Julinka 16. měsíc

Julinka si své druhé Vánoce opravdu pořádně vychutnala. Loni, v tom samém čase měla sotva čtyři měsíce, ale letošní svátky už byly o něčem jiném. Ještě před Vánoci jsme se s Juli vydaly na menší sraz holek tady z Babyonline a rozhodly jsme se navštívit nové centrum pro děti - Sloníka.

Děti byly nadšené ze spousty atrakcí a Julinka po počáteční nervozitě, kdy se bála pustit mezi děti, se taky báječně vyblbla. Nejvíc se ji líbilo na trampolíně a taky se pokoušela jezdit na autíčku.

Vánoce

Den před Štědrým dnem jsme zdobili stromeček, Míša vydatně pomáhal a Julinka zvědavě okukovala, co se to děje. 

Trošku jsem se obávala, že bude strhávat baňky, ale kupodivu s nimi vždycky jen trošku zacloumala a nechala je být. A když u nás zazvonil Ježíšek, děti se vrhly na dárky a nebyla pomalu šance je spolu hezky vyfotit.

Juli byla legrační, chtěla s naší pomocí rozbalovat úplně všechny dárky, trhání se ji vážně líbilo. Děti dostaly mj. i krásnou oboustrannou tabuli, ale víc se radovali z krabice, na kterou si společně lehali než z dárku samotného. S Lojzou jsme se opravdu hodně nasmáli.

Později odpoledne jsme jeli na večeři k našim, ostatně jako každý rok, protože Vánoce slavíme společně. A tak děti čekal ještě jeden Ježíšek v ten samý den a myslím, že samým štěstím nemohly usnout ještě v deset večer. Chudák Julinka obdivovala hlavně všechny Míšovy dárky, ale aut bylo naštěstí tolik, že se Miška ochotně podělil.

Stejně jako loni děti přes svátky onemocněly. Tolik mě mrzelo, že nám zase krachla spousta plánů, ale naštěstí v televizi běželo hodně pohádek a děti nebyly extra protivné, tak jsme to nějak zvládli i doma. Jelikož bylo venku teplo, i tak jsme vždycky na chvilku vyrazili na procházku. Julinka už si do kočárku sedá jen s velkým přemáháním, obvykle se rychle řadí ke dveřím a naznačuje, že chce šlapat po svých. Naštěstí ráno, když vozíme Míšu do školky, je chápavější a nechá se i připoutat.

Silvestra jsme rovněž strávili u našich a o půlnoci jsem se moc divila, že ten randál Julinku nevzbudil a ještě víc jsem se divila, že Míša vydržel čekat s námi a viděl tak první silvestrovský ohňostroj.
Na Nový rok se Julinka zase předvedla, chvíli neposedí a vymýšlí jednu vylomeninu za druhou, a tak se stalo, že jsme ji zase jednou neuhlídali a malá se ošklivě bouchla. Měla ranku těsně nad obočím a odřený nos. Poplakala si tedy dost a my nechápali, jak si něco takového může přivodit při pádu na stůl s oblými hranami. Snad v jejím případě nebude platit přísloví, jak na Nový rok, tak po celý rok.

V lednu hodně slavíme

V lednu je v naší rodině spousta narozenin a první oslava nás čekala u tety, která bydlí taky v Opavě. Julinka se sama ládovala dortem a my jsme museli doma udělat skrýše na sladkosti, protože ta malá mlsalka už dokáže vystopovat kdeco.

Přes svátky ochutnala spoustu cukrovíček, naši ji rozmazlovali a tak už se nám jednou stalo, že když dostala na svačinku rohlík, mrštila s ním do kouta a postavila se před spižírnu a chtěla něco lepšího. Pár dnů ji tento vzdor vydržel, ale když poznala, že z toho nic nebude, je zase hodnější. Občas ale nějaký ten oplatek už dostane, protože Míša si často nosí nějakou mlsku ze školky a Juli nemůže být pozadu. ? Naštěstí si nechává hezky umýt zoubky, kterých už má plnou pusu a tak to snad tolik nevadí.

A co nového Juli dokáže?

Kromě toho, že je čím dál větší herečka, se už krásně dokáže sama najíst, zaznamenali jsme první úspěch na nočníku, vzbudila se se suchou plenkou a tak jsme ji posadili na nočník a hned se zadařilo. A tak teď Julinku posazujeme několikrát za den, aby si na nočník pomalu začala zvykat. Samozřejmě na ni netlačíme, ale když se nebrání, tak proč ne. I když moc nemluví, snaží se zpívat a když Míša začne svou oblíbenou „Ach synku, synku“ snaží se zpívat společně s ním, i když v jejím podání je slyšet jen aaaaah kuuuuu aaaaaaa. Taky pochytila slůvko NE a tak už občas pěkně vzdoruje, a když ji řeknu, že půjde spinkat, zahuláká NEEEE. Víc běhá než chodí, ale i tak konečně váží deset kilo.

Dřív jsem se zapomněla zmínit, že se Julinka před dvěma měsíci úplně odstavila od kojení. Chvilku mě to dost mrzelo, ale jsem ráda, že teď vzala na milost umělé mléko, ovšem musí mít buď jahodovou nebo banánovou příchuť.

Julinka s Míšou

S Míšou si vyhrajou čím dál víc, společně prohánějí auta, kreslí, honí se po bytě a koukají na pohádky. Jeden bez druhého nemůžou dlouho být a stále si oba vynucují , aby večer chodili spinkat spolu. Míša nechce bez Nulinky, jak si ji překřtil, ani do vany. Když je v pokojíku a Juli mu někam uteče, tak hned volá:“Nuli, pojď sem!“ Julinka má v Míšovi velký vzor a snaží se dělat všechno přesně jako on, napodobuje ho úplně ve všem a občas z toho nemáme s Lojzou zrovna velkou radost. Hlavně u jídla. Přes týden, kdy je Miška ve školce je to fajn, ale o víkendu sem tam Míša u jídla stávkuje a jakmile Juli vidí, že brácha nejí, tak se jídla nechce taky ani dotknout, což nás prostě opravdu vytáčí.

Každopádně je s ní ale velká legrace, miluje obecenstvo a předvádí se, kde může. Teď jakmile narazí na něčí papuče nebo boty, hned se do nich napasuje a chodí tak po bytě. Před televizí předvádí šílené tanečky a kroutí se jako žížala.

Zimní  radovánky

Konečně dorazila zima i k nám a tak si poslední dny děti užívají sáňkování a jiné zimní radovánky. Julinka byla z prvního pořádného sněhu celá u vytržení, s radostí se nechala vézt na sáňkách a když jezdil Míša z kopce, pobíhala kolem a kopala do hromádek sněhu a smála se na celé kolo. Opravdu doufám, že nám sníh chvíli vydrží a prckové se pořádně vyřádí.

 Na základě vyprávění od Evulíka25 připravila Naďa Barochová.