Takový "normální" den a zabouchnuté dveře (spinisek)

Začalo to nevinně jednoho chladného únorového dne, prostě normální den. Jen nálada se nesla v trochu nervózním duchu a zřejmě se schylovalo k hádce. Ale rozhodli jsme se s přítelem dát přednost pročištění mysli na procházce.
Vyrazili jsme tedy na večerní procházku... Výjimečně jsme si vzaly naše druhé klíče, vlastně ani pořádně nevíme proč, ale vzali... Hezky jsme se prošli, zklidnili rozbouřené emoce, vymrzli a hladoví se vraceli domů. Ještě si cestou povídáme, na co máme chuť a co budeme vařit a doma....... ejhle, klíč se v zámku protáčí a nejde odemknout...

Tak jsme začali přemýšlet, čím to asi tak může být a tu nás to napadlo..... Druhé klíče zůstali v zámku..
Zkoušeli jsme je vytlačit naším klíčem, ale nic, pak jsme je zkoušeli vytlačit kusem drátku, ale také nic... Začalo to vypadat, že klíč je v zámku nejen zastrčen, ale také pootočen...

Žijeme v Rakousku a zde je zvykem, že dveře mají připravenou díru pro vhazování dopisů. Přítel odmontoval kryt a objevila se nám díra tak 15cm na délku a asi 4 cm na šířku, no já jí svou malou ruku horko těžko prostrčila, přítel jí tam musel násilím nacpat..., ale otvor na dopisy je poměrně nízko, takže jsme ke klíči ani jeden samozřejmě nedosáhli, na řadu přišel náš nejdelší šroubovák, který tam také nedostal, pak jsme to zkoušeli s drátkem namotaným na onom šroubováku, zas nic.. Hlavně jsme neviděli, jak to uvnitř vůbec vypadá...
Prý jestli nemám zrcátko..? Nosím s sebou hodně věcí, ale na procházku si zrcátko běžně neberu..

Zvonili jsme tedy na sousedku, nezvonil jí zvonek, tak jsme klepali.. Na štěstí byla doma, ale malé zrcátko taky neměla, dala nám aspoň číslo na službu, která nám dveře otevře.. Služby jsou v Rakousku velmi drahé a ani nechci domýšlet, kolik by nás to stálo. Pak mě ještě napadlo, že by mohla mít třeba dlouhou vařečku, kterou bysme se ke klíči dostali. Vařečku neměla, Rakušané asi nevaří, ale půjčila nám obracečku, která taky nebyla nic moc dlouhá a pak nám donesla nějakou tyčku na podpírání květin, pronesla něco jako je to je dost nemilá situace, a že asi bude lepší zavolat tu službu, popřála nám dobrou noc a šla spinkat..

Což tyčku jsme měli, ale pořád jsme nevěděli, jak je ten klíč vlastně otočený.. Napadlo mě, že má přítel velký mobil, a že by v tmavém displeji mohlo být vidět jako v zrcadle. Tak jsem do ďoury nacpali telefon a čelovku a zkoumali milý klíček..., byl pootočený.., teď jsme se ještě báli, aby nám tam nezahučel i telefon, protože pak už bysme vůbec neměli jak případně zavolat službu na otevření dveří...

No, každopádně po hodině vyměňování tyčky, a ťukání do klíče, za zrcátko (mobil) a čelovku jsme klíček napolohovali do svislé polohy, vystrčili druhým klíčem ven a odemkli... Přítel měl celou tu dobu nacpanou ruku v té malé dopisní dírce.. Teď jsem si ještě říkala, že mu tam ruka oteče a budeme ho muset nakonec vyřezávat, ale na štěstí ruku ven dostal a my se dostali k naší kočičce, která nás za dveřmi slyšela a celou dobu na nás povzbudivě mňoukala....
Díky šťastnému konci se naše předchozí chmury nadobro rozplynuly a za tři týdny po této události jsme se dozvěděli, že jsme tři týdny těhotní.

Uživatelce spinisek děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce