Psychomotorický vývoj dítěte 0-6 let

1. Období dětského věku
2. Dovednosti dítěte v jednotlivých obdobích
   • 1. měsíc
   • 2. měsíc
   • 3. měsíc
   • 4. měsíc
   • 5. měsíc
   • 6. měsíc
   • 7. měsíc
   • 8. měsíc
   • 9.-10. měsíc
   • 11.-12. měsíc (1 rok)
   • 13.-15. měsíc
   • 16.-18. měsíc
   • 19.-21. měsíc
   • 22.-24. měsíc (2 roky)
   • 25.-30. měsíc
   • 31.-36. měsíc (3 roky)
   • 37.-48. měsíc (4. rok)
   • 49.-60. měsíc (5. rok)
   • 61.-72. měsíc (6. rok)
3. Hodnocení vývoje dítěte
4. Dítě nezralé pro školní docházku
5. Vaše dotazy
   • Učení se stát a pády dítěte
   • Jak pomoci dítěti v učení se chůzi?

1. Období dětského věku

Neintenzivnější je vývoj v prvním roce života, v dalších letech se zpomaluje a k poslednímu, ale také největšímu skoku ve vývoji dochází v pubertě.

Dětský věk pro přehlednost dělíme na:

- období novorozenecké - do 4 týdnů od narození

- období kojenecké - do 1 roku

- období batolecí - do 3 let

- období předškolní - do 6 let

- období školní - do 15 let (ukončení základní školní docházky)

2. Dovednosti dítěte v jednotlivých obdobích

Duševní vývoj dítěte začíná v prvním roce rozvojem vyšších nervových funkcí na podkladě návyků, což jsou vlastně složité podmíněné reflexy. Ty se vytváří působením popudů jednak z okolí a jednak popudů z nitra organizmu. Pro nerušený rozumový a citový vývoj dítěte je třeba, aby tyto popudy byly ve vzájemném souladu. Proto při výchově dítěte je třeba dbát na to, aby se nevytvářely škodlivé podmíněné reflexy jako podklad pro škodlivé návyky. Vývoj dítěte a vlivy na něj působící během prvního roku života jsou základem celého dalšího duševního vývoje dítěte. Na vývoji se také podílí vrozené schopnosti, zdravotní stav, působení okolí - rodiny a především matky.

Dosažený stupeň dovedností dítěte je častým předmětem hovorů maminek, které své děti srovnávají. Je třeba zdůraznit, že každé dítě je jiné, proto není třeba se zneklidňovat, když vaše dítě ve srovnání s dítětem sousedky ještě tu či onu činnost neovládá.

Přehled vývoje dovedností dítěte:

1. měsíc:

• v leže na bříšku jen na krátkou chvilku zvedne hlavičku
• reaguje jen na silnější zrakové a zvukové podněty pohybem celého těla

2. měsíc:

• v lehu na zádech začíná zvedat nožičky
• při přitažení do sedu hlava ještě padá dozadu
• v poloze na bříšku zvedá hlavičku nad podložku a chvíli ji udrží zvednutou
• začíná sledovat pohyb předmětu či pohybující se osobu
• krátce se usmívá na matku
• vydává slabé hrdelní zvuky

3. měsíc:

• pase koníčky - v lehu na bříšku udrží hlavičku, opírá se o předloktí
• při přitahování do sedu již krátce udrží hlavičku (padá jen mírně dozadu)
• sleduje dobře pohybující se hračku, živě na ni reaguje pohybem a broukáním
• snaží se uchopit pohybující se předmět
• prohlíží si ručky

4. měsíc:

• hračku krátce uchopí
• nahlas se směje
• otáčí se za zvukem
• v poloze na bříšku dobře drží hlavičku a opírá se o předloktí
• při přitažení do sedu hlavička již nepadá dozadu

5. měsíc:

• v lehu na bříšku se opírá o dlaně
• z lehu na zádech se začíná převalovat na bok a na bříško
• uchopíme-li dítě za ručky, začíná se přitahovat
• sahá po hračce a uchopí ji, hračku si prohlíží
• sleduje osoby kolem sebe, dokáže rozeznat laskavý a přísný tón řeči maminky

6. měsíc:

• v lehu na bříšku zvedá ručky a nožky do výše
• dokáže se převalit z bříška na záda
• za podané prsty se přitáhne do sedu
• podržíme-li dítě v podpaždí, zapře nožky pevně o podložku
• žvatlá slabiky - ba, va, ma, pa, ta
• dokáže dobře přijímat stravu lžičkou

7. měsíc:

• posadí se samo
• udrží se pevně ve stoje s oporou na krátkou chvíli
• na konci 7. měsíce pase koně v poloze na kolenou, opřeno o dlaně
• překládá hračky z ručky do ručky
• dokáže rozeznat cizí osoby
• vyslovuje slabiky
• je schopno pít z hrníčku
• je schopno samostatně jíst např. sušenku
• žvýká pevná sousta
• předměty dává do úst

8. měsíc:

• leze
• posadí se samo a sedí bez držení
• staví se, může-li se něčeho přidržet, stojí samo
• začíná obcházet bokem postýlku či nábytek s přidržením
• některým slovům rozumí - začíná hledat pojmenované předměty, začíná napodobovat

9. - 10. měsíc:

• sedí jistě
• otáčí se a uklání v sedu, aniž upadne
• samo se postaví - může-li se přidržet, chodí za ručičku, umí paci-paci a pá-pá
• jistě pije z hrnečku

11. - 12. měsíc (1 rok):

• stojí chvilku bez držení a začíná dělat samostatné kroky
• rozumí některým pokynům (vstaň, otevři pusu, kde je auto)
• řekne smysluplné slovo

13. - 15. měsíc:

• stojí samo delší dobu
• postaví se samo bez přidržení
• dovede dobře chodit
• postaví na sebe dvě kostky
• rozumí zákazu „nesmíš"
• zná asi pět slov
• dokáže napodobit některá zvířátka
• pije samo z hrnečku

16. - 18. měsíc:

• zvedne předmět ze země a neupadne
• vyleze na malou židli
• dovede těžkopádně utíkat
• navlékne na tyčinku kouli
• jí rádo samo lžičkou - ale rozlévá

19. - 21. měsíc:

• chodí po schodech s přidržením
• dobře běhá
• vysloví jednoduchou větu
• napodobuje slovně některé činnosti (autíčko tú-tú)
• dovede si navléknout botičku

22. - 24. měsíc (2 roky):

• po schodech chodí bez držení
• dokáže chodit po špičkách
• tužku uchopí do prstů a ne do pěsti
• hraje si mezi dětmi - ale ne s nimi
• začíná skloňovat a časovat
• žádá si na nočník, během dne vydrží bez plen

25. - 30. měsíc:

• chodí po schodech bez držení a střídá nohy
• rozepíná a zapíná knoflíky
• jí samo lžičkou a nepolije se
• na obrázku pojmenuje věci
• umí krátkou říkanku

31. - 36. měsíc (3 roky):

• stojí chvilku na jedné noze
• přeskočí natažený provázek asi 5 cm nad zemí
• opakuje krátkou povídku
• zašněruje si boty
• dokáže zazpívat jednoduchou písničku, řekne delší říkanku
• dokáže rozeznat základní barvy

37. - 48. měsíc (4. rok):

• stojí na jedné noze
• skáče do dálky s rozběhem
• udělá kotrmelec
• nakreslí kruh
• nakreslí lidskou postavu bez trupu (hlavonožec)
• hodně se ptá
• vypráví delší povídku - často směšuje skutečnost s výmyslem
• obléká a svléká se s dopomocí
• velmi touží po pochvale, samo se hodně chlubí
• rádo kreslí a kresbu pojmenuje
• zachovávání čistoty již není problém, samo se umyje

49. - 60. měsíc (5. rok):

• samo se umyje a učeše
• pomáhá v domácnosti (při umývání nádobí)
• řekne jak se jmenuje a kde bydlí, kolik má roků
• pamatuje si melodii
• neplete si pojmy včera a zítra
• nakreslí reálnou postavu
• dětská artikulace mizí, řeč se již podobá řeči dospělých, výslovnost může být ještě s drobnými odchylkami
• při společných hrách se pravidlům podřídí
• rozezná pravou a levou ruku

61. - 72. měsíc (6. rok):

• dokáže si zavázat tkaničku
• navléká korálky na nit
• rozezná dopoledne a odpoledne
• ví, kde se co nakupuje
• dokončí úkol vyžadující větší trpělivost a vytrvalost
• řeč by měla být bez chybné výslovnosti

3. Hodnocení vývoje dítěte

Tento přehled je pouze orientační, protože každé dítě žije v jiném prostředí, které ho více či méně stimuluje, každé dítě je jinak nadané, v něčem je šikovné více, v něčem méně. Proto by si neměli zoufat žádní rodiče, když zjistí, že jejich dítě se uvedenému přehledu trochu vymyká. Vývoj dítěte může ovlivnit i zdánlivě banální onemocnění (např. viróza, průjem), dokonce ho i na čas zastavit. Proto se při všech pochybnostech obracejte na svého dětského lékaře, který vaše dítě dobře zná, jeho vývoj zaznamenává a může vaše pochybnosti posoudit.

Praktický dětský lékař orientačně sleduje také sluch a zrak vašeho dítěte při všech preventivních prohlídkách a pokud má nějakou pochybnost, zajišťuje případné odborné vyšetření.

Další vývoj dítěte od 6 let je ovlivněn především školou, způsobem školního vyučování a školních požadavků, na něž reaguje podle svých schopností. Školní věk vyžaduje od dítěte schopnost soustředění a účelného myšlení, dítě dokáže odlišit hru od povinnosti, je schopno plnit zadané úkoly, dokáže se dobře soustředit a umí již ovládat své chování.

4. Dítě nezralé pro školní docházku

Může se však stát, že se dítě nedokáže soustředit, nevydrží sedět v klidu v lavici, špatně navazuje kontakt se spolužáky, jiné dítě je bázlivé či přecitlivělé, velmi závislé na matce, od níž se těžko odpoutává, jiné je impulsivní, nedokáže ovládnout své chování apod.

Odborně se hovoří o dítěti nezralém pro školní docházku, které lze rozdělit do několika skupin:

• děti z prostředí s nedostatečnou výchovou
• děti s opožděným duševním vývojem
• děti s nedostatky v tělesném vývoji a zdravotním stavu
• děti s nerovnoměrným vývojem, poruchou některých funkcí a schopností
• děti s neurotickými povahovými rysy

U těchto dětí je vhodné odsunout školní docházku o 1 rok, což je většinou dostatečně dlouhá doba k „vyzrání" funkcí, takže dítě se může úspěšně zařadit do školní docházky bez rizika obtíží či selhání a hlavně bez nabouraného sebevědomí v samém začátku. Celou situaci velmi dobře může vyhodnotit dětský psycholog a navrhne také vhodnou metodu výchovy a přístupu k takto nezralému dítěti, proto je vyšetření dětským psychologem na místě.

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

5. Vaše dotazy

Učení se stát a pády dítěte

Dobrý den, máme 10 měsíčního kojence, který se začíná postavovat. Ráda bych věděla, jak mu mohu pomoci, aby se učil stát, ale zároveň, abychom předešli držkopádům. Jen dnes /a to jsem byla u něj a myslela jsem, že ho jistím dostatečně/ měl dva ošklivé pády, po kterých plakal. Mám mu pořídit helmu?

Odpověď dr. Ludvíkovské: Především u kojence, jehož pohybová aktivita se rozvíjí někdy velmi rychle, je nutné s pády počítat, a proto musí být rodiče (většinou především matka) velmi ostražití. Dítě objevuje svět a všechno si musí ohmatat a vyzkoušet. Jestliže se začne stavět na nožky, snaží se přidržet čehokoli, co mu ke stoji pomůže. Proto je vhodné v této fázi pohybového vývoje mít dítě zabezpečené buď v postýlce (podlážka ale musí být úplně dole) anebo v ohrádce - obojí skýtá dítěti dostatek prostoru ke hraní i pokusům o stoj a chůzi (ohrádka je ale prostornější). Je samozřejmé, že tyto pokusy provází pády, ale při tomto zabezpečení dítěti nehrozí žádný úraz. Ponechá-li však maminka dítě volně na podlaze, je pochopitelné, že se dítě vlastní aktivitou dostane kamkoli, jen aby se mohlo přidržet a postavit se. Může to být mimochodem i ubrus na stole (který stáhne i s nádobím či horkým čajem), židle, která se převrátí, a pak následuje samozřejmě pád a případný úraz. Takže dotaz maminky, zda dítěti v této fázi pohybového vývoje nepořídit raději helmu není na místě. Maminka se musí dítěti věnovat a zabezpečit je tak, aby možnost úrazu minimalizovala.

Dovětek maminky: Dobrý den, v postýlce i v ohrádce se synáček nudí a křičí, neboť chce být právě se mnou. Naopak postýlka, jak jsem zjistila, ma pěkně ostré rohy (a to máme dobrou dřevěnou postýlku s 3 polohami pro matraci). Vyřešili jsme to asi optimálně. Má prostor 2,5m*2,5m, který je ohraničen dřevěným zábradlím, za které se drží, když si stoupá. Na zemi jsou karimatky a polstáře. Ty karimatky jsou úžásná věc - doporučuji všem ostatním maminkám. Jednak jsou lehké a dítě s nimi rádo mává, a jednak poskytují měkkou podložku při pádu. Já samozřejmě dítě hlídám a jsem s ním celý den, ale také si musím vařit a odskočit na toaletu. Žehlím až večer, když spí, jinak nic jiného nedělám... Ale i když jsem s ním, tak se občas nějak sesmekne nakřivo a upadne...a včera se strefil hlavou mimo karimatku na koberec...mám z toho hrozné výčitky. Takže jsme přidali ještě další dvě karimatky a máme v tom jeho hracím prostoru hotové tatami (na tatami se cvičí aikido, žíněnky jsou po celé tělocvičně). S pozdravem, Lucie

Jak pomoci dítěti v učení se chůzi

Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala. Mám 17.5 měsíčního chlapce a ještě sám nechodí. V 15 měsících se pustil sám od stolu a šel pár metrů. Ten den večer nechtěl jít vůbec. Nevšimli jsme si, že by se lekl nebo uhodil. Z ničeho nic nechce. Ale jinak okolo stolu chodí, drží se za jeden prst a někdy se jakoby pouští. Váží 14kilo a měří 90cm. Vyrostl nám docela hodně. Tak se obáváme, jestli to není tím. Chodíme i na plavání. Tak si myslím, že tělíčko má dobře zpevněné. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď dr. Ludvíkovské: To, že chlapeček ještě sám nechodí, ale stačí mu něčeho se přichytit a chodí, pak si myslím, že maminka nemusí mít obavy.
Je to zřejmě pan "opatrný", který potřebuje mít pocit jistoty. Jestliže stačí dát mu do ruky prst a chodí, pak zkuste dát mu do ruky třeba vařečku, jděte s ním a pak ho úplně pomalu pusťte. Bude mít pocit, že se něčeho drží a postupně si zvykne. Je velmi dobře, že s ním chodíte plavat, protože ve vodě je vždy každý pohyb snazší a nenásilně posiluje všechny svalové skupiny. Doma také formou hry s dítětem cvičte - viz stránky cvičení s dětmi. Při cvičení nikdy nešetřete chválou, každé dítě ji potřebuje. 

Odpovídala:  MUDr. Květoslava Ludvíkovská