Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak jsme pekli perníčky (kamka7)

Mám čtyři chlapy a spolu zažíváme každý den spoustu legrace, tedy pokud si zrovna nepotřebuji od té velké legrace alespoň na chvilku odpočinout anebo pokud nemám zrovna něco důležitého na práci...
Ze všech vánočních cukroví patří zrovna perníčky u nás doma k těm nejoblíbenějším.

A já jsem letos měla na jejich pečení hned tři pomocníky. Mám přece tři kluky! Tatínka nepočítám, ten pomůže, jako každý rok, tak maximálně s jejich konzumací.

Nejstarší Lumírek vytahuje těsto z ledničky a chystá vál. Prostřední Péťa na vál sype asi půl kila mouky, to aby se těsto nelepilo. A už běží roční Davídek a zkouší, jestli jde s válečkem i bouchat do kredence. Všichni jsou velice spokojení. Snad kromě mě, které to narozdíl od tatínka není tak úplně lhostejné.
Vysypanou mouku jsem uklidila spolu i s nejmenším dítětem. Dala jsem ho tatínkovi do obýváku na oči, a to raději hned do postýlky, aby nevylezl.

Inzerce

Za obrovského řevu nejmenšího syna jsme se s klukama dali do vyvalování a vykrajování.
Oba malí školáci se neustále hlasitě dohadovali, kdo bude válet a kdo jakou formičkou vykrajovat. Nakonec kluci uznali, že na válení nemají potřebnou zručnost a smířili se pouze s vykrajováním. A tak jsme brzy měli plných šest plechů čertíků, andílků, hvězdiček a stromečků. Kluci si spokojeně svoje dílko pochvalovali. Jsou to moji malí šikulové, říkala jsem si.
Odběhla jsem si na WC a v tom mě zarazilo podivné ticho. Davídek přestal plakat, to jistě nevěstí nic dobrého. Můj instinkt se nemýlil. Nakoukla jsem do obýváku, kde všichni moji chlapi se děli u prázdné postýlky a hleděli mlčky na "bednu".

Tatínek nechtěl už dále snášet řev nejmenšího syna, který ho rušil při sledování oblíbeného seriálu. A tak ho z postýlkového vězení vytáhl.

Inzerce

"Jen aby se Davídek nepopálil o horkou troubu!", pomyslela jsem si, když jsem běžela do kuchyně.

Davídek si vylezl na židli a spokojeně uplácával perníčky na plechu svoji drobnou ručičkou, jako se plácají bábovičky na písku.

Inzerce

Čertíci se mu asi moc nelíbili, ty vyházel na zem. Mlčky jsem je ze země posbírala a naskládala na prázdná místa. Přece jsem včera vysávala, pomyslela jsem si... Perníčky jsem dala péct do trouby i s grafickou úpravou našeho Davídka.

V klidu jsem napočítala do deseti. Proč se rozčilovat a křičet? Budou přece Vánoce a ty perníčky peču přece pro ně...

Inzerce

V ledničce mám ještě velký kus těsta, to už budu ale raději péct sama, dokud budou starší děti ve škole a ta nejmenší ratolest bude spinkat.

Nepovedené perníčky snědli moji tři kluci ještě téhož večera. A jak jim náramně chutnaly!
Jen na tatínka nezbylo, ale on si vlastně ani žádný nezasloužil. Počká si prý raději na ty povedenější...

Uživatelce kamka7 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jak jsme pekli perníčky (kamka7) - diskuze

  • Peču letos za asistence dvou potvoráku (5 a 4 roky)a 3 měsíčního mimča.Pravda,mimčo letos ještě netvoří,ale bohatě stačí to co dokáží ty starší.Také má spousta našeho cukroví zajímavé tvary,perníky jsou ozdobený s kreativitou jim vlastní....No a co.vždyť je to pro ně a pokud se to návštěvám nebude líbit,jíst to nemusí.Aspoň ušetříme.   
    Val.J35   | 16.12.2012 11:06:12 | Reakcí: 1, poslední: 16.12.2012 12:25:11
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
        Val, horší to bude s tím úklidem, že? U nás se potom všichni pomocníci tiše vytratí a v kuchyni to vypadá jak po výbuchu (nejhorší je dostat to těsto z koberce   )
      Kamka7   | 16.12.2012 12:25:11
      Reagovat | URL příspěvku
  •       náš Vojtíšek taky nejvíc miluje vyhazování cukroví z plechu a upravuje ho na lepší tvary  
    mtina   | 16.12.2012 09:11:35 | Reakcí: 1, poslední: 16.12.2012 10:59:44
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×