Inzerce
Inzerce
Inzerce

Hola, hola, škola volá! (Lucia23)

Září…..pro mnohé rodiče čas radostí, pro děti čas starostí. Radostí myslím samozřejmě to, že nemusíme vymýšlet sáhodlouhé strategie o umísťování školou povinných ratolestí do „náhradních rodin“, čímž mám na mysli rodiny příbuzensky či přátelsky s námi spřízněné. Jinak na září z pohledu rodiče vidím pramálo pozitivního. Vyjma rodičů dětí vysoce intelektuálně nadaných, pracovitých a pilných. Já spadám asi do takového „jaksi“ průměru, který se vyznačuje třemi základními aspekty:

1. Potomek přicházející domů ze školy ze zásady na otázku, „co bylo ve škole?" odpovídá následovně:

a) dobrý
b) nic
c) v pohodě

Inzerce

2. Potomek na naléhání, aby si připravil úkoly do školy, reaguje:

a) nereaguje
b) reaguje pod výhružkami typu… „nikdy, jestli, dokud,  tak…"
c) úkoly splní v řádově několikahodinovém časovém rozmezí, sestavujícího se ze  dvou svačin, desetiminutového monologu, proč by ty úkoly měl dělat (v lepším případě), později, (v horším případě) nikdy. Což je můj případ.   

Inzerce

3. Potomek vždy v neděli upadá do jakési letargie, ze které zázračně procitá:

a) vždy v pátek odpoledne
b) o prázdninách
c) v době udělení ředitelského volna (za mých studií to byly uhelné prázdniny

Inzerce

Již klasické školní ráno se u nás setkává s postupně se zvyšujícími negativními vibracemi. Hádkou „Co si má obléct do školy“ počínaje a otázkou „A fakt tam jako dneska musím?“ konče. Je jedno, jestli večer poctivě nachystám tmavě modré rifle a růžové tričko. Je jedno, jestli na svačinu udělám rohlík se šunkou. Dokonce je jedno i to, jestli potomka, respektive v mém případě „potomčici“, budím pozitivně laděnou písní o velkém přínosu školy do jejího budoucího života. Stejně si nakonec obleče černé kalhoty, zelené tričko, svačinu zapomene doma a moji snahu o zpříjemnění školního rána dostatečně neocení, ba naopak pohaní a ještě můj zpěv přirovná ke zvuku, který vydává jelen v říji.

Když se mi tedy nakonec podaří vyhnat dítě z bytu, několikrát zamknout a z okna se přesvědčit, že opravdu odešlo, mám napůl vyhráno. Napůl říkám proto, že celé dopoledne můžu pak trnout, jaké překvapení mi robě přinese odpoledne ze školy  :-) Což v našem případě, i přes moje přesvědčení, že už mě to moje dítě ničím nepřekvapí, asi abych nevypadla ze cviku, vždy překvapí… Ať už je to zajímavá známka :o( nebo sdělení učitele, popřípadě pak lísteček s upozorněním, že jsme neuhradili, co jsme uhradit měli…, tohle je potom to nejúsměvnější, a vždy mám chuť vytáhnout ty peníze, které už týden nosí v peněžence, jen je jaksi zapomene odevzdat, a fyzicky ji s nimi napadnout :-), …obrazně samozřejmě:-).

Inzerce

Návraty ze školy pak bývají velice různorodé. Poslední dobou často slýchám například "já bych se chtěla mít jako ty, ty nemusíš dělat nic". Abyste rozuměli, mít se jako já obnáší být doma na mateřské s dvouletým synem a nic nedělat :-), tedy nevařit, neuklízet, nevyřizovat úřady, nejezdit nakupovat potraviny a ostatní radosti s mateřskou dovolenou spojené.

Naučila jsem se na tuto otázku nereagovat, protože jsem usoudila, že to tak bude lepší jak pro mě, tak pro mou milující dceru.
Když se nám potom odpoledne podaří udělat ty úkoly a splnit povinnosti (marně si snažím teď vybavit jakékoliv povinnosti, které to moje starší dítě má), můžeme vyrazit s klidným, někdy i neklidným svědomím ven, kde ve většině případů navštívíme dětské hřiště, prolézačky, výběh se zvířátky, nebo zajdeme na návštěvu ke kamarádce, která zatím nemá to potěšení vychovávat, nebo se snažit vychovat dítě školou povinné, neb její synové jsou povinni pouze školkou v jednom případě, v tom druhém se taky ta dotyčná maminka má, protože je doma na mateřské a tudíž nedělá nic.

Zde děti mohu volně vypustit do zeleně a chvilku se nebát, teda bát se o něco míň, co zlého by je mohlo potkat. Po návštěvě plné zajímavých okamžiků, sdělování si fyzického a psychického stavu našich dětí, několika ošetření mírných a život neohrožujících povrchových zranění můžeme vyrazit k domovu, kde si ještě několik hodin mohu užívat vysvětlování, proč je opravdu nezbytně nutné navštěvovati základní školu a radosti s tím spojené.

Když tohle všechno překonáme, můžu pak večer s klidným svědomím ulehnout do peřin a usínat s vědomím, že pro to moje dítko školou povinné jsem udělala a dělám maximum a že, ať už mi zase zítra přinese trojku z češtiny, nebo neodevzdá peníze do družiny, vždycky ji budu milovat pořád stejně a ani o trošku míň, i přestože,  jak ona sama říká, miluji jen jejího mladšího bratra a jí ne :-)

Uživatelce Lucia23 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Hola, hola, škola volá! (Lucia23) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Vyvoj 14 ti mesicniho syna

| Cucollino | 29.03.2020, 11:38

Dobry den,memu mladšímu synovi za tyden bude 14 mesicu..Mam par obav zda je u nej vse v poradku co se tyka vyvoje.
Mam jeste starsiho syna,u toho resime otazku autismu ci VD,jeste nema stanovenou diagnozu a je mu 4,5 roku..
Co se tyka mladsiho,tak ten se narodil od 14 dni drive,co se tyka motorickeho vyvoje,je zrejmne vse tak jak ma byt,leze po čtyřech,sedi,obchází nabytek,za ruku jde ale nema odvahu se pustit a jit sam.Vsude tedy vyleze na gauc,postel,schody uplne bez problemu uz od 11 ti mesicu..
Spis co me trapi je to zda je to ostatni v poradku..Kdyz mu treba ukazu 5 zvířátek v radě a zeptam se kde je krava,prase,kocka,pes atd tak bez váhání bud schodi nebo vezme do ruky.Kdyz se ho zeptam aniz by je videl tak je videt ze hleda,ale jakmile vidi neco jineho tak si jde proste po svem :-) Kdyz mu reknu dej,bud se zacne rozcilovat ze mi to neda,nebo to po me hodi a parkrat tedy mi to dal do ruky.Ale nejake prines,ukaz to zatim jinak ne..kostky kdyz postavim komín schazuje ale nepostavi.Za to kazde smitko na zemi sebere..Zacina tedy pouzivat na vse ukazovacek autickem jezdi i tim ukazovackem,ale ucelne k ukazovani ho jeste nepouziva,to taky nevim zda je v normlne nebo ne.Co se tyka ocniho kontaktu tak ten je v poradku,je mazlivej,kdyz delam blbinky smeje se,kdyz se mu nevo nelibi da tez najevo,kdyz znizim z dohledu ted jde ke dverim a place.Co se tyka reci,tak po ockovani 1 hexy mi prestal zvatlat,pak zacal po 2 mesicich opet zvatlat,takze jedeme bababa,dadada,dedede,tatata,bada,vaba atd a obcas kdyz teda me vidi tak rika mamama..paci paci umi,papa taky,varila myšička kasicku tez ale udela jen kdyz se mu chce.Co se tyka treba návštěv taky nema problem,je vcelku kontaktni,takze se smeje kdyz se na nej nekdo usmeje,necha se pochovat atd..Ale porad si me hlida.Na fotce ukaze kde je mama a kde je tata a kde je bracha taky uz se nam povedlo..Na jmeno reaguje tez z 90 ti procent,pokud neni nejak zaneprázdněn ..Na starsiho je spise jako lepidlo :-) porad by s nim chtel byt nejak v kontaktu ale kdyz ma starsi špatnou naladu tak se mu to nelibi,samozrejme tahanice o hracky jsou u nas bezna vec.Co ma starsi musi mit i mladsi.Kdyz neni po jeho je tez problem a vyjádří svuj nesouhlas.Co s tyka zvirat,mame dva psi takze s tim problem taky neni..Porad jim zkoumá usi,zuby,oci :-)
Prijde mi jako zvídavé ditko.Posila auticka po zemi,vse musi zmacknou a vyzkouset co to dela a umi.Kdyz mu neco nejde tak se vzteka.A dalsi vec co mne trapi,je to,ze sve jidlo musi mit rozmixovane,kousky nesnese,ale pecivo a mnamky co se mu da do ruky sni bez problemu.
Nevim zda jsem vse popsala srozumitelné ale zajimal by mne Vas nazor zda mam popripade vyhledat i nejakeho odborníka a nebo zda pockat.Vim ze se dela screening ale jen by mne zajimal Vas nazor na dane veci.
Dekuji moc za odpoved.S pozdravem Monika

Dobrý den, pouze podle popisu chování vašeho synka a bez možnosti chlapce vidět, vám nemohu zodpovědně odpovědět na dotaz ohledně jeho vývoje. Vývoj syna by podle některých popisovaných projevů mohl být nerovnoměrný. Píšete ale, že se starším synem chodíte na nějaká odborná vyšetření, je v řešení možnost poruchy autistického spektra. Pokud vám jde o vyloučení obdobných potíží u mladšího chlapce, pak bych vám doporučila dohodnut si konzultace u odborníků, kam chodíte se starším synem, což bych považovala za nejrychlejší řešení. Potom samozřejmě probíhá screening, který pravdivě vyplňte. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 07:52
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce