Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jsem posedlá…těžko říct čím ;) (Andělka)

..nejspíš proto, že je to každou chvíli něčím jiným, což je vlastně dobře… Začalo to touhou po tom, být dokonalou ženou (rozumějte manželkou). Dělala jsem možné i nemožné ke spokojenosti svého muže (po všech stránkách). A jelikož jsem prostě ženská, ve skrytu duše jsem čekala slova chvály (pokud možno několikrát denně). Až jednou na mou opětovnou otázku, zda  je vše v pořádku a je spokojený, můj muž pronesl tu osudovou větu: „JE TO KRÁSNÝ, VÍŠ, JÁ JSEM SKROMNEJ…..

Jednou to byla touha po krásné, čisté, útulné domácnosti…to byla zřejmě má touha nejkratší. V té době byly mým drahým dětem čerstvě čtyři a dva roky. Velice rychle jsem ale pochopila, že mi bude stačit domácnost krásná a útulná, po nějaké době jen útulná….načež jsem usoudila, že bude jednodušší přestat zvát návštěvy.
Následovala touha po dokonale hladké pleti a pokožce. Večerní rituál po uložení dětí měl své kouzlo. Vana, nejlépe s nějakým přídavkem - olejíček, sůl, pěna…všechny nežádoucí chloupky oholit dohladka. Důkladně vmasírovat tělové mléko. Obličej vydrhnout kartáčkem a zbavit odumřelé kůže. Zvolit ten správný krém, ošetřit oční okolí krémem jiným. Důkladně umýt ruce, vmasírovat příslušné mastidlo i do nich. Vydat se na cestu do ložnice…a??? Nic. Je tuhej. A k čemu mi je, že smrdím jako drogérie, obličej flekatej? Vrátila jsem se k rychlosprše, holení ob dva dny a občasnému promaštění indulonou.
Pohyb - další závislost. Když mě něco baví, nejraději bych to dělala minimálně 5x v týdnu, což u aktivit jako je pole dance, squash, volejbal či tenis vhodné není. To se vám totiž můžou ruce třepat tak, že byste mohla konkurovat vibrační plošině…..což je mimochodem taky báječná věc!!!! ;)
Takových více či méně šťastných posedlostí jsem prošla několik. Momentálně peču - všechno a pro všechny. Už to rozdávám sousedům, dokonce jsem opět začala zvát návštěvy. Stačí jen správný či nesprávný impuls a můžu začít péct na všechno a na všechny..

Další je posedlost dokonalými dětmi (samozřejmě vlastními, nemyslete si, že se to ploužím kolem hřišť a zahrad a očumuju cizí děti!!!), ale to je běh na dlouhou trať, snad bude i úspěšný ;) Ale co je nejhorší!!!! Napsala jsem článek..

Uživatelce Andělka děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jsem posedlá…těžko říct čím ;) (Andělka) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce