Inzerce
Inzerce
Inzerce

Dítě 1. rok: 2. - 3. rok

  1. Jak roste dítě?
  2. Co už všechno dítě umí?
  3. Péče o dítě, prohlídky, očkování
  4. Aktivity s dítětem, spánek
  5. Nejčastěji řešené promlémy
  6. Kojení, výživa


     

1. Jak roste dítě?

Intenzita růstu se po druhém roce života zpomaluje, růst je většinou plynulý i v dalším předškolním období. Dítě mezi druhým a třetím rokem měří v průměru 95-99 cm, váží v průměru 12-14 kg. Ale vše záleží na konstituci a genetických předpokladech dítěte (vysocí rodiče vs. menší rodiče, štíhlí rodiče vs. statní rodiče apod.), ale také na nemocnosti dítěte, včetně různých vrozených vad a hormonálních poruch. V průměru až do puberty děti rostou cca 4-6 cm za rok, ale mohou mít období pomalejšího růstu, jindy zase období tzv. spurtu, kdy za kratší období vyrostou tolik, co jindy za celý rok.

2. Co už všechno dítě umí?

Postupně se zdokonaluje a rozšiřuje slovní zásoba, takže ve 3 letech dítě dokáže srozumitelně mluvit ve větách, dokáže popsat prožitou příhodu. Většinou dovede vyslovit své jméno, ví, kde bydlí, umí zazpívat krátkou písničku, zarecituje krátkou básničku, dítě si dokáže samostatně hrát, kreslit jednoduché tvary. Určení barev může ještě některým dětem dělat potíže, stejně tak jako výslovnost některých hlásek.

Většinou odeznívají problémy s osobní hygienou a sebeobsluhou (dítě se samo obleče a obuje, i když někdy s dopomocí), samo se nají lžicí, z hrnečku již pije bez problému.

3. Péče o dítě, prohlídky, očkování

Mezi druhým a třetím rokem se dokončuje očkování povinné ze zákona, případně se řeší další očkování dle zájmu rodičů. Preventivní prohlídka, a tím vyhodnocení celkového vývoje dítěte, probíhá ve 3 letech, většinou dle objednání. Pokud ošetřující lékař shledá nějaké nesrovnalosti v psychomotorickém vývoji dítěte, zvolí vhodný postup a případně doporučí vyšetření u odborného lékaře.

4. Aktivity s dítětem, spánek

Dítě je třeba stále vést k určitému dennímu režimu tak, aby bylo možné postupně rozvíjet psychickou a pohybovou aktivitu. Rodiče mohou využívat kolektivních zařízení na krátkou dobu tak, aby si dítě zvykalo na jiné prostředí, jiné děti a dospělé osoby. Nebo odloží návštěvy kolektivního zařízení na pozdější dobu a věnují se svým dětem naplno (nebo vybírají z nabídky různých zájmových kroužků - výtvarné, pohybové, pokud ovšem tyto možnosti pro tak malé děti v místě bydliště jsou).

Z pohybových aktivit je možno děti učit jezdit na odrážedle, malém kole, vhodné jsou míčové hry, v zimě sáňkování, lyžování až po třetím roce. Ať už rodiče zvolí jakoukoli pohybovou aktivitu, vždy musí mít na paměti především bezpečnost dítěte. Zvláště oblíbené zimní bobování na různých plastových výrobcích může skončit tragicky.

Některé děti ještě potřebují krátký odpolední spánek nebo aspoň odpočinek, jinak jsou unavené a podrážděné. Večer by měl v rodině probíhat v klidu, po večeři a následné osobní hygieně by se mělo dítě ukládat ke spánku nejpozději ve 20 hodin. Pohádka nebo písnička před spaním potěší každé dítě (osobní kontakt s rodičem je k nezaplacení - na rozdíl od DVD či televize).

5. Nejčastěji řešené problémy

Nechutenství

Dotazy se většinou týkají právě stravování, kdy si rodiče stěžují na nechutenství, ale následně se ukáže, že chyba je v přístupu k dítěti. Někdy je třeba velké trpělivosti, protože některé děti potřebují více času na konzumaci a menší porce, jiné jsou zase velcí jedlíci. Důležitá je pravidelnost, důslednost a mnohdy ona bezmezná trpělivost. Samozřejmě pokud je podezření na zdravotní problém, je nutné vždy kontaktovat ošetřujícího lékaře.

Poruchy vývoje, potíže s osobní hygienou, častá nemocnost

Jiné dotazy se týkají vývoje dítěte - poruchy vývoje řeči, přetrvávajících problémů s osobní hygienou, častou nemocností v souvislosti s návštěvou kolektivních zařízení, dalších možnostech očkování apod.

Možná onemocnění

Z onemocnění jsou nejčastější virová onemocnění dýchacích cest a zažívacího ústrojí, protože malé děti nemají, a ani nemohou mít proti virovým nákazám vybudovanou obranu. Tu bohužel získají, jakmile několik takových onemocnění překonají. Ale vždy je nutné, aby po každém, byť lehkém onemocnění, následovala dostatečná rekonvalescence, třeba i se změnou pobytu. Vše samozřejmě doporučí ošetřující lékař včetně všech postupů ke zlepšení obranyschopnosti organismu (např. otužování, sportovní aktivity, změna klimatu apod.).

6. Kojení, výživa

Kojení ve 2 letech už je opravdu zcela výjimečné, strava dítěte již připomíná stravu dospělých, s výjimkou jídel nevhodných pro malé děti (viz. příslušná kapitola). Ale důležitá je skladba jídelníčku, což je velmi diskutovaný trvalý problém. Jídelníček má obsahovat dostatek zeleniny a ovoce, maso nemusí být denně - lze střídat s rybím masem, mléko a mléčné výrobky, celozrnné pečivo. Sladkosti všeho druhu by mělo dítě dostat jen výjimečně (např. jako odměnu), sladké nápoje a uzeniny všeho druhu by děti neměly dostávat vůbec. Důležité je vést od malička děti k pravidelnému dennímu stravovacímu režimu (5x denně), kdy by mezi jednotlivými hlavními jídly a svačinkami neměly konzumovat vůbec nic, pouze nesladkou tekutinu. Tedy žádné tyčinky, chipsy, křupky nebo párek v rohlíku.

Samostatnou kapitolu tvoří pak nejrůznější dietní opatření u alergických dětí a dětí s různými poruchami výživy.

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Jak nám to sluší a co již umíme?

Chci taky vložit foto

Předchozí článek 19. - 24. měsíc Další článek 4. rok

Související články

Diskuze
Téma Příspěvků Poslední
příspěvek

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce