Vitamíny a minerály v dětské stravě

  1. Proč jsou důležité vitamíny a minerální látky?
  2. Jak zajistit dostatek vitamínů a minerálních látek ve výživě dítěte?
  3. Zdroje vitamínů a minerálních látek

1. Proč jsou důležité vitamíny a minerální látky?

Vitamíny a minerální látky nepřinášejí tělu energii, některé slouží jako stavební prvky, jiné zabezpečují správný průběh různých biochemických reakcí a fungování jednotlivých orgánů a celého organismu. Kvalitní strava dítěte by měla obsahovat dostatečné množství vitaminů, minerálních látek a stopových prvků a to zejména vápník, fosfor, železo, zinek, jód, fluor.  Nezbytné jsou některé vitamíny skupiny B, vitamin C (vitamíny rozpustné ve vodě) a vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vyvážená a pestrá strava nám zaručuje dostatečný přísun VITAMÍNŮ a MINERÁLNÍCH LÁTEK a jejich doporučená potřeba je pokryta.

2. Jak zajistit dostatek vitamínů a minerálních látek ve výživě dítěte?

Jíst pestře - to lze zajistit dostatečnou pestrostí potravinových zdrojů a střídáním technologické úpravy, druhů pokrmů s využitím sezónních potravin s důrazem na individuální hledisko. Ovoce a zelenina (syrové i vařené) by měly být konzumovány v dostatečném množství, denně u dětí alespoň 300 g, rozdělené do více porcí, množství se s věkem zvyšuje. Občas je dobré doplnit menší množství nastrouhaných ořechů. Jíst výrobky z obilovin nebo brambory nejvýše 4x denně, luštěniny (alespoň 2x týdně). Zařadit do jídelníčku ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně. Denně zařazovat mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané. Kvalitní rostlinné oleje a tudy by měly nahrazovat tuky živočišné. Dále je nutné dávat při tepelném zpracování potravin přednost šetrným způsobům. Nezapomínat na pitný režim, vhodné tekutiny jsou voda, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené.

Potraviny nejsou zdrojem pouze základních živin, ale také vitamínů, minerálních látek a dalších pro tělo ochranných látek. Organismus všechny tyto látky potřebuje, aby mohly veškeré metabolické procesy hladce fungovat. Jednotlivé potravinové skupiny se vyznačují obsahem konkrétních vitamínů a minerálních látek, a proto je pestrý jídelní lístek zárukou jejich dostatečného příjmu.

3. Zdroje vitamínů a minerálních látek

Ovoce a zelenina obsahuje jako hlavní zdroj vitamín C, karotenoidy, draslík, vápník, hořčík, železo. Proto by děti měly jíst ovoce a zeleninuv dostatečném množství, a to v dávce cca 300 g ve 3-5 porcích jak syrové, tak i tepelně zpracované.

Pečivo, obiloviny obsahují především vitamíny skupiny B (vitamín B1, B2, B6 a další), železo, hořčík a zinek. Větší biologickou hodnotu mají obiloviny a mlýnské, pekárenské výrobky, které obsahují i zbytky obalu zrna (celozrnné výrobky). Ve výživě dětí je lépe se vyvarovat pečivu, které obsahuje tvrdé celulózové obaly z vrchní části zrna, které mohou poškozovat střevní sliznici a ovlivnit vstřebávání vitamínů a minerálních látek.

Luštěniny jako hlavní zdroje obsahují vitamín B, je v nich i kyselina listová, hořčík, draslík, vápník a železo.

Mléko a mléčné výrobky jsou největším zdrojem vápníku a fosforu, dále v nich najdeme vitamín A a vitamín D. Velmi vhodné jsou i kysané mléčné výrobky s živými mikroorganismy, přítomné mikroorganismy napomáhají k dokonalému vstřebávání živin, vitamínů a minerálních látek z potravy.

Maso dodává tělu, stejně jako mléko, ryby a vejce, biologicky vysoce hodnotné bílkoviny, minerální látky a vitamíny skupiny B (vitamín B6, vitamín B12, kyselina listová). Z minerálních látek jsou to hlavně železo a zinek. Maso ryb je významným zdrojem jódu a fluoru.

Zdrojem sodíku v naší stravě je kuchyňská sůl a potraviny, při jejichž výrobě byla sůl použita.

Zdroj: Referenční hodnoty pro příjem živin. Výživa servis, Praha. 2011. ISBN 978-80-254-6987-3

Autorka: Mgr. Jana Eliášová 

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vitamíny a minerály v dětské stravě - diskuze

Poradna

Zánět prsu

| Drnkla | 09.05.2018, 21:54

Dobrý den,
mám syna, kterému je 13m, kojím večer před spaním a v noci. První zánět prsu jsem měla v synových 10m a musela jej vyléčit antibiotiky. Nyní cítím, že se mi zánět dělá znova. Včera jsem hodně pila a prsa měla nalitá (vždy se mi zvýší laktace v závislosti na příjmu tekutin) a již v noci mě začalo prso bolet a tvořit se bulky. Nevím, zda se jedná o ucpaný mlékovod nebo zánět. Bulky se snažím rozmasírovat ve sprše a následně chladit tvarohem, ale bohužel to nemá zlepšení. Vím, že je vhodné z postiženého prsu kojit co nejvíce, ale to nechci - syn už je velký a přes den mléko nemá.
Mám pocit, že přesto, že už kojím málo, mám nadprodukci mléka a pak se tvoří zánět. Jak mohu laktaci snížit? Pomocí bylinek nebo třeba homeopatik? Jak si nyní mám poradit s počínajícím zánětem? Co dělat, aby se to neopakovalo? Kojit chci nadále.
Mockrát děkuji za Vaši odpověď a čas.
Klára

Podle vašeho popisu se nejedná o zánět prsu, ale jde o retenci mléka v mlékovodu. To co děláte (teplá voda, jemná masáž při kojení) je správné. Bulka se ale neztratí hned, pár dní to trvá. A ideální bude, aby chlapeček z tohoto prsu pil. Je mi moc sympatické, že chcete kojit a synkovi je teprve 13 měsíců a nevím, proč by přes den nemohl dostat prs a napít se mléka, zvláště když potřebujete mlékovod uvolnit. Podle doporučení se má plně kojit 6 měsíců a příkrmy podávat od začátku sedmého měsíce a kojit 2 roky a dále. Píšu to proto, že PŘÍkrmy se podávájí při stávající kojení, tj PŘÍkrmy PŘI kojení. 

PhDr. Miloslava Kameníková | Babyonline | 11.05.2018, 07:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce