Posedlost nebo pýcha? (lena1984)

Spíše než posedlostí, bych to nazvala pýchou. Ale zdravou pýchou. Mám teď již pětiletého syna a ten mi, panečku, dělá radost. Již v jeho necelých třech letech jsem věděla, že bude svým způsobem nadaný – nadanější než jeho maminka. :))

Jednou, jen tak, pro jeho lepší vytváření motoriky, jsem si řekla, že mu koupím puzzle. O něco větší než na jaké byl zvyklý a uvidíme, zda ho to bude bavit? Došla jsem do obchodu, koupila puzzle s Bleskem MC Queenem a šla domů. Sedla jsem si ke stolu a zavolala Filípka. Ten měl radost! Pravděpodobně z MC Queena – nevím. Ale pak přišlo ono překvapení. Puzzle o velikosti 100 dílků Filípek složil a poměrně rychle. Asi týden ho bavilo skládat jej stále dokola. Poté začal vyžadovat nové a nové a pokud možno větší.

Jednou jsem si dovolila skládat jeho puzzle mimo dohled jeho samotného. Ale kdepak! Našel mě, jak se snažím MC Queenovi přiřadit kolo. Moc mi to nešlo a Filípek jen tak s ledovým klidem a suverenitou prohlásil, ukaž mami, to patří sem a už jsem puzzle nedoskládala. Bral mi puzzlíky z ruky takovou rychlostí, že mi nezbylo, než se vzdát. Přešla jsem tedy k mé druhé povinnosti a to jít se s dcerou učit. Mám dnes již čtyři děti.

V plánu dne byla vyjmenovaná slova a povinná četba. Asi týden jsem se s dcerou musela pečlivě vyjmenovaným slovům věnovat.

K mému překvapení jsem zjistila, že Filípek ovládá vyjmenovaná slova po b, l, m. Seděl u nás, poslouchal a sám se je naučil. Další šok, ale velmi příjemný, přišel asi půl roku nato. Seděla jsem u počítače, hledala nějaký recept a vedle mě stál Filípek. Slyším, jak čte, co píši a zprvu jsem tomu nevěnovala pozornost, jelikož jsem to považovala za přeslech, ale opět přečetl, co tam bylo napsáno. Otočila jsem se na něj: „Filípku, ty to umíš přečíst?“ A on: „To je snadný jako facka!“. Napsala jsem tedy krátkou větu a k mému překvapení ji syn přečetl. Věděla jsem, že umí napsat i vyjmenovat celou abecedu, ale že umí číst, to mi vyrazilo dech. Jsem tak pyšná. Dnes již umí psát a část mnohem lépe. Kdyby mohl, rád by šel i do školy. Ve školce jsou z něj nadšení, on je nadšený a já také. Pokud Filípkův zájem o učení jako takové bude setrvávat, bude jen ráda a ráda ho podpořím.

Kdo by nebyl pyšný....

Uživatelce Lena1984 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce