt svátek ) a dávali si jen drobné dárky (kytky, nějaký ten plyšák, polštářek ve tvaru srdce a podobné "nesmysly".
Dneska už sv. Valentýna opravdu neslavíme vůbec. Pro mě to zavání povinností slavit, celkově jakékoliv svátky moc ráda nemám. A co se týká oslav lásky, raději si dáváme na 1.máje pusu pod rozkvetlým stromem. Navíc mi přijde líto těch nezadaných, na které se každý 14. únor ze všech možných koutů valí masáž rádií, televize, internetu a dalších médií o tom, že dneska je přece Valentýn a je naprosto nutné ho oslavit. Obchodníci prodávají kýčovité nesmysly se spoustou srdíček, před květinářstvími málem fronty... A já si vždycky říkám, o čem to, proboha, je? Přece když se dva lidi mají rádi, mohou si to říci kdykoliv během roku, stejně jako si dát drobný dárek jen tak a nepotřebují k tomu datum v kalendáři.

Inzerce

Naďule1

Pamatuji si, jak na prvního Valentýna s Tomem jsem dostala krásnou růži a malého zeleného hrošíka, který měl na zádech vestičku s nápisem „I love you“. To bylo před 13ti lety a bylo to naprosto krásné.
Valentýna nijak programově neslavíme, ale stane se, že manžel přinese kytičku a to mě pak velice potěší  - a je mi úplně ukradené, jestli ho „zmasírovala“ nějaká reklama nebo jestli měl prostě potřebu mi zrovna tu kytičku z lásky koupit.
Letos jsem ovšem Valentýna vzala trochu do svých rukou a společně s Kubíkem jsme pár srdíček vytvořili. Za jedno mě inspirovala Kouzelná školka, kde vyráběli krásná srdíčka a Kubík byl při jejich výrobě skutečně nadšený a bavilo ho to.

Za druhé si říkám, že asi pro ty děti není špatné vidět, jakou má tatínek nebo maminka radost z dárečku z lásky. A proč k tomu nevyužít svátek zamilovaných? A tak jsme tatínkovi upekli speciální bábovku, na kterou jsme namalovali srdíčko a  Kubík to vykecal hned, jak se tatínek objevil ve dveřích.

Andělka

V začátcích našeho vztahu jsme se pousmívali nad okolím shánějícím dárečky, nad srdíčky všude kolem...
Našeho prvního společného Valentýna jsme "oslavili" tak, že jsme se cestou z práce (v deset večer) zastavili v zapadlé oblíbené hospůdce na kvasnicovou čtrnáctku, utopence a nakládaný hermelín.
Příští Valentýn vypadal podobně, jen bylo tak hnusně, že jsme si doma uvařili dršťkovou a k tomu otevřeli černý pivo a v posteli s plnýma pupíčkama se shodli na tom, že to byl príma "romantickej večer".
Ale v poslední době se náš vztah posunul zase někam "dál" a my uvítáme každou příležitost si ho ozvlášnit něčím "jiným", takže se tak nějak stalo, že na Valentýna vyrážíme na "randíčko" (takové trochu jiné, než běžně). U nás se každá vhodná příležitost slaví vynikajícím jídlem -takže jsme hermelín, dršťkovou a utopence vyměnili za prvotřídní steak v příjemné atmosféře, spoustu povídání. Potom je to různé ,romantika, kultura....
Takže místo dárků si nadělujeme společné chvíle.
Takže vlastně svým způsobem už i my slavíme Valentýna......jen kytičku dostávám vždy buď před, nebo po...nikdy ne ten den, protože mě přeci miluje pořád, ne  jen jeden den v roce.

Inzerce

Zpracovala: Naďa Barochová

A jak svátek zamilovaných slavíte Vy? Nebo neslavíte?

Více o svátku zamilovaných se dozvíte v článku Svátek sv. Valentýna.

Svátek zamilovaných

Inzerce

 

Určitě jsme si všechny všimly, že v diskuzním klubu moc kladných názorů na svátek zamilovaných nepadlo. Většinou proto, že ho považujeme za svátek nový, komerční, přicházející z Ameriky.

Inzerce

 

Kde jsou kořeny svátku sv. Valentýna?

 

Možná pro mnohé bude překvapením, že v Římě. Svatý Valentýn je historicky doložená postava, mnich, který žil v Římě za vlády císaře Claudia II. Claudius rád bojoval a dobýval nová území. Jeho bojovníkům se ale nechtělo odcházet od svých manželek a dětí. Proto prý Claudius zakázal svým vojákům sňatky i zásnuby. Legenda říká, že Valentýn (častěji psáno Valentin) odporoval císaři a tajně oddával mladé zamilované páry. Za to byl uvězněn a odsouzen k smrti. Za jeho pobytu ve vězení za ním chodili mladílidé a házeli mu do cely květiny i psané dopisy. Říká se, že se ve vězení zamiloval do dcery vrchního žalařníka a v den, kdy byl popraven – 14. února 296, ji napsal dopis zakončený slovy „S láskou Tvůj Valentýn“.

 

A od této doby si lidé prokazují svou lásku Valentýnkou, na počest knězi, který za lásku položil svůj život.

 

No a když už jsem v úvodu nakousla tu Ameriku, tak dodám, že v Americe se o obnovu tradice oslavy tohoto svátku zasadil známý výrobce papírových přáníček, Walter Scott, když se ocitl na pokraji bankrotu.

 

 

Jak slavíme Valentýna na BOL?

 

 

Hanka Ž

U nás Sv.Valentýna neslavíme, ale letos jsem dostala chuť zajít si někam do dobré restaurace. Tak jsem nadhodila manželovi, že by mě mohl pozvat. On řekl, že ano, ať si vyberu restauraci a zamluvím místo. No, dopadlo to tedy tak, že nejenže jsem se na tu večeři takhle musela pozvat sama, ale nemůžu jít ani tam kam chci, vybrala jsem si restauraci mexickou, tam manžel jít nechce, takže jdeme do klasické restaurace, kde si manžel dá určitě klasiku - kuřecí směsa hranolky s tatarkou. To je prostě veškerá naše romantika. :)

 

 

Zajíc

 

Valentýna jsme nikdy neslavili, protože Pepa je protisvátkový celkově a i mě přišel ten svátek takový moc konzumní. Všude akorát plyšová srdíčka a rudé spoďáry. Ale letos jsem se rozhodla, že ho oslavíme. Koneckonců lásky není nikdy dost. Zapojím tedy hlavně Marušku, vytvoříme nějaké valentýnky pro kamarády a blízké příbuzné. Pepovy nachystáme něco dobrého z lásky a pokud budeme ten večer páchat nemravnosti, tak budou jako valentýnské.

 

 

veverka77

Zpočátku našeho vztahu jsme Valentýna slavili, protože jsme ještě byli mladí a "hloupí" a hlavně nám na ten svátek vycházelo půlroční výročí. Dneska už se tomu smějeme, ale tehdy to byla docela dlouhá doba, hlavně pro mého přítele, který do té doby nikdy tak dlouhý vztah neměl.
To jsme ještě netušili, že spolu jednou oslavíme 15 let, a to tím nejkrásnějším způsobem - narozením naší Karolínky.
Nepamatuji se, kdy přesně jsme oba společně dospěli k názoru, že svátek sv. Valentýna slavit
nebudeme, protože je to svátek importovaný a hlavně silně zkomercionalizovaný. Když jsme ho ale ještě v našich začátcích slavili, tak jsme většinou zašli někam na večeři (což jsem milovala, protože to pro mě byl fakt svátek ) a dávali si jen drobné dárky (kytky, nějaký ten plyšák, polštářek ve tvaru srdce a podobné "nesmysly".
Dneska už sv. Valentýna opravdu neslavíme vůbec. Pro mě to zavání povinností slavit, celkově jakékoliv svátky moc ráda nemám. A co se týká oslav lásky, raději si dáváme na 1.máje pusu pod rozkvetlým stromem. Navíc mi přijde líto těch nezadaných, na které se každý 14. únor ze všech možných koutů valí masáž rádií, televize, internetu a dalších médií o tom, že dneska je přece Valentýn a je naprosto nutné ho oslavit. Obchodníci prodávají kýčovité nesmysly se spoustou srdíček, před květinářstvími málem fronty... A já si vždycky říkám, o čem to, proboha, je? Přece když se dva lidi mají rádi, mohou si to říci kdykoliv během roku, stejně jako si dát drobný dárek jen tak a nepotřebují k tomu datum v kalendáři.

 

Naďule1

 

Pamatuji si, jak na prvního Valentýna s Tomem jsem dostala krásnou růži a malého zeleného hrošíka, který měl na zádech vestičku s nápisem „I love you“. To bylo před 13ti lety a bylo to naprosto krásné.

Valentýna nijak programově neslavíme, ale stane se, že manžel přinese kytičku a to mě pak velice potěší- a je mi úplně ukradené, jestli ho „zmasírovala“ nějaká reklama nebo jestli měl prostě potřebu mi zrovna tu kytičku z lásky koupit.

Letos jsem ovšem Valentýna vzala trochu do svých rukou a společně s Kubíkem jsme pár srdíček vytvořili. Za jedno mě inspirovala Kouzelná školka, kde vyráběli krásná srdíčka a Kubík byl při jejich výrobě skutečně nadšený a bavilo ho to.

 

Za druhé si říkám, že asi pro ty děti není špatné vidět, jakou má tatínek nebo maminka radost z dárečku z lásky. A proč k tomu nevyužít svátek zamilovaných? A tak jsme tatínkovi upekli speciální bábovku, na kterou jsme namalovali srdíčko aKubík to vykecal hned, jak se tatínek objevil ve dveřích.

 

 

Andělka

 

V začátcích našeho vztahu jsme se pousmívali nad okolím shánějícím dárečky, nad srdíčky všude kolem...
Našeho prvního společného Valentýna jsme "oslavili" tak, že jsme se cestou z práce (v deset večer) zastavili v zapadlé oblíbené hospůdce na kvasnicovou čtrnáctku, utopence a nakládaný hermelín.
Příští Valentýn vypadal podobně, jen bylo tak hnusně, že jsme si doma uvařili dršťkovou a k tomu otevřeli černý pivo a v posteli s plnýma pupíčkama se shodli na tom, že to byl príma "romantickej večer".
Ale v poslední době se náš vztah posunul zase někam "dál" a my uvítáme každou příležitost si ho ozvlášnit něčím "jiným", takže se tak nějak stalo, že na Valentýna vyrážíme na "randíčko" (takové trochu jiné, než běžně). U nás se každá vhodná příležitost slaví vynikajícím jídlem -takže jsme hermelín, dršťkovou a utopence vyměnili za prvotřídní steak v příjemné atmosféře, spoustu povídání. Potom je to různé ,romantika, kultura....
Takže místo dárků si nadělujeme společné chvíle.
Takže vlastně svým způsobem už i my slavíme Valentýna......jen kytičku dostávám vždy buď před, nebo po...nikdy ne ten den, protože mě přeci miluje pořád, nejen jeden den v roce.

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Valentýn - svátek zamilovaných - diskuze

  • Já jdu te´d martina potěšit, ale já nedostala nic 
    medox   | 14.02.2011 21:09:12
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ja jsem dostala antibiotika
    a jeste k tomu ne od Pepy, ale od doktora.
    Dale jsme dostali ucet na koupelnu od 25tis vic, nez byl puvodni plan. UCH UCH. Takze posledni penize jsem dala za penicilin a ted uz nemame ani na ruzove plysove srdce. 
    zajic   | 14.02.2011 14:22:31 | Reakcí: 1, poslední: 14.02.2011 20:39:50
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Dnes jsem obdržela bonboniéru od Lindta  , marketing je mocný, neodolali ani nejotrlejší.
    Calamity J.   | 14.02.2011 09:46:05
    Reagovat | URL příspěvku
  • Neslavím,přijde mě to jako poměrně divný svátek.Když mám někoho ráda,tak přeci celý rok a né jen 14 února.
    Val.J35   | 14.02.2011 09:39:18
    Reagovat | URL příspěvku
  • Neslavím.Ale vyrábím Valentýnky.Většinou pro školu,pak se posílají patronum školy.Letos jsem musela pomoc s výrobou Valentýnek Zuzance a Honzík si jich taky pár vyrobil,ani mi je neukazal,je to tajné.Tak,že děti to asi slavit budou.Nám dospělím to nic neříka.
    Honafa   | 14.02.2011 08:34:50
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×