Julinka 22. měsíc
Další měsíc nám utekl jako voda. Julinka opět maličko povyrostla, ale váhu si drží stejnou, asi se chystá na kariéru modelky.
Koncem června jsme s dětmi byli na opravdu přenádherné svatbě. Vdávala se mi úžasná kamarádka a brala si za manžela kamaráda Lojzy, takže jsme byli nadšení oba dva a děti si veselku náramně užily. Moc mě mrzí, že Julinka zaspala obřad a tak ji nikdo nestihl vyfotit v jejích šatičkách, které jsme koupili pro tuto příležitost. Na hostině už křepčila v jiných, aby je nezničila. A jelikož se s Míšou dost váleli na zemi, blbli a tancovali, vůbec jsem tohoto rozhodnutí nelitovala, místo běloskvoucí se družičky by mezi hosty lítala malá šmudlinka. S Julinkou jsem si na svatbě zatancovala i já, Míša nechtěl, ale Juli tanec, jak už jsem několikrát zmínila, miluje. Vážně uvažuji, že na podzim spolu začneme chodit do nějakých tanečků pro malé děti.
Návštěva Davidova Mlýna
Z kraje července jsme se rozhodli vzít děti do nedalekého Davidova Mlýna. Pro ty, kdo neví, kam na výlet na opavsku, můžu toto místo opravdu doporučit. Je zde spousta vyžití jak pro děti, tak dospělé a milovníci ryb si přijdou na své. Místní restaurace vám naservíruje ty nejúžasnější pstruhy na spoustu způsobů a vy si zde pstruha můžete chytnout sami, hned vedle restaurace jsou dva rybníky.
Zatímco Míša obdivoval všechny lidi s prutem, Julinka se bavila na houpačkách.
Hned vedle je i báječné lanové centrum, ale na to je ještě malá a i když se tam snažila nepozorovaně propašovat, museli jsme ji lezení zakázat. Juli má vůbec skvělý horolezecký talent, vyleze úplně všude a vůbec se nebojí. U našich na zahradě je nejoblíbenější aktivitou šplhání po žebříku. Musím tedy uznat, že je fakt šikovná, ale občas mám strach, aby si neublížila, je opravdu rychlá jako veverka.
Julinka zvládá nočník
Co se dovedností týče, tak konečně můžu s jistotou prohlásit, že Julinka pochopila princip nočníku. Sice se často ještě zapomene, ale povětšinou se zadaří a Juli potom stojí nad nočníkem , tleská a do toho křičí BAVOOOO (bravo). Doufáme tedy, že na podzim už bude mít plínku jen na spaní. Další věc, která mě těší je, jak hezky za všechno poděkuje, před cizími se sice ještě občas stydí, ale nám doma nikdy nezapomene říct díky. Taky už krásně pije sama z hrníčku, umí si obout boty a sundat tepláky i ponožky. S tričkem ještě bojuje, ale to nevadí. Julinka má vůbec ráda boty, často si zkouší moje nebo tatínkovy a nevadí jí, že vypadá jako kocour v botách. A taky je celá blažená, když jí babička půjčí svůj malý krém, který si pak důležitě natírá na ruce a obličej. V mluvení moc velké pokroky za poslední měsíc neudělala, ale často se teď ptá CO TO JE nebo KDE JE. A důležité slovo TAKY. Když vidí, že dávám Míšovi pusinku, tak vola TAKYYY, to samé, když ho vidí mlsat.
Nedávno jsme hlídali dům mým rodičům, kteří byli na dovolené a tak si Julinka s Míšou užili koupání a zahrady.
V podstatě jsem je ráno po snídani vystrčila ven, potom se naobědvali, chvilku schrupli a zase až do večera dováděli venku. U našich mají opravdu velké velké vyžití, Julinka si nejraději hraje v domečku nebo jezdí na bráchově traktoru.
Taky mi ale ráda pomáhala zalívat na zahradě, trhat rybíz a krmit slepičky.
Poslední činnost ji bavila ze všeho nejvíc, aby slepice nestrádaly, trhala jim i angrešt a hrášek.
Grilování a návštěva holek BOLek
Konec pohodového týdne jsme pak završili menším grilováním, na které dorazily i holky bolky Veverka a Škubánek společně se svými dětmi. Míša s Julinkou tak měli konečně bezvadnou společnost dětí a myslím, že se jim odpoledne líbilo stejně jako nám dospělým.
Momentálně se chystáme k příbuzným na Slovensko, v sprnu nás pak čeká mnohem akčnější program. Ale to až příště.
Zpracovala Naďa Barochová.
Předchozí článek:

Julinka 23. měsíc
Následující článek:

Julinka 21. měsíc
Julinka 22. měsíc - diskuze


Jinak řečeno, je to fešanda a táta už by si měl pořídit zbrojní pas :o).
Krásně vám utekl další měsíc.
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
18 %
6 hlasů
76 %
26 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků