Inzerce
Inzerce
Inzerce

Můj den (Zhalickova) - vítězný text měsíce dubna!

Mám dvě děti - tříletého Davídka a desetiměsíčního Lukáška.

Ráno v půl sedmé nedobrovolně vstávám, když mě můj tříletý syn budí se slovy: „Mami, vstávej, tatínek jde do práce a mě nemá kdo hlídat." Tak tedy vstanu, zatímco můj mladší desetiměsíční syn ještě spí.

Na stole v obýváku mě čeká uvařená kávička od mého milovaného manžela. Jdu chystat snídani pro Davídka - čajík a chlebík se šunkou. V tom se budí Lukášek, chvilku se pomazlíme, poté jej položím na zem na deku a jdu nachystat snídani i jemu. Když jsou oba dva po snídani, můžeme si začít hrát. Za chvilku máme všude kolem sebe plno hraček z rozsypaných boxíků, které pak celý den jenom překračuju - neuklízím je, nemá to totiž cenu.

Když je deset hodin, mladší syn jde spinkat. Tomu staršímu pustím v televizi pohádku, abych měla čas nachystat oběd. Po půl hodině Lukáškova spánku jsme opět všichni tři pohromadě a zase společně hrajeme. Potom už nás čeká společný obídek. Davídek se už jako velký kluk nají sám. Lukášek by chtěl taky, jenže to by pak bylo víc jídla po kuchyni než v něm.  

Kluci si společně už krásně pohrají. V poslední době Lukáška hodně zaujaly balónky v jakékoli velikosti. Máme velkou chodbu, takže si kluci hrají s balónky tam. Davídek je různě hází, nebo do nich kope a Lukášek za nimi lozí a svýma maličkýma ručkama se je snaží chytat.

Kolem druhé hodiny odpoledne si dá Lukášek ještě jeden spánek, Davídek ne, ten už přes den vůbec nespí. Kolem třetí dostanou oba dva svačinku a jde se ven. Většinou chodíme na dětské hřiště, kde se děti dokonale vyřádí. Společně s námi tam chodí ještě některé maminky od nás z vesnice a tak jsou děti i v kontaktu s ostatními stejně starými dětmi.

Navečer už se těšíme na tatínka, až dojde z práce. Tatínek je pravidelně vítá se slovy: „Ahojte, vy moje lásky.“ a kluci se za ním rozbíhají. Teda zatím jenom Davídek, Lukášek potřebuje k chození ještě moji podporu.

Společně ještě všichni povečeříme a pak jdeme děti koupat. Nejdřív je na řadě Davídek, který se pak, když koupeme Lukáška, dívá na pohádky. Po koupání si Lukášek ještě chvilku hraje, pak dostane láhev mléka a jde spinkat.

Krásné jarní počasí dělá s mými dětmi divy. V zimě protestovali, když měli jít večer spát, ale teď máme spíš takovou bleskovku a kluci usnou jak nic. V osm hodin už obě děti většinou spí. Konečně máme s manželem chvilku pro sebe. Mně však tělo dává signál, abych šla rychle spát. Budu totiž vstávat dvakrát v noci a pak ráno o půl sedmé, takže žádné ponocování.

Skvělé jsou u nás ovšem víkendy. To jsme všichni pohromadě. Každou sobotu začínáme společnou snídaní a pak si můj milovaný manžel bere naše dva poklady ven, abych se mohla věnovat domácnosti. Odpoledne pak jdeme všichni čtyři ven. Rádi chodíme s dětmi na dětské hřiště, nebo na návštěvu za starými vrstevníky. Je ovšem zajímavé, jak muži nevěří, že žena muže být z dětí na mateřské dovolené unavená. Můj manžel po celodenním hraní si s dětmi pravidelně usíná v osm hodin večer. A když mu tvrdím, že je ta únava z dětí, tak mi odpovídá, že by na mateřské být nechtěl a raději bude chodit do práce. :-)

Neděle je u nás ve znamení výletů. Každou druhou neděli jezdíme s dětmi k babičce. Ať si taky trošku užije svých vnoučků. Jindy zase jedeme na výlet do zoo, nebo aquaparku. Naposledy jsme navštívili Zoo v nedalekém Hodoníně. To bylo dětské radosti (i té dospělácké), tatínkovi se velmi líbil tygr a klukům opičky. Asi se v těch zvířátkách opravdu lidi vidí.

Uživatelce Zhalickova děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce
Inzerce

 

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Můj den (Zhalickova) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce