Posedlost nebo pýcha? (lena1984)

Spíše než posedlostí, bych to nazvala pýchou. Ale zdravou pýchou. Mám teď již pětiletého syna a ten mi, panečku, dělá radost. Již v jeho necelých třech letech jsem věděla, že bude svým způsobem nadaný – nadanější než jeho maminka. :))

Jednou, jen tak, pro jeho lepší vytváření motoriky, jsem si řekla, že mu koupím puzzle. O něco větší než na jaké byl zvyklý a uvidíme, zda ho to bude bavit? Došla jsem do obchodu, koupila puzzle s Bleskem MC Queenem a šla domů. Sedla jsem si ke stolu a zavolala Filípka. Ten měl radost! Pravděpodobně z MC Queena – nevím. Ale pak přišlo ono překvapení. Puzzle o velikosti 100 dílků Filípek složil a poměrně rychle. Asi týden ho bavilo skládat jej stále dokola. Poté začal vyžadovat nové a nové a pokud možno větší.

Jednou jsem si dovolila skládat jeho puzzle mimo dohled jeho samotného. Ale kdepak! Našel mě, jak se snažím MC Queenovi přiřadit kolo. Moc mi to nešlo a Filípek jen tak s ledovým klidem a suverenitou prohlásil, ukaž mami, to patří sem a už jsem puzzle nedoskládala. Bral mi puzzlíky z ruky takovou rychlostí, že mi nezbylo, než se vzdát. Přešla jsem tedy k mé druhé povinnosti a to jít se s dcerou učit. Mám dnes již čtyři děti.

V plánu dne byla vyjmenovaná slova a povinná četba. Asi týden jsem se s dcerou musela pečlivě vyjmenovaným slovům věnovat.

K mému překvapení jsem zjistila, že Filípek ovládá vyjmenovaná slova po b, l, m. Seděl u nás, poslouchal a sám se je naučil. Další šok, ale velmi příjemný, přišel asi půl roku nato. Seděla jsem u počítače, hledala nějaký recept a vedle mě stál Filípek. Slyším, jak čte, co píši a zprvu jsem tomu nevěnovala pozornost, jelikož jsem to považovala za přeslech, ale opět přečetl, co tam bylo napsáno. Otočila jsem se na něj: „Filípku, ty to umíš přečíst?“ A on: „To je snadný jako facka!“. Napsala jsem tedy krátkou větu a k mému překvapení ji syn přečetl. Věděla jsem, že umí napsat i vyjmenovat celou abecedu, ale že umí číst, to mi vyrazilo dech. Jsem tak pyšná. Dnes již umí psát a část mnohem lépe. Kdyby mohl, rád by šel i do školy. Ve školce jsou z něj nadšení, on je nadšený a já také. Pokud Filípkův zájem o učení jako takové bude setrvávat, bude jen ráda a ráda ho podpořím.

Kdo by nebyl pyšný....

Uživatelce Lena1984 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Posedlost nebo pýcha? (lena1984) - diskuze

  • Nezkoušela jsi třeba psychologa, jestli Filípek není nadprůměrně nadaný? Pro takové děti jsou dneska i speciální třídy.
    Jinak úplně chápu, že jsi pyšná 
    tygřímáma   | 30.11.2012 11:40:36
    Reagovat | URL příspěvku
  • Tak to je krásné a moc mi to připomíná jednoho malého klučinu, u jehož babičky a maminky jsem v Praze bydlela. Ten kluk na mě jednou vytáhl teorii velkého třesku. Tak jsem na něj jen tak s úsměvem koukala jako ve stylu to víš, že jo, určitě to bude tak, jak říkáš. Jemu došlo, že mu moc nevěřím (bylo mu tenkrát taky asi tak pět). A tak šel, donesl encyklopedii, kterou mu den před tím maminka půjčila v knihovně a začal mi číst. Jo, byl to pro mě opravdu šok. Pak začaly naše debaty opravdu na úrovni. Uměl číst, psát tiskacím a hlavně, hlavu neuvěřitelně napěchovanou vědomostma. Musím zjistit, kde je teď a jak mu to dál jde, ale on byl adept na to, udělat vysokou školu ještě v dětském věku.

    A jak se zdá, není jediný. To mám moc velkou radost, přeju a možná i maličko závidím :o). Jen aby se ve škole nenudil (teda to se aspoň říkalo, když jsem byla já malá a rodiče nechtěli, aby mě bráchové učili písmenka).
    Buik   | 30.11.2012 07:13:45
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobry den, mam 2 měsíčního chlapečka. Byl narozený předčasně v 35. Týdnu. V porodnici mu dávali dudlík a ja se moc nebránila, nikdy ho ale moc nechtěl a vždy po chvilce vyplivnul. Proto jsem mu ho ani doma nedavala. V posledních dnech si ale začal dávat prstiky do pusy, nekdy když ho nosím, nekdy když přebaluju před kamením nebo před spaním. Zkousela jsem mu místo toho dat dudlík, nekdy ho vyplivne, nekdy chvili cumla a uklidní se. Malý je plně kojeny, trápí ho dost brisko po 20:00 hodině. Nevím zda mu mam začít dudlík raději dávat? Vypadá to ze by si na nej i zvykl. Než aby si cucal palec. Nebo myslíte ze si jenom dává rucicku do pusy jak ji zkoumá? Zase se si říkam když do teď ho neměl. Dekuji za váš názor.

Dobrý den. Cucání a olizování prstíků v tomto období je běžné, vyčkejte, je to možná jen předzvěst prořezávání zubů.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 15.01.2019, 12:09
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce