Inzerce
Inzerce
Inzerce

Můj slavnostní den (Martina85)

Konečně je tady můj velký den, pořádám svou první narozeninovou párty. Pozvánky jsem rozdal už dávno, ale nakonec jsem se musel omluvit a termín o dva týdny posunout, protože mě skolila viróza. Bylo mi to líto, ale nakonec jsem se dočkal.

Minulý týden jsem si to tak trochu natrénoval na rodinné oslavě, kam jsem pozval obě babičky s dědečky. Mamka udělala k obědu řízky s bramborovým salátem, jak se na takovou slavnou chvíli sluší. I já dostal sousto na ochutnání. No teda jenom maso bez strouhanky a na ten lákavý bramborový salát jsem se taky mohl jen dívat. Ale co, však já měl taky dobrý oběd. Na mně bylo postarat se o zábavu. Oslava byla fajn, protáhla se skoro na celý den. Takže už vím, jak se chovat jako hostitel.

Ale stejně jsem z toho dneška trochu nervózní. Něco jiného jsou prarodiče a něco jiného jsou kamarádi. Vlastně kamarádky, všechny to jsou holky. Chápete přece, že si o to víc nechci udělat ostudu, že?
Vstali jsme brzy jako vždycky, takže máme dost času na přípravu. Tu jsem dal na starost mámě, ale já na ni bedlivě dohlížím. Samozřejmě jsem holkám napsal, že můžou přivést i rodiče, tak nejdřív mamka nachystala chlebíčky, aby bylo čím je pohostit. Ví, jak mi na dnešku záleží a tak se snažila. Pak se pustila do úklidu. Táta jí pomáhá, vzal si na starost vysavač. Chodím za ním a kontroluju, jestli vysál opravdu všechny drobečky, které se tady záhadným způsobem pořád trousí. Jde mu to dobře, tak můžu zase zhlédnout, co dělá mamka. Musím říct, že mě ten úklid docela znavil, musím se posilnit svačinkou a pak si tak hodinku dáchnout.

Když jsem se vzbudil, zkontroloval jsem, jak postoupily přípravy. No rodiče se fakt snažili. Táta už donesl objednaný dort a máma zapracovala na výzdobě. Docela se jí povedla, dát mým plyšákům narozeninové čapky a všude rozházet barevné pentle byl dobrý nápad. To by se mohlo holkám líbit.

plyšáci

Ještě je potřeba dodělat nějaké jednohubky, aby bylo jídla pro všechny dost a je skoro hotovo. Ale moment, co to máma do té lednice dává? To je přece pivo, víno a ty další láhve ani nevím. Copak to patří na dětskou oslavu? Ale no dobrá, tak ať se rodičové taky trochu rozšoupnou, když je to na moje zdraví. Pro jednou přimhouřím oči.

jednohubky

Po obědě už ani nechci jít spát, jak se nemůžu dočkat. Ale nakonec si dám říct, přece jen do večera je daleko a asi bych to nevydržel. Spal jsem dýl než jsem chtěl, ale nevadí, i holky se zdržely. Jako první přišly Anička s Nazinkou a mámou. Po nich dorazila Lucinka taky jen s mámou a nakonec i Baruška, ta si přivedla oba rodiče. Dostal jsem krásné dárky a když jsem si je prohlédl, mohlo se začít řádit. Anička s Lucinkou jsou už trochu větší slečny, tak si hrají hlavně spolu a běhají sem a tam. Ale my tři roční se nenecháme zahanbit, je nás taky všude plno a slyšet jsme snad nejvíc.

oslava

Byl už nejvyšší čas na přípitek, máma tedy bouchla šampaňské a každý dospělák dostal skleničku. I já se postavil a natahoval ruce, když jsou to moje narozeniny, ale měl jsem smůlu. Tak jsem si vzal aspoň svou flašku s vodou a symbolicky si připil taky. Pak se donesl dort. Byl to moc pěkný medvídek Pú, i svíčku jsem na něm měl. Máma mi ho pomohla rozkrojit. A když jsme ho dostali na talíř, nastalo hrobové ticho. Nikdo z nás ani nepípl, jak jsme měli plné pusiny toho výborného dortu. Ještě chvíli jsme si zařádili a pak už se mi hosté začali trousit domů.

dort

Legrace byla spousta, já se skvěle bavil a myslím, že i holky. Rodičové si pokecali, i když občas se přes naše výskání ani neslyšeli. Ty necelé tři hodiny než odešli poslední, tak neskutečně utekly, až mi to bylo líto. Byl jsem tak rozdováděný, že jsem lítal sem a tam ještě hodinu po tom, co běžně chodím spát. Takové sleziny bychom měli pořádat častěji než jen jednou do roka. Asi si o tom promluvím s rodiči.

Uživatelce Martina85 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Můj slavnostní den (Martina85) - diskuze

Poradna

Dcera se začala počůrávat

| Drob82 | 17.11.2019, 14:41

Dobrý den. Dcera bude mít v únoru 3 roky. Od května je bez plenek, čůrat na nočník se naučila ani ne za týden, kakat asi za dva týdny. Po dvou měsících již ani nechtěla plínky na noc a zvládala to jen s pár nehodami. Protože od jejích 3 let půjdu zpět do práce, začala jsem ji dávat od září do dětské skupiny na 2 dny v týdnu, aby si zvykla a od února tam bude každý den. Mysleli jsme si, že to zvládne, je celkem společenská, není dítě, které kde posadíte, tam ho za 2 hodiny najdete. Od dvou let hezky mluví, je bystrá, rozumově se vyrovná starším dětem. Každé ráno, kdy ji předávám učitelce, pláče, ale pak je v pohodě. Problém je, že se ve školce počůrává. Dřív to nebylo tak časté, poslední čtyři dny však každý den (prý nechce čůrat i když se jí učitelky ptají, když jdou hromadně, ona nechce). O školce se doma nechce bavit. Nyní se začala počůrávat i doma. Když se jí ptám, jestli chce na záchod, řekne že ne, a přitom má kalhotky vlhké (učůrne a zbytek drží, pak se vyčůrá normálně). Myslíte si, že je to způsobené "jen" školkou nebo zde může být i jiný problém? Trestá mě za to, že musí chodit do školky? Když se učila v květnu být bez plenek spolupracovala, teď mám pocit, že je jí to jedno, nebo to dělá naschvál. Nechci něco zanedbat. Děkuji.

Dobrý den, na základě vašeho popisu to vypadá, že potíže dcery s pomočováním skutečně mohou souviset s jejím nástupem do kolektivního zařízení (dětské skupiny). Pokud tedy nedošlo k nějakým dalším změnám např. v rodině či jinde. Dcera vás netrestá, ale reaguje na nějakou pro ni zátěžovou situaci, se kterou si zatím nedovede jinak poradit, také to nedělá naschvál. Doporučila bych vám obrátit se dětského klinického psychologa, který by vám mohl doporučit jak s dcerou pracovat a poskytnout případně delší podpůrné vedení. Zatím můžete zkusit eliminovat možné stresové faktory (neučit dívku více nových věcí a dovedností najednou, vytvořit klidné a stabilní prostředí), můžete si s ní zkusit povídat co hezkého ve školce prožila (zeptejte se učitelek co děti dělaly, když dcera o tom mluvit nechce). Na případné negativní zkušenosti nebo zážitky se nezaměřujte, z dcery se nesnažte "vytáhnout" co jí vadí nebo se jí nelíbí, nemusí to být vůbec zatím schopna verbalizovat (i když dobře mluví, nemusí to být vědomé), navíc otázky na negativní zážitky je mohou u dítěte upevňovat. Je také možné, že by dceři pomohla naopak pravidelná časově kratší docházka (např. každodenní, dopolední). Zkuste se o dalším postupu poradit s klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 18.11.2019, 09:06
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce