Náročné pondělí (Val.J35)

Je právě 6 hodin, když se z pokojíčku ozývají zvuky, které naznačují, že dětičky se probouzejí do nového dne. V polospánku zaznamenám jejich přesun do kuchyně, kde už na ně čeká snídaně. Strhne se první hádka, ještě poměrně tichá (maminka se totiž tváří, že ještě spí a není radno ji budit), o ovladač na televizi. Kdo má ovladač, je šéf.

6:30 hodin - Zvoní mi budík. Potvoráci zajásají a začnou s nálety na postel a mojí hlavu. Tvářit se, že stále spím, je zbytečné, nikdo mi to nevěří. Vstávám, snažím se zcivilizovat sebe i děti. Konečně za sebou mají oba dva ranní hygienu a dostáváme se do další etapy. Zatímco Jirka se přesunuje na gauč a čeká, co mu maminka přiaportuje za oblečení, Jitka se zběsile vrhá do skříně, kde se přehrabuje ve věcech. Když jsme nakonec všichni oblečeni, vyrážíme do školky. Cesta, která běžně trvá 10 minut, se nám po ránu protahuje zhruba na 15-20 minut. Je totiž bezpodmínečně nutné si celou cestu stěžovat, že - prší, sněží, je horko, je zima, fouká vítr, kopec je moc velký - prostě se vždy najde něco, co dětem nevyhovuje. Do toho se ještě stihnou pohádat kvůli tomu, kdo první přeběhl silnici. Jediný, kdo má z naší ranní procházky radost, je pes. Poměrně dost zničená dovléknu děti do školky, donutím je se převléknout a radostně jim mávám, když letí do třídy. Uff, mám pár hodin klidu.

Během vlastního volna musím stihnout nakoupit - po víkendu je ta lednice nějaká prázdná, uklidit aspoň ten největší víkendový binec a než se rozkoukám, už je zase čas vyrazit dětičky vyzvednout.

14:30 hodin - Jsem zpět ve školce, chvíli ukecávám děti, že je již opravdu čas vyrazit na odpolední kroužky. Před 15. hodinou jsme v DDM, kde má Jirka hodinu fotbalu. Jituška na něj ječí, ať se převléká rychleji nebo že kvůli němu nestihne tančení. Odevzdávám synátora trenérovi a klušu s Jitkou na aerobik. Ten naštěstí začíná v 15:30, takže v pohodě stíháme. Odkládám i druhé dítko a se stejně postiženou maminkou se vracíme pro kluky na fotbal. Vyzvednu Jirku, snažím se, aby se co nejrychleji převlékl, zatímco od něj dostanu vynadáno, že Fanouškova maminka se na ně dívala a já ne….no jo, to se tak někdo má, když má jen jedno dítě.

16:30 - Vyzvedávám druhé dítko z hodiny aerobiku a konečně můžeme domů. Doma se s oběma pohádám, když jim oznámím, že počítač už si teda dnes nepustí, poté je nacpu do vany a pak rovnou do pyžama. Mezitím je už čas na večeři. Děti se u jídla, při kterém sledují Animáčka, konečně trochu zklidňují. Pak už jen vyčistit zuby a před 20. hodinou jsou v posteli.

Hurá, přežila jsem další vlastně úplně klidný den.

Val.J35 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce