Opravdová posedlost (Buik)

Asi před rokem jsem poznala, co je to opravdová posedlost. S přítelem jsme stěhovali jeho maminku. Krom toho, že by se k ní hodil pojem „sběrač“, tak určitě i „posedlý človíček“.

Ale hezky od začátku. Když jsem začala chodit s přítelem, tak mi jeho maminka občas pro děti od bratrů nebo pro mě poslala velké množství těch čokoládek z Kinder vajíček. Vnitřek byl vždy pryč a čokoláda nám byla poslána. Posílala to ve velkých taškách. Vůbec jsem nechápala, kde takové množství mohla vzít. V každé tašce mohlo být klidně i 50 rozdělaných vajíček. Ale jelikož dělala v krámě s potravinami, tak jsem si říkala, že třeba to bylo prošlé – to by nám to snad neposílala. Fakt nevím. A k tomu, někdy to byly čokoládky z těch německých vajíček – měly chutnější čokoládu.

Já k nim do bytu moc nechodila, vlastně co si pamatuji, celý první rok našeho chození jsem u přítele doma a jeho rodiny nebyla. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Občas mi to bylo i líto. Ale na druhou stranu, s jeho maminou jsem se vídala. Občas jsme udělali nějaký společný výlet, ale častěji zašli někam do hospůdky. Nicméně, jednou jsem toho měla opravdu dost. Proč mě nevezmeš k vám domů? Párkrát jsem se zeptala a pak mi přítel řekl, že teda jo, ale že se mám na něco připravit. Musím uznat, že něco takového jsem opravdu nečekala.

Pojem „sběrač“ pro mě dostal nový rozměr. Nebudu přesně popisovat, co všechno jsem viděla, ale moji pozornost upoutaly pytlíčky na stole. Jeho mamina tam seděla v kuchyni a kochala se s těmi pytlíčky. A co v nich bylo? Celé série různých zvířátek, co kdy v Kinder vajíčkách byly.

Ona vždycky jednou za čas, když nastřádala dost korunek, šla a koupila vajíčka. Klidně celé platíčko a vůbec jí nešlo o čokoládu, ale pouze o vnitřky. Vajíčka, která v sobě neměla figurku, hodila do tašky – tyto tašky se kupily ve sklepě. Vajíčka, která měla figurku, skončila na stole. Tyto figurky skončily v pytlíčkách. Akce nakupování se opakovala tak dlouho, dokud nebyla celá série.

Teprve při tom stěhování jsme ovšem viděli celou skutečnost. Těch tašek ze sklepa jsme vynosili nejmíň deset. Narvaných až k prasknutí! Ano, takhle vypadá posedlost a nejvíc mě dostala její průpovídka: „No co, aspoň si vaše děti budou mít s čím hrát!“

He, to bych chtěla vidět, když na figurky nesmíme sahat ani my! :oD

(A jen mezi námi, dále sbírá pohledy od pana Fuksy, telefonní karty, magnetky z Kostíků, karty českého turisty, nebo jak se to jmenuje a bůh ví, co ještě. Aktuálně také ty kuličky z Alberta, jak jsou na nich zvířátka z Doby ledové. Takže kdyby chtěl někdo něco vyměnit :o), víte, na koho se obrátit :o))

Uživatelce Buik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce