Minerály v dětské stravě

  1. Vápník – popsán v kapitole Vápník a vitamín D
  2. Fosfor
  3. Hořčík
  4. Sodík
  5. Draslík
  6. Železo
  7. Selen
  8. Zinek
  9. Jód

1. Fosfor

Doporučená denní dávka fosforu

Denní doporučované množství fosforu pro děti od 1-3 let je 500 mg, od 4-7 let 600 mg, 8-9 let 800 mg.

Čím fosfor prospívá?

Fosfor je využíván v organismu ve velkém množství. Vždy musí jeho množství zůstat v dokonalé rovnováze s vápníkem. Pomáhá v růstu a novotvorbě kostí, společně s vápníkem vstupuje snad do všech biochemických reakcí. Ve stravě s vysokým zastoupením sladkostí, zákusků, rafinovaného cukru dochází ke snížené asimilaci fosforu a vápníku.

Fosfor v potravinách, potraviny bohaté na fosfor

Největšími zdroji fosforu jsou mléko, mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, obiloviny, nerafinovaný cukr, pivní kvasnice, téměř všechna jádra semen, ořechy. Méně i brambory, hlávkové zelí, kapusta, pomeranče.

Nedostatek fosforu.

Vzhledem k tomu, že fosfor obsahují téměř všechny potraviny, není nutriční nedostatek téměř znám.

2. Hořčík

Doporučená denní dávka hořčíku

Minimální doporučené denní množství hořčíku pro děti od 1- 3 let je 80 mg, od 4- 7 let 120 mg, 8- 9 let 170 mg.

Čím hořčík prospívá?

60% hořčíku je uloženo v kostech a hraje důležitou roli mineralizaci kostí, přispívá k udržení zdravého chrupu a společně s vápníkem působí jako přirozený uklidňující prostředek.

Hořčík v potravinách, potraviny bohaté na hořčík

Mezi největší zdroje hořčíku patří celozrnné výrobky, luštěniny, sója, kakao, mandle, arašídy, pomeranče, banány, zelená zelenina a čajové lístky.

Nedostatek hořčíku

Těžký nedostatek vede k poruchám funkce srdečního a kosterního svalu, ke svalové slabosti a sklonu ke svalovým křečím.

3. Sodík

Doporučená denní dávka sodíku

Denní doporučená dávka sodíku pro děti od 1-3 let je 300 mg, od 4-7 let 410 mg, 8-9 let 460 mg.

Čím sodík prospívá?

Společně s draslíkem se podílí na udržení objemu extracelulární tekutiny a krve.

Nadbytek sodíku

Vysoký příjem sodíku ve stravě především ve formě kuchyňské soli může přispět ke vzniku vysokého krevního tlaku.

Sodík v potravinách, potraviny bohaté na sodík

Největšími zdroji ve stravě je kuchyňská sůl, potraviny, u kterých je sůl použita při jejich výrobě (uzeniny, sýry, pečivo zdobené solí, zeleninové konzervy, ochucovadla – polévková koření, polévkové kostky), prášek do pečiva, vnitřnosti, uzené maso, zvěřina, kakao, čokoláda, některé minerální vody.

Nedostatek sodíku

Nedostatek sodíku vede k dehydratace organismu, poklesu krevního tlaku a křečím.

4. Draslík

Doporučená denní dávka draslíku

Denní doporučená dávka draslíku se u dětí od 1-3 let pohybuje kolem 1000 mg, od 4-7 let 1400 mg, 8-9 let 1600 mg.

Čím draslík prospívá?

Reguluje společně se sodíkem hospodaření s vodou v těle. Narušení rovnováhy těchto dvou minerálů se projevuje defekty v průběhu vedení vzruchu po nervových a svalových vláknech.

Draslík v potravinách, potraviny bohaté na draslík

Největšími zdroji draslíku jsou především sušené meruňky, peckové ovoce, brambory, dále zelenina, ostatní druhy ovoce, slunečnicová semínka, ořechy, luštěniny a obiloviny.

Nedostatek draslíku

Nedostatek draslíku způsobuje slabost kosterních svalů, atonii hladkého svalstva až paralýzu střev a funkční poruchy srdečního svalu.

Vysoký příjem snižuje krevní tlak.

5. Železo

Doporučená denní dávka železa

Denní doporučované množství železa pro děti od 1-7 let je 8 mg, 8-9 let 10 mg.

Čím železo prospívá?

Je velmi důležitým minerálem, bez něhož nemůžou dozrávat červené krvinky.

Železo v potravinách, potraviny bohaté na železo

Z přijaté potravy se resorbuje pouze okolo 10-15 % obsahu železa. Více se železo vstřebává z masa, ryb, jater a méně z potravin rostlinného původu, a to méně než 5%. Naopak se inhibuje konzumací oxalátů (špenát, rebarbora), fytátů (obilniny, luštěniny), vlákninou, taniny (čaj, káva) a vápníkem.

Největšími zdroji železa jsou játra, maso a masné výrobky s obsahem krve, žloutky, zelenina a ovoce.

Nedostatek železa

Nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, nižší rezistence k infekcím, poruchu poznávacích funkcí.

6. Zinek

Doporučená denní dávka zinku

Denní doporučované množství zinku pro děti od 1-3 let je 3 mg, od 4-7 let 5 mg, 8-9 let 7 mg. Většina zinku se ničí při přípravě potravy, proto volíme šetrné postupy.

Čím zinek prospívá?

Má antioxidační účinky. Je nezbytný pro správnou funkci imunitního systému. Zvyšuje utilizaci některých vitamínů, zejména A a B2. zasahuje do růstu buněk a tím i celého organismu.

Zinek v potravinách, potraviny bohaté na zinek

Hlavními zdroji zinku jsou maso, játra, ústřice a jiní mořští korýši, obilné klíčky, pivovarské kvasnice, vejce, mléko, obiloviny, luštěniny, semena dýně.

Nedostatek zinku

Typickým projevem je růstová retardace, porucha imunity, únava, ztráta chuti k jídlu, zhoršené hojení ran a anémie.

7. Selen

Doporučená denní dávka selenu

Denní doporučované množství selenu pro děti od 1-3 let je 10-40 ?g, od 4-7 let 15- 45 ?g, 8-9 let 20-50 ?g.

Čím selen prospívá?

Selen působí společně s vitamínem E a při činnosti se vzájemně potencují. Oba mají antioxidační účinek.

Selen v potravinách, potraviny bohaté na selen

Největšími zdroji selenu jsou plody moře, ledviny, játra, tuňák, obilné klíčky, otruby (závisí na obsahu selenu v půdě), rýže, česnek, brokolice, rajčata.

Nedostatek selenu

Zvyšuje potřebu vitamínu E, dochází ke snížení antioxidační a imunitní obrany a způsobuje myopatii kosterního svalstva.

8. Jód

Doporučená denní dávka jódu

Denní doporučované množství pro děti od 1-3 let je 100 ?g, od 4-7 let 120 ?g, 8-9 let 140 ?g. Česká republika patří přirozeně na jód k chudým zemím.

Čím jód prospívá?

Jód je nezbytný k biosyntéze hormonů štítné žlázy, které mimo jiné během vývoje a v dětství podporují tělesný růst a pohlavní a mentální vývoj, v dospělosti ovlivňují celkový metabolismus.

Jód v potravinách, potraviny bohaté na jód

Hlavním zdrojem jódu je u nás povinně jodizovaná sůl. Jódová sůl obsahuje minimálně 15 mg a max. 25 mg jodidu draselného/ 1 kg soli, doporučuje se k prevenci nedostatku. Dalšími zdroji jsou některé stolní vody a ovocné nápoje jsou také obohaceny jódem. Přirozenými zdroji jódu jsou mořské ryby, mořské řasy a další mořské produkty. Jód je citlivý vůči tepelné přípravě jídla a konzervování. Nejlepší prevence nedostatku – mořská ryba na talíři!

Nedostatek jódu

Nedostatek jódu vede u dětí ke kretenismu, u dospělých k hypotyreoidismu a strumě.

Autor: Mgr. Jana Eliášová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Jana Eliášová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Komerční sdělení

Minerály v dětské stravě - diskuze

  • ..
    zajímavé,občas si člověk ani neuvědomí kolik toho je pro zdraví mrňouska potřeba.ale není se co divit, za ten první rok to jsou úžasné vývojové a růstové pokroky
    jajda69   | 19.05.2014 13:28:16
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Kojené dítě a hormony

| luca.m.z.87 | 15.06.2017, 21:02

Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych se zeptat, zda těhotenské hormony co jdou do mléka mohou hormonálně ovlivnit dítě? Chápu, že dotaz je asi hloupý, ale nedá se mi to nezeptat. Dcerce jsou čerstvě dva roky a já jsem v 17tt a stále kojím. Ráda bych pokračovala do porodu, nemám žádné zdravotní potíže a gynekolog mi to nezakázal. U nás je spíše kojení na uspávání v poledne, případně ráno. Takže max. dvakrát denně. Na ručičkách (hlavně paže, místy nožiky a paže) ji začaly růst tmavší chloupky, některé jsou i delší. Nejsou extrémně výrazné, ale u tak malého dítěe je to zvláštní. Tak zda to nemůže být i těmi hormony, případně dědičná indispozice po manželovi, který je opravdu hodně chlupatý všude, případně jiná porcuha. Hodně maminek mi řeklo, že toto se jim v těhotenství při kojení nikdo nestalo, tak už nevím. Ale raději jsem se zeptala. Žádné léky neberu, jen občas těhoenské vitamín Gravital, kyselinu listovou a teď nové dva dny vápník. Moc děkuji. Hezký den.

Hormony mohou přecházet do mateřského mléka, zatím jsem se setkala jen se zduřením mléčné žlázy dětí. Vzhledem k růstu chloupků bych doporučila endokrinologické vyšetření dcery.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 16.06.2017, 10:08
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace