Inzerce
Inzerce
Inzerce

Je to posedlost? (Buik)

Ani nevím, kdy přesně to začalo, nebo kdy jsem si uvědomila, že jsem vlastně posedlá. Možná že na střední škole, základce anebo už dřív?? Je dost dobře možné, že to je vážně od mala.

Moji rodiče mají tři děti – já jsem nejmladší a mám dva starší bráchy (a starší opravdu o hodně). Moje tety – každá má také dva kluky, ale i ti jsou o dost starší, než jsem já. I proto mi občas říkali vejškrabek – jak nevkusné. Nicméně zde může být dost dobře počátek mojí posedlosti. Bylo to v době, kdy mít tři děti bylo poměrně dost finančně náročné s ohledem na tehdejší plat rodičů. A i z toho důvodu se dědily věcičky. Takže já holčička jsem stále chodila v klučících věcech, které jsem zdědila po brášcích či bratráncích. Brácha vždy s láskou vzpomíná, že jako malá jsem měla svou hlavu, a když se jednou vrátil dřív ze školy, byl svědkem mého výstupu. „Už toho mám dost, chci si sama vybrat, v čem půjdu do školky!“ Halekala jsem coby malý prcek na tátu a ten, aby ode mě měl pokoj, mě raději nechal. Hezky jsem si natáhla modré gumáky, modré tepláčky, modré tričko a svetřík, sebrala modrý deštníček a mohlo se vyrazit. Důležité je zde říct, že to bylo uprostřed léta a teploty byly vysoké, nicméně já chtěla jít právě v tomto.

Vždy když bylo ve škole focení, mluvila jsem do toho, v čem se budu fotit. A když mi mamka připravila nějaké věci, byla jsem schopná si ráno vybrat úplně jiné. Tudíž většina fotek ze školy vypadá tak, že mám modrou sukni, nebo kalhoty a modré tričko.

Inzerce

Když jsem chodila na střední školu a blížil se maturitní ples, byla moje volba jasná. Skončila jsem v nádherných modrých šatech, ke kterým jsem měla i modré rukavice. A moc mě tenkrát mrzelo, že v mé velikosti neměli i modré plesové boty.

Při předávání diplomu jsem byla docela smutná, když jsem odcházela s červenými deskami a nedostala jsem ty krásné modré, jako většina mých spolužáků.

Inzerce

A tak jsem se životem probíjela s modrou a modrá se v něm objevovala stále více a více. Modré nehty, modré spony do vlasů, když otevřu šatník, tak hned vedle černé objevíte samou modrou. Ale není všem dnům konec, začala jsem pracovat a zjistila jsem, že potřebuji auto, byt a podobné věci. Když jsme se chodili dívat po bytech a že jsme jich navštívili, u mě na plné čáře vyhrál ten, který měl modrou koupelnu dokonce i s modrým prkýnkem na toaletě a samozřejmě modrou kuchyní.

Velká legrace byla, když jsem šla kupovat auto, vždy jsme přišli do autosalonu, a když se nás zeptali, co chceme, prohlásila jsem: „Moc bych chtěla modré, malé, pětidvéřové auto.“ Většinou na mě koukali jak na „tydýta“ a tak se přítel začal smát a říkat: „To byla jen legrace, ukažte nám tamto auto.“ Stejně to nakonec vyhrál Swiftík v nádherné modré metalíze.

Inzerce

auto

Další modrá proběhla, když jsme kupovali větší byt (když se měl narodit prcík). Nemohli jsme se dohodnout, jak vymalovat, protože já všude chtěla modrou. Nakonec přítel svolil, že bude modrá ložnice, ale ostatní barvy vybere on. V obyváku dominuje modrý gauč s křeslem a modré ubrusy a doplňky jsou samozřejmostí.

Inzerce

pokoj

A teď bonus nakonec. Narodil se nám kluk a hádejte, co pro něj každý – tedy i já – kupuje. Modré oblečeníčko! A tak já jakožto máma jsem v sedmém nebi, když ho ráno oblékám a prohrabuji se tou spoustou modrých oblečků …. Je to posedlost?

mimi

mimi

Uživatelce Buik děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Je to posedlost? (Buik) - diskuze

  • Tak to je hezká posedlost, ale proč ne?
    Ale s tím diplomem v červeném obalu tě lituju..  To mně stačil jeden semestr s (pro mě) "super" předmětem - Biofyzikou.. A hned jsem si mohla s hrdostí převzít diplom v tom krásném modrém "župánku"    
    spinisek   | 24.11.2012 11:06:26
    Reagovat | URL příspěvku
  • Přidávám se k Tobě a panu Hejmovi. Modrá je dobrá. Sedím tu v modrém tričku na modré židli a když projdu bytem a šatníkem, tak těch modrých kousků bude také požehnaně. A nejraději se dívám do modrých očí mého milého a mého syna pod modrou oblohou nejlépe u moře plného všemožných odstínů modré.
    stankag   | 17.11.2012 21:44:04 | Reakcí: 4, poslední: 19.11.2012 11:29:27
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Mno ... tak jediné, co mě mrzí, že Márovi jeho krásné modré koukátka tak nějak nevím ... jako kdyby zhnědla, ale hnědá to fakt není. Ani zelená. Je to zvláštní - okraje modrý, pak hnědá a uvnitř zelená. Tak čekám, co se z toho ještě vyklube :oD
      Buik   | 18.11.2012 20:47:54
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        To neva. Mareček je nádherněj i tak. Starší syn taky není modrookej a miluju ho taky moc.
        stankag   | 18.11.2012 22:23:59
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Tak to je jasné, že mou lásku k němu neovlivňuje barva očí :oD. Tak to určitě nemá žádná máma. Jen sem si myslela, že bude v tomdle víc po mě a není :o)
          Buik   | 19.11.2012 06:59:38
          Reagovat | URL příspěvku
  • to je pěkná posedlost   
    lucie73   | 17.11.2012 19:54:56
    Reagovat | URL příspěvku
  • Teda celý život být takto věrná jedné barvě, to klobouk dolů  . U mě se to střídá po různě dlouhých obdobích. Nejdýl mě držela asi žlutá, to je moje nejmilejší barva taky odjakživa, ale nemusela jsem ji mít všude. Ale v tom období jsem kupovala i čističe domů podle toho, jestli měli žlutou barvu. Žluté auto mi neprošlo, vzhledem k tomu, že nejsem řidič a tudíž s ním nebudu nějak často jezdit.
    Martina85   | 17.11.2012 19:00:15 | Reakcí: 1, poslední: 18.11.2012 20:46:24
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      :oD ... tak to je dobrý, já zase z duše žlutou nenávidím. Martin jí chtěl taj do bytu a tak mi omylem ukápla i trocha červený do té žluté a je z toho taková oranžová - meruňková nejspíš :oD. Tu už jsem od mala nebrala :oD a určitou averzi mám doposud. Třeba v tramvaji, jsou různé barvy sedaček a já si ze zásady na žlutou nesednu - to raději stojím :oD
      Buik   | 18.11.2012 20:46:24
      Reagovat | URL příspěvku
  • malinko jsem v téhle barvě jela taky, ale už se to změnilo...teď, když zařizujeme dům, už mám daleko větší výběr barev  ale v bytě máme na modro vymalovanou ložnici, modrou postel, modré povlečení, modrou sedačku, modré květináče na květinách, záclonu s modrým potiskem, modrošedý koberec, modrý lustr v kuchyni atd...co se týká oblečení, mám hodně modrých trik a halenek, modré boty i kabelku...protože mám kluka, tak tam to taky bylo jasné, modrá barva v oblečení i obuvi u něj vede   
    Eva74   | 17.11.2012 18:59:14 | Reakcí: 1, poslední: 18.11.2012 20:44:21
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      A co, je to teda posedlost, co myslíš :oD?? Jinak mě dost krotil přítel, protože já bych fakt šla do modra snad úplně ve všem :oD
      Buik   | 18.11.2012 20:44:21
      Reagovat | URL příspěvku
  •     modrá je hezká! moje kamarádka jede v růžové a je to hrůza.. v 21letech má pokoj jak Bárbínka a má růžové snad všechno, až po kalhotky       nechci vidět, jestli se jí jednou narodí chlapeček  
    no a na ty desky si dej modrý obal, když ti to tak vadí  
    jezurka   | 17.11.2012 09:36:22 | Reakcí: 1, poslední: 17.11.2012 10:09:47
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Heh, já už ty desky nemám :oD vyměnila jsem je za modrý :oD :oP. Tenkrát jsem měla proslov za studenty a oni mi to dali taky v červených deskách, prý abych to nepopletla a nešla pak s vysvědčením na stupínek ... asik to holky nedomyslely, mno :oD

      Jako ta růžová, tak to je teda horší, to uznávám, víš, jak špatně by se třeba hledalo auto ke koupí :oD. Prostě modrá je dobrá :o)
      Buik   | 17.11.2012 10:09:47
      Reagovat | URL příspěvku
  • Lucko, podezírám Tě, že máš tu modrou dokonce geneticky danou. Jiné rozumné vysvětlení nemám           
    tygřímáma   | 17.11.2012 09:23:00 | Reakcí: 2, poslední: 17.11.2012 09:32:49
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Hele, to bude chyba matrixu, asi mě špatně naprogramovali :oD.
      Psina, začala jsem chodit na ten kurz focení a on nám zadal, že máme vyfotit různé tony jedné barvy ... mno, která to vyhrála, je ti asi jasné :oD. Takže jsem na stůl nanosila pár modrých věciček a když jsme to pak hodnotili, tak ostatní kolegáčkové říkali, že tolik modrých věcí doma ani nemají (a já jich tam dala jen pár, aby to nebylo přeplácané a samé menší, aby se dobře fotily :oD)
      Halt zastávám názor - MODRÁ JE DOBRÁ! :o)
      Buik   | 17.11.2012 09:26:47
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Ondřej Hejma by z Tebe měl radost. Ale každý máme v životě menší a větší úchylky a tahle je celkem milá, ne? Máš kliku, že se Ti narodil Mareček. Si představ bejt to holka 
        tygřímáma   | 17.11.2012 09:32:49
        Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×