Taková normální rodinka (spinisek)

Když byl můj přítel malý, byl klasifikován jako velmi zlobivé dítě. Když byl můj mladší bratr malý, byla u něj, po přiškrcení pupeční šňůrou při porodu, diagnostikována hyperaktivita. Dneska se tomu říká lehká mozková dysfunkce, ale ať už tomu říkáme jakkoli, každý kdo s tím má co do činění mi dá jistě za pravdu, že si s takovým dítětem celá rodina užije.

Zůstala bych v tomto případě u svého bratra

Člověk se dodnes diví, jak je vůbec možné, že se dožil dospělosti, protože mít tolik úrazů bez vážnější újmy na těle, to je snad zázrak. Jen chci ještě všechny, co to čtou předem uklidnit, pokud váš potomek dětství přežije, v dospělosti se to srovná a bude z něj naprosto normální člověk. A pokud mu zůstane trochu více energie, než běžnému člověku, určitě to není na škodu.

Jak jsem již řekla, můj bratr byl velice živé dítě. Nejednou se mi stalo, že jsem ho, jakožto o pět let starší sestra, měla na hlídání. Ani jsem se neotočila a po bratrovi nebylo ani památky. Bylo to v době, kdy začal jezdit na odstrkovadle a člověk se nestačil divit, jakou rychlost můžou na tom plastovém chrastítku ty malinkaté nožičky vyvinout.

Nejhorší období jeho dětství se dá shrnout do období tří týdnů

Začalo to dovolenou

Ještě dnes slyším jak za bratrem, poskakujícím před námi, mamka volá „Hlavně neupadni!“ Jen to dořekla, bratr ležel na zemi a dost hlasitě nám dával najevo, že budeme muset jet na pohotovost s kolenem. Dostalo se mu tedy potřebného ošetření s taháním štěrku a třemi stehy na místní pohotovosti a rodiče byli poučeni, že si za 10 dnů mají dojít na vyndání stehů u nás doma.

Tak se i stalo, za deset dní nám na naší chirurgii vyndala stehy velice sympatická paní doktorka.
Dva dny po vyndání stehů jsme se byli koupat u rybníka. Rybník byl zrovna upuštěný a hladina nízko. Vše by bylo v pořádku, ale to by se bratrovi nesměl do cesty záludně připlést skokanský můstek, který sváděl ke skoku. Takže se z něj bratr vrhl hlavou napřed k vodní hladině, pod kterou byl necelý metr vody a na dně kameny. Jak to dopadlo? Jeli jsme na naši pohotovost.

Na pohotovosti jsme zjistili, že má službu paní doktorka, která nám tahala stehy. Uviděla to nadělení, zakroutila hlavou, dala na ránu „mašličky“ a konstatovala, že rána bude zhojena za 10 dní, což už víme.
Netrvalo to ani týden a byli jsme na pohotovosti opět. Tentokrát to odnesla noha, když lezl u prarodičů po traktoru a rozřízl si lýtko o nějaký kus plechu.

Hádejte, jaký lékař sloužil? Ano, přesně tak. Naše již dosti známá paní doktorka. Tentokrát se neubránila smíchu a konstatování, že „to snad není možné“. Odešli jsme s 13 stehy.
Ale abychom to všechno završili, byli jsme tři dny na to u druhých prarodičů. Sedíme v kuchyni a bratr přišel s hlavou od krve.
Dozvěděli jsme se, že lezl po plotě, plot povolil a spadl na něj. Rána nebyla velká, ale byla hluboká a dost krvácela, navíc to bylo po druhé v krátké době zranění na hlavě, takže měl člověk už i strach, aby se neprojevil otřes mozku, nebo jiné poškození.

Naskákali jsme do auta a jeli směr pohotovost. Mamča ještě cestou konstatovala "Jen doufám, že tam zase nebude ta doktorka, nebo na nás už pošle sociálku pro týrání dítěte, vždyť tohle není možný!"
Na pohotovosti jsme zazvonili na zvonek, zakoukali se do kamerky nad ním a poslouchali, kdy se ozve něco ve sluchátku u zvonku. Něco se opravdu ozvalo…
"Hahaha, tak co je to tentokrát..?"
Chvíli na to se otevřely dveře a stála tam naše oblíbená paní doktorka. Očima politovala mamku, že si asi se svým potomkem užije, ošetřila nás a myslím, že i ona doufala, že je to naposledy, co nás vidí, když naši rodinu s otlučeným dítkem vyprovázela ke dveřím.

Naštěstí to byl v tomto období poslední úraz. Mnoho dalších následovalo, ale né tak rychle po sobě.

Nyní, když jsem otěhotněla, jsem se šla u rodičů podívat na půdu. Věděla jsem, že tam byl starý kočárek. Takový ten s velkýma kolama. Říkala jsem si, že na spaní na zahradě bude stačit.
Kočárek tam sice byl, ale kolečka nikde. V období výroby motokár byla použita do jedné z nich, se kterou skončil můj drahý sourozenec sousedům na zahradě poté, co nedobrzdil jízdu z kopce a prolítl sousedovic plotem.

Dnes už se tomu všemu smějeme, ale tehdy nikomu do smíchu příliš nebylo. Takže pevné nervy, nohy v teple a věřte, že bude líp!

Uživatelce spinisek děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Taková normální rodinka (spinisek) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, před rokem a půl jsme se s manželem odstěhovali do Anglie, kde jsme oba zaměstnaní, v ČR máme trvalý pobyt. Před porodem se plánujeme vrátit do ČR. Mateřskou budu mít z Anglie, ale potřebovala bych vědět jestli budu mít nárok na rodičovský příspěvek v ČR po ukončení mateřské a jestli si budu moct volit výši měsíčního příspěvku. Pokud ne tak jakou měsíční částku budu dostávat? Manžel se po návratu (cca měsíc před porodem) zaměstná v ČR ale to asi nebude stačit na to, abychom si mohli volit výši příspěvku? Pokud by manžel v den porodu nebyl zaměstnaný ovlivní to nárok na rodičovský příspěvek? A ještě poslední dotaz - četla jsem někde na internetu, že rodičovský příspěvek musím začít čerpat nejpozději 9 měsíců po narození miminka ale že zároveň musím mít již ukončenou mateřskou co by bylo při mateřské z UK problém protože je delší než 9 měsíců. Je to pravda? Moc děkuji

Dobrý den, začnu asi od konce: mateřskou a rodičovskou nemůžete čerpat současně. O rodičovskou si tady můžete požádat kdykoli do 3 let dítěte. Pokud budete v ČR skutečně pobývat, pak tady můžete rodičovskou čerpat. Její výši nebo maximální výši vám vypočtou podle výše mateřské (nemělo by vadit, že ji čerpáte ze zahraničí).

Mgr. Věra Tautová, DiS. | Babyonline | 23.02.2018, 13:39
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce