Typy vakcín

Živé, avšak oslabené očkovací látky. Ty se většinou podávají v jedné nebo dvou dávkách a náš organizmus je chráněn na dlouhou dobu, někdy i po celý život, jak je tomu např. u spalniček nebo zarděnek.

U neživých vakcín je třeba imunitní systém stimulovat minimálně trojím podáním očkovací látky (např. u záškrtu, tetanu, dávivého kašle). Pravidelným přeočkováním s odstupem tří, pěti nebo i více let lze pak obranné látky udržovat.