Cvičení a stimulace v prvním roce

V průběhu svého vývoje musí každé děťátko projít řadou vzpřimovacích reakcí:

  • od lehu na zádech,
  • přitahování hlavičky,
  • chytání si nožek,
  • přetáčení na bříško,
  • plazení,
  • lezení,
  • sed,
  • nakračování,
  • vstávání s dopomocí až v neposlední řadě
  • samostatné vstávání a udržení se ve stoji.

Spolu s tím objevuje obranné reakce. Při pádu nepadá na obličej, ale předsune ručky, při pádu vzad si sedne nejdříve na zadeček a přitáhne hlavičku na hrudník. Leží-li na bříšku a pase hříbátka, má zvednutou hlavičku, ta je protažena v ose, opírá se o předloktí. Na tomto postavení se podílejí mimo vzpřimovacích reakcí i reakce rovnovážné. Není to zkrátka nijak jednoduché. Je to dřina.

Na samém začátku, tj. do šestého týdne je stimulace (hraní si s miminkem) zaměřena na tzv. handling. Smyslem je podpora cíleného vývoje, regulace svalového napětí, odbourávání nežádoucích reflexů a v neposlední řadě jisté zacházení s dítětem.
Obsahuje:

  • zvedání a pokládání dítěte,
  • balení do klubíčka,
  • otáčení z polohy na zádech do polohy na bříško a zpět,
  • zajištění opory o lokty a pánev,
  • předávání miminka tatínkovi z ruky do ruky,
  • chování,
  • polohování,
  • nošení,
  • krmení,
  • mytí,
  • svlékání, oblékání,
  • zklidňování.

Maminky se to brzy naučí.

V podkapitolách naleznete stimulaci dítěte cvičením od onoho 6. týdne.

Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Cvičení a stimulace v prvním roce - diskuze

Poradna

Dobrý den,

máme roční holčičku která je už od malička živel. To nám ovšem nevadí já sama jsem temperamentní člověk a přítel též.

Náš problém je následující.

Od 6 měsíce jsem začala chodit parkrat v týdnu na 2-3 hodiny na brigády, proto když jsem přišla domu jsem se dceři snažila věnovat na 200% abych ji vynahradila cas kdy jsem byla mimo domov. Postupem casu se z dcera stávala přísavka.

Momentalne jsme v situaci kdy kazdy den chodim na 4 hodiny do práce a ona je doma s tatínkem. Cele dopoledne je neskutecne hodna! Nefnuka, dokáže si sama hrát, poslouchá, naprosto vzorna. To same je kdyz prijde návštěva, nebo je na vikend u babicky! Vsichni z rodiny ji chválí jak je vzorný dite.

Jak mile se vratim z práce promění se v ufnukaný klíště, které me nenechá ani si zout boty.
Nas společný cas od doby co přijdu domu vypada asi tak ze ji mam nonsto zavesenou na nohách, kdyz ji řeknu ne, to nedělej ( normálním hlasem) začne okamžitě fnuka, knourat, nedělá ji problem začít okamžitě brecet. Hrozne me to unavuje. Chvilkama začíná byt i zla. Vyrazí mi jidlo z ruky, ohanbí se po me. Mrzi me ze to dela jen v me přítomnosti. Přítel mi to predhazuje ze kdyz je s nim je uplne skvela. co proto muzu udelat aby to přestalo? Nema ze me žádný respekt ani kdyz zvýšim hlas.

Děkuji moc za jakoukoliv radu.

Dobrý den, chování dcery je spíše důsledkem normálního vývoje vztahu k matce, než problémovým chováním. Je přirozené, že roční normálně se vyvíjející se dítě chce být co nejvíce v přítomnosti své matky a dožaduje se její pozornosti. Z vaší strany se tedy o žádnou výchovnou chybu nejedná. Dcerka se prostě ve svém věku a s ohledem na stupeň svého vývoje neumí jinak vyrovnat s vaší nepřítomností po dobu strávenou v zaměstnání. Pokud se ji budete snažit odehnat, tak se pak vaši pozornost bude snažit upoutat jakýmikoliv prostředky. Naopak se na ni po vašem příchodu z práce připravte, překonejte svoji případnou únavu a snažte si jí co nejvíce věnovat, chovejte ji, mazlete se s ní, hrajte si s ní dokud to bude vyžadovat a potřebovat. Jedná se o období přechodné, dcerka se svým závislým chováním postupně sama přestane až se její potřeba nasytí a bude se od vás přirozeně odpoutávat. Zvyšování hlasu ani kárání dítě v tomto věku není schopno vyhodnotit, nejedná účelově, ale podle svých instinktů a nedovede své chování vědomě dlouhodbě ovlivnit, neznamená to, že v budoucnu nebudete mít, nebo že nemáte u dcery respekt. Doporučuji zkusit si prostudovat nějakou odbornou literaturu o vývoji dítěte, mohlo by vám to pomoci k porozumění a k vysvětlení dceřina chování. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.06.2018, 11:49
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce