Můj den (Zhalickova)

Mám dvě děti - tříletého Davídka a desetiměsíčního Lukáška.

Ráno v půl sedmé nedobrovolně vstávám, když mě můj tříletý syn budí se slovy: „Mami, vstávej, tatínek jde do práce a mě nemá kdo hlídat." Tak tedy vstanu, zatímco můj mladší desetiměsíční syn ještě spí.

Na stole v obýváku mě čeká uvařená kávička od mého milovaného manžela. Jdu chystat snídani pro Davídka - čajík a chlebík se šunkou. V tom se budí Lukášek, chvilku se pomazlíme, poté jej položím na zem na deku a jdu nachystat snídani i jemu. Když jsou oba dva po snídani, můžeme si začít hrát. Za chvilku máme všude kolem sebe plno hraček z rozsypaných boxíků, které pak celý den jenom překračuju - neuklízím je, nemá to totiž cenu.

Když je deset hodin, mladší syn jde spinkat. Tomu staršímu pustím v televizi pohádku, abych měla čas nachystat oběd. Po půl hodině Lukáškova spánku jsme opět všichni tři pohromadě a zase společně hrajeme. Potom už nás čeká společný obídek. Davídek se už jako velký kluk nají sám. Lukášek by chtěl taky, jenže to by pak bylo víc jídla po kuchyni než v něm.  

Kluci si společně už krásně pohrají. V poslední době Lukáška hodně zaujaly balónky v jakékoli velikosti. Máme velkou chodbu, takže si kluci hrají s balónky tam. Davídek je různě hází, nebo do nich kope a Lukášek za nimi lozí a svýma maličkýma ručkama se je snaží chytat.

Kolem druhé hodiny odpoledne si dá Lukášek ještě jeden spánek, Davídek ne, ten už přes den vůbec nespí. Kolem třetí dostanou oba dva svačinku a jde se ven. Většinou chodíme na dětské hřiště, kde se děti dokonale vyřádí. Společně s námi tam chodí ještě některé maminky od nás z vesnice a tak jsou děti i v kontaktu s ostatními stejně starými dětmi.

Navečer už se těšíme na tatínka, až dojde z práce. Tatínek je pravidelně vítá se slovy: „Ahojte, vy moje lásky.“ a kluci se za ním rozbíhají. Teda zatím jenom Davídek, Lukášek potřebuje k chození ještě moji podporu.

Společně ještě všichni povečeříme a pak jdeme děti koupat. Nejdřív je na řadě Davídek, který se pak, když koupeme Lukáška, dívá na pohádky. Po koupání si Lukášek ještě chvilku hraje, pak dostane láhev mléka a jde spinkat.

Krásné jarní počasí dělá s mými dětmi divy. V zimě protestovali, když měli jít večer spát, ale teď máme spíš takovou bleskovku a kluci usnou jak nic. V osm hodin už obě děti většinou spí. Konečně máme s manželem chvilku pro sebe. Mně však tělo dává signál, abych šla rychle spát. Budu totiž vstávat dvakrát v noci a pak ráno o půl sedmé, takže žádné ponocování.

Skvělé jsou u nás ovšem víkendy. To jsme všichni pohromadě. Každou sobotu začínáme společnou snídaní a pak si můj milovaný manžel bere naše dva poklady ven, abych se mohla věnovat domácnosti. Odpoledne pak jdeme všichni čtyři ven. Rádi chodíme s dětmi na dětské hřiště, nebo na návštěvu za starými vrstevníky. Je ovšem zajímavé, jak muži nevěří, že žena muže být z dětí na mateřské dovolené unavená. Můj manžel po celodenním hraní si s dětmi pravidelně usíná v osm hodin večer. A když mu tvrdím, že je ta únava z dětí, tak mi odpovídá, že by na mateřské být nechtěl a raději bude chodit do práce. :-)

Neděle je u nás ve znamení výletů. Každou druhou neděli jezdíme s dětmi k babičce. Ať si taky trošku užije svých vnoučků. Jindy zase jedeme na výlet do zoo, nebo aquaparku. Naposledy jsme navštívili Zoo v nedalekém Hodoníně. To bylo dětské radosti (i té dospělácké), tatínkovi se velmi líbil tygr a klukům opičky. Asi se v těch zvířátkách opravdu lidi vidí.

Uživatelce Zhalickova děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce