Za zvířátky do zahrádky před usnutím do pohádky
„Pohádky z polštářku“
Pohádky z polštářku - verze k vytištění
Jedna malá holčička Adélka každý den prožívá spoustu dobrodružství. Večer pak usíná v postýlce se svým oblíbeným polštářkem. Není to ale jen tak obyčejný polštářek. Je to polštářek kouzelný! Jsou na něm obrázky hodných pohádkových skřítků. Polštářek voní rozkvetlou loukou a hřeje letním sluníčkem. A pokaždé, když Adélka nemůže usnout, slýchává tichý a laskavý hlas pohádkového skřítka. Povídá jí pohádky o zvířátkách, co žijí v trávě, i o tom, jak šumí les. A to se pak, panečku, krásně spinká!
Pohádkoví skřítci
V chaloupce u lesa je jeden domeček,
v něm bydlí s kocourem kouzelný dědeček.
Kouzelný dědeček má tajemnou moc,
vypráví pohádky na dobrou noc.
Skřítkové je dětem po světě roznáší,
pohádky roznáší, ve kterých nestraší.
Skřítkové na další pohádku čekají,
"Dědečku, vyprávěj!", na něho volají.
Sotva ten dědeček pohádku pověděl,
skřítek ji popadl a k dětem uháněl.
Za devatero horami až na konci světa,
prý černý krkavec do polí létá,
lišky tu dávají dobrou noc,
jezevec ani nevystrčí nos
a ještě kousek dál za černou tmou
už běží skřítek s pohádkou.
Venku už je tma a děti jdou spát,
tu pohádku s námi můžeš poslouchat!
Adélka byla za celý den moc unavená a už se těšila do postýlky na další pohádku. Ještě si umyla zoubky a popřála mamince a tatínkovi dobrou noc. Pak už se jen přitulila ke svému polštářku, který ji dnes voněl rozkvetlou loukou, a poslouchala tichý hlas pohádkového skřítka…
Autorka: Kamila Urbanová
Ilustrátorka: Jelizaveta Stýskalová