Maminka míní, dítě mění (Martina85)

"Dudlík je špatný". Tak tohoto přesvědčení jsem nabyla ještě během těhotenství a rozhodla se, že můj očekávaný syn dudlat prostě nebude. Vedlo mě k tomu hned několik důvodů. Za prvé to bylo kojení. Dočetla jsem se totiž, že dudlání hlavně v prvních týdnech může dost zkomplikovat kojení a v nejhorším případě vést i k jeho konci. Dudlík se totiž drží v pusince úplně jinak a když si na to miminko zvykne, je pro něj těžké správně si chytit bradavku a vynaložit námahu na sání. Samozřejmě je plno dětí kojících se v pohodě a přitom dudlají od malička, ale já si řekla, že nebudu nic riskovat. Dalším důvodem bylo odnaučování. Nelíbí se mi pohled na dítě, které třeba skoro ve třech letech přiběhne k mámě a musí vytáhnout dudlík z pusy, aby jí mohlo něco říct. Hrůzostrašné příběhy, jak se dítěti sebere dudlík a to nejmíň týden v kuse kvůli tomu nešťastně řve, až si potom nějak zvykne, se mi taky nezamlouvaly. A jako poslední důvod byla tak trochu má frajeřinka. Zamlouvalo se mi říkat na dotazy, kde má malý dudlík, "on ho nepotřebuje, obejdeme se bez šidítka". To jsem měla vzor v kamarádčině holčičce, která si bez dudlíka naprosto vystačila.

V porodnici se moc dudlíkům nefandí, to jsem si všimla hned. Viděla jsem na chodbě jen jednu maminku, jejíž dítko mělo v puse dudlíka. Nevím, jestli jí někdo i něco řekl, nebyla jsem s ní na pokoji, ale všimla jsem si, že se na to sestry nekoukají zrovna přívětivě. Dudlíků jsme samozřejmě dostali od příbuzných a kamarádů hned několik, ale já za ně poděkovala, schovala je do skříně a nerozbalila ani jeden. Většina reakcí byla podle očekávání kladných, chválili synka, jak je šikovný, že nic takového nepotřebuje. Ale musela jsem svůj názor občas i obhajovat. A někdy zbytečně. Třeba moje babička nemohla pochopit, proč malému nedám dudlík, když to k mimču prostě patří a při jeho sebemenším zaplakání jsem si to vyslechla vždy znovu.
Takto jsme zvládli první tři měsíce. Ale v té době mě už víc a víc zmáhaly večery, kdy syn nebyl schopný usnout jinak než ve velké posteli při kojení a i tak se to někdy povedlo třeba až na počtvrté. Každovečerní hodinový uspávací maratón mě donutil znovu zvážit možnost dát dudlíka. A tak jsme to na jeho tříměsíční narozeniny zkusili. První večer dudlíka plival, bylo vidět, že nechápe, proč mu něco takového strkám do pusiny. Ale druhý den už věděl co s tím a okamžitě byla znát změna k lepšímu. Poprvé jsme si vyzkoušeli i usínání v jeho postýlce a najednou to šlo. Sice jsem musela občas přiběhnout a vrátit vypadnutý dudlík kam patří, ale co to bylo proti dřívějšku. Od té doby usínal se svým parťákem dudlíkem a my měli zase klidné večery. Ovšem z postýlky s ním nesměl.
Čas utíkal a byl tu synův sedmý měsíc. S ním ale bohužel přišlo i vztekací období. Procházky s kočárkem, kde byl dřív schopný prospat snad celý den, se změnily v noční můru. Byl schopný řvát i hodinu než se mu podařilo vyčerpáním usnout. U jakékoli hry vydržel v klidu sotva pár minut a spustil hurónský řev. Byl věčně nespokojený a dával to hodně hlasitě najevo. Dlouho se ve mně bilo odhodlání dudlíka mu nedat a chuť mít klid. Až tedy na konci sedmého měsíce zapůsobil zřejmě můj pud sebezáchovy a dudlíka jsem dala. Ten božský klid se dal vyvážit zlatem. Synek si spokojeně hrál, dudlal si přitom a nevyžadoval ani mou pozornost. Procházky se opět staly radostí, s dudlíkem v pusině zase usínal hned před domem.
Momentálně má svoje dudlíky tři, cestovní se šňůrkou, ten je v pohotovosti v kočáru, a dva domácí. Jeden z nich bývá připraven v postýlce a druhý se volně pohybuje po bytě, aby byl k dispozici, kdykoli si syn žádá. O tom ani nevím, kde zrovna je, ale malý to ví naprosto bezpečně a vždy ho najde.
Je mi jasné, že jednou ho to budu muset odnaučit a asi to nebude lehké, ale co se dá dělat. Hlavně, že je spokojený a já tím pádem taky. Kolem sebe mám příklady dětí, které se dudlíku vzdaly docela snadno, tak budu doufat, že to třeba bude i náš případ. Jedno vím jistě a to, že případnému druhému potomku dudlík nabídnu a nechám ho rozhodnout se, jestli o něj má zájem. Ušetřím si tím možná spoustu nervů.

Uživatelce Martina85 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Maminka míní, dítě mění (Martina85) - diskuze

  • u první dcerky jsem dudlík velebila, ze začátku jsem ho také dávat nechtěla, ale vstávala na kojení každou hodinu a půl i v noci, s dudlíkem byl klid. Druhá dcera dudlík nechtěla, ale dokázala spát jako miminko celou noc, bohužel používá palec. A odnaučování dudlíku proběhlo naprosto hladce.
    Jana A   | 24.10.2012 20:29:22 | Reakcí: 1, poslední: 25.10.2012 06:42:17
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • My duldík měli první 3 měsíce. a jelikož jsme nesehnaly ten který měl jako první, tak jsme bez dudlíku. Syn jiný nechce a nijak neprotestuje. Dudlíky má hned dva v postýlce ale není potřeba :-)Ta snad to vydrží i nadále.  
    cartierka@centrum.cz   | 24.10.2012 11:19:40 | Reakcí: 1, poslední: 24.10.2012 20:07:55
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • přesně tak - není na tom nic špatného, dítě potřebuje občas dudlat a neboj, nakonec se ho přeci jenom vzdá.. a nemusí u toho týden plakat - odloží ho sám, až bude připravený  
    já mám zase opačný problém, naše 4měsíční Beatka dudlík nechce, jen prso.. a to je pro mě záběr, u Eli a Verunky jsem byla zvyklá dudlík dávat a tohle mimčo ne a ne, ani za nic!  
    jezurka   | 24.10.2012 11:12:31 | Reakcí: 2, poslední: 24.10.2012 20:40:13
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Tak přes den ho bude muset odložit už brzo, to ho donutím    . A na noc ať si ho to odnaučuje třeba budoucí manželka, s tím jsem smířená    . Věřím, že tě tím Beatka ničí, ještě si to moc dobře pamatuju. Tak snad se umoudří  .
      Martina85   | 24.10.2012 20:07:05
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        zato naše verunka (2,5r.) by s dudlíkem chodila i přes den   ale máme pravidlo, že z ložnice nesmí, tak ho dává spinkat do kapsáře a když si chce podudlat, dělá, že jde spinkat   aspoň ho pořád nemusíme hledat..
        u elišky jsem chtěla přesně ve 2 letech dudlík odbourat, tak jsme jí to vysvětlili a schovali.. takový hodinový záchvat před spaním jsem nikdy nezažila.. byla jsem ještě mladá, z diskuzí jsem měla načteno, že je třeba vydržet.. až se začla málem dusit, že chce dudlík, tak jsem vyměkla a vrátila ho.. za necelé dva měsíce jsem navrhla, že ho dáme skřítkům, protože budou mít miminko, dobrovolně ho odevzdala, skřítci jí nachystali přes noc nějakou dobrůtku a byl klid.. od té doby si na dudlík nevzpomněla   fakt to chce svůj čas  
        jezurka   | 24.10.2012 20:40:13
        Reagovat | URL příspěvku
  • Tak já jsem zase opačná rarita - dudlík jsem si nesla už sebou do porodnice a od druhého dne po porodu dcera dudlala. Jako jediná z maminek jsem tam měla spokojené nebrečící dítko a nebýt ostatních řvoucích miminek, tak bych se i vyspala   Jinak malá ho má od 5 měsíců jen na spaní nebo uklidnění před spaním v kočárku...   Jo a s kojením teda žádný problém nebyl, kojím do dneška a to jí za chvilku bude rok
    majandra   | 24.10.2012 11:03:50 | Reakcí: 1, poslední: 24.10.2012 20:02:47
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • seš dobrá, já bych to nevydržela:) Dceři jsem cpala dudlík od porodnice, ale nechtěla - až po měsíci si ho vzala. Ale tři měsíce a dýl, to bych prostě nevydržela :) Do roku ho měla v puse pořád, od roku jsem jí ho sebrala přes den a má ho jenom na spaní. Obešlo se to bez křiku :) Teď ho má na večerní spaní a ráno ho dobrovolně odevzdá a putuje do šuplíku, odkud ho vyndávám zase až večer. Takže nic není tak hrozné, jak se zdá:)
    Gastrica   | 24.10.2012 09:52:35 | Reakcí: 1, poslední: 24.10.2012 20:01:03
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Díky, ale ono se to zhoršovalo postupně, tak to nebylo ze začátku tak hrozný, jak to vypadá  . Mám v plánu to zařídit zas tak, jak to máš ty, ale zatím se na to mám moc ráda  .
      Martina85   | 24.10.2012 20:01:03
      Reagovat | URL příspěvku
  • Moc hezky napsáno. Uznávám, že obdivuju výdrž. Já jsem prckovi dudlík dala prvně při odchodu z porodnice. Tak strašlivě řval, že jsem se bála, že nás nepustí, že si budou myslet, že mu ubližuju. Doma ho chvíli míval a chvíli nemíval. Teď je na tom tak, že když se zabaví, tak ho nepotřebuje. Ale když ho hra začne nudit, začne brečet a je jasné, že chce dudlík. Netěším se na odnaučování ...ale taky nechci, aby ke mě ve třech letech běhal furt ho měl v papulíně!!
    Buik   | 24.10.2012 09:19:50 | Reakcí: 1, poslední: 24.10.2012 19:57:56
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Antikoncepce

| Misule2223 | 16.11.2017, 13:29

Dobry den pani doktorko mam problemek pan doktor mi predepsal na mou zadost antikoncepci stim ze si mam vzit prvni pilulku v den prvni MS ja na to zapomela a vzala si pilulku v den kdy mi MS skoncila vcera to byl 4 den co jsem si vzala pilulku a rovnou ten den jsme s pritelem meli nechraneny sex a pritel mi to tam pustil muj dotaz zni je tu nejaka moznost otehotneni ? Mam trosku obavy Dekuji Boučková

Dobrý den, pokud první pilulku antikoncepce užijete jindy než 1. den cyklu, pak se doporučuje chránit se ještě 7 dní jinou metodou, protože účinek v takovém případě není ihned. Takže ano, otěhotnění je možné.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | 16.11.2017, 17:19
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce