Minerály v dětské stravě

  1. Vápník – popsán v kapitole Vápník a vitamín D
  2. Fosfor
  3. Hořčík
  4. Sodík
  5. Draslík
  6. Železo
  7. Selen
  8. Zinek
  9. Jód

1. Fosfor

Doporučená denní dávka fosforu

Denní doporučované množství fosforu pro děti od 1-3 let je 500 mg, od 4-7 let 600 mg, 8-9 let 800 mg.

Čím fosfor prospívá?

Fosfor je využíván v organismu ve velkém množství. Vždy musí jeho množství zůstat v dokonalé rovnováze s vápníkem. Pomáhá v růstu a novotvorbě kostí, společně s vápníkem vstupuje snad do všech biochemických reakcí. Ve stravě s vysokým zastoupením sladkostí, zákusků, rafinovaného cukru dochází ke snížené asimilaci fosforu a vápníku.

Fosfor v potravinách, potraviny bohaté na fosfor

Největšími zdroji fosforu jsou mléko, mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, obiloviny, nerafinovaný cukr, pivní kvasnice, téměř všechna jádra semen, ořechy. Méně i brambory, hlávkové zelí, kapusta, pomeranče.

Inzerce

Nedostatek fosforu.

Vzhledem k tomu, že fosfor obsahují téměř všechny potraviny, není nutriční nedostatek téměř znám.

2. Hořčík

Doporučená denní dávka hořčíku

Minimální doporučené denní množství hořčíku pro děti od 1- 3 let je 80 mg, od 4- 7 let 120 mg, 8- 9 let 170 mg.

Inzerce

Čím hořčík prospívá?

60% hořčíku je uloženo v kostech a hraje důležitou roli mineralizaci kostí, přispívá k udržení zdravého chrupu a společně s vápníkem působí jako přirozený uklidňující prostředek.

Hořčík v potravinách, potraviny bohaté na hořčík

Mezi největší zdroje hořčíku patří celozrnné výrobky, luštěniny, sója, kakao, mandle, arašídy, pomeranče, banány, zelená zelenina a čajové lístky.

Inzerce

Nedostatek hořčíku

Těžký nedostatek vede k poruchám funkce srdečního a kosterního svalu, ke svalové slabosti a sklonu ke svalovým křečím.

3. Sodík

Doporučená denní dávka sodíku

Denní doporučená dávka sodíku pro děti od 1-3 let je 300 mg, od 4-7 let 410 mg, 8-9 let 460 mg.

Inzerce

Čím sodík prospívá?

Společně s draslíkem se podílí na udržení objemu extracelulární tekutiny a krve.

Nadbytek sodíku

Vysoký příjem sodíku ve stravě především ve formě kuchyňské soli může přispět ke vzniku vysokého krevního tlaku.

Sodík v potravinách, potraviny bohaté na sodík

Největšími zdroji ve stravě je kuchyňská sůl, potraviny, u kterých je sůl použita při jejich výrobě (uzeniny, sýry, pečivo zdobené solí, zeleninové konzervy, ochucovadla – polévková koření, polévkové kostky), prášek do pečiva, vnitřnosti, uzené maso, zvěřina, kakao, čokoláda, některé minerální vody.

Nedostatek sodíku

Nedostatek sodíku vede k dehydratace organismu, poklesu krevního tlaku a křečím.

4. Draslík

Doporučená denní dávka draslíku

Denní doporučená dávka draslíku se u dětí od 1-3 let pohybuje kolem 1000 mg, od 4-7 let 1400 mg, 8-9 let 1600 mg.

Čím draslík prospívá?

Reguluje společně se sodíkem hospodaření s vodou v těle. Narušení rovnováhy těchto dvou minerálů se projevuje defekty v průběhu vedení vzruchu po nervových a svalových vláknech.

Draslík v potravinách, potraviny bohaté na draslík

Největšími zdroji draslíku jsou především sušené meruňky, peckové ovoce, brambory, dále zelenina, ostatní druhy ovoce, slunečnicová semínka, ořechy, luštěniny a obiloviny.

Nedostatek draslíku

Nedostatek draslíku způsobuje slabost kosterních svalů, atonii hladkého svalstva až paralýzu střev a funkční poruchy srdečního svalu.

Vysoký příjem snižuje krevní tlak.

5. Železo

Doporučená denní dávka železa

Denní doporučované množství železa pro děti od 1-7 let je 8 mg, 8-9 let 10 mg.

Čím železo prospívá?

Je velmi důležitým minerálem, bez něhož nemůžou dozrávat červené krvinky.

Železo v potravinách, potraviny bohaté na železo

Z přijaté potravy se resorbuje pouze okolo 10-15 % obsahu železa. Více se železo vstřebává z masa, ryb, jater a méně z potravin rostlinného původu, a to méně než 5%. Naopak se inhibuje konzumací oxalátů (špenát, rebarbora), fytátů (obilniny, luštěniny), vlákninou, taniny (čaj, káva) a vápníkem.

Největšími zdroji železa jsou játra, maso a masné výrobky s obsahem krve, žloutky, zelenina a ovoce.

Nedostatek železa

Nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, nižší rezistence k infekcím, poruchu poznávacích funkcí.

6. Zinek

Doporučená denní dávka zinku

Denní doporučované množství zinku pro děti od 1-3 let je 3 mg, od 4-7 let 5 mg, 8-9 let 7 mg. Většina zinku se ničí při přípravě potravy, proto volíme šetrné postupy.

Čím zinek prospívá?

Má antioxidační účinky. Je nezbytný pro správnou funkci imunitního systému. Zvyšuje utilizaci některých vitamínů, zejména A a B2. zasahuje do růstu buněk a tím i celého organismu.

Zinek v potravinách, potraviny bohaté na zinek

Hlavními zdroji zinku jsou maso, játra, ústřice a jiní mořští korýši, obilné klíčky, pivovarské kvasnice, vejce, mléko, obiloviny, luštěniny, semena dýně.

Nedostatek zinku

Typickým projevem je růstová retardace, porucha imunity, únava, ztráta chuti k jídlu, zhoršené hojení ran a anémie.

7. Selen

Doporučená denní dávka selenu

Denní doporučované množství selenu pro děti od 1-3 let je 10-40 ?g, od 4-7 let 15- 45 ?g, 8-9 let 20-50 ?g.

Čím selen prospívá?

Selen působí společně s vitamínem E a při činnosti se vzájemně potencují. Oba mají antioxidační účinek.

Selen v potravinách, potraviny bohaté na selen

Největšími zdroji selenu jsou plody moře, ledviny, játra, tuňák, obilné klíčky, otruby (závisí na obsahu selenu v půdě), rýže, česnek, brokolice, rajčata.

Nedostatek selenu

Zvyšuje potřebu vitamínu E, dochází ke snížení antioxidační a imunitní obrany a způsobuje myopatii kosterního svalstva.

8. Jód

Doporučená denní dávka jódu

Denní doporučované množství pro děti od 1-3 let je 100 ?g, od 4-7 let 120 ?g, 8-9 let 140 ?g. Česká republika patří přirozeně na jód k chudým zemím.

Čím jód prospívá?

Jód je nezbytný k biosyntéze hormonů štítné žlázy, které mimo jiné během vývoje a v dětství podporují tělesný růst a pohlavní a mentální vývoj, v dospělosti ovlivňují celkový metabolismus.

Jód v potravinách, potraviny bohaté na jód

Hlavním zdrojem jódu je u nás povinně jodizovaná sůl. Jódová sůl obsahuje minimálně 15 mg a max. 25 mg jodidu draselného/ 1 kg soli, doporučuje se k prevenci nedostatku. Dalšími zdroji jsou některé stolní vody a ovocné nápoje jsou také obohaceny jódem. Přirozenými zdroji jódu jsou mořské ryby, mořské řasy a další mořské produkty. Jód je citlivý vůči tepelné přípravě jídla a konzervování. Nejlepší prevence nedostatku – mořská ryba na talíři!

Nedostatek jódu

Nedostatek jódu vede u dětí ke kretenismu, u dospělých k hypotyreoidismu a strumě.

Autor: Mgr. Jana Eliášová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Jana Eliášová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Minerály v dětské stravě - diskuze

  • ..
    zajímavé,občas si člověk ani neuvědomí kolik toho je pro zdraví mrňouska potřeba.ale není se co divit, za ten první rok to jsou úžasné vývojové a růstové pokroky
    jajda69   | 19.05.2014 13:28:16
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, paní doktorko.

Obracím se na Vás s prosbou o vyjasnění informací ohledně začátku příkrmů.
Máme 4měsíčního Vojtíška a na stránce BOL: https://www.babyonline.cz/vyziva-deti/smisena-strava
se píše dle nejnovějších poznatků:
"Proto je doporučeno výlučné kojení bez výživových přídavků pro první 4 měsíce, NEJDÉLE do 6 měsíců života. Navazovat má zavádění pestré nemléčné stravy v období tzv. imunologického okna (tj. optimální období pro setkání s...", ale dále se píše:
"Příkrm lze podávat po ukončení 4. měsíce věku kojencům živeným náhradním mlékem nebo kojencům živeným kombinací mateřského a náhradního mléka a plně kojeným od UKONČENÉHO 6. měsíce věku."

Zdá se mi, že si to odporuje. U plně kojených tedy stále platí od ukončeného 6. měsíce? Přitom v první mnou uvedené větě se zmiňujete o něčem jiném.

A ještě jeden navazující dotaz. V sekci 6. Schéma celodenní smíšené stravy 4.-6. měsíc je jídelníček složen tak, že už se s kojením prakticky nepočítá, jen ráno a večer. Přijde mi, že se tak urychleně akorát přijde o laktaci. Zkraje jsme o kojení dost bojovali, jsem šťastná, že mám plně kojené miminko, tak se mi dost příčí už od 4 měsíců dělat vše pro to, aby to tak zase nebylo.

Děkuji za odpověď.

Laďka

Dobrý den, děkuji za upozornění, ta zmiňovaná část je opravdu matoucí, měla být už dávno opravena tak, jak je řečeno v samém úvodu článku o tzv. imunologickém oknu mezi 4. a 6. měsícem.

Takže pro ujasnění: v tomto období nejde o příkrmy, ale ochutnávku různých potravin v malém množství (denně stačí 1 čajová lžička), což není příkrm. S tím se začíná jak je popsáno dále – u plně kojených dětí po 6. měsíci věku, u uměle živených nebo dětí střídavě kojených a krmených umělou výživou po 4.měsíci věku.

Kolegyni upozorním na opravu příslušné statě. S pozdravem Ludvíkovská

MUDr. Květoslava Ludvíkovská | Babyonline | 17.02.2020, 09:34
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce