Čtvrtý měsíc: první společné Vánoce, Julinka je velmi šikovná

Svátky byly kvůli nemocem krušné

Tolik jsem se letos těšila na první Vánoce ve čtyřech a  bohužel musím říct, že letošní svátky byly opravdu krušné. Den před Štědrým dnem onemocněl Míša, měl ošklivý kašel a dusil se, takže jsme na poslední chvíli navštívili lékařku. Miška vyfasoval léky a já se jen modlila, abychom to nechytili i my ostatní.  Druhý den po obědě, kdy jsme se chystali na první rozbalování dárečků u nás v bytě, začalo být divně i mně. Bolela mě hlava, chvílemi mi bylo horko, pak zase najednou zima, ale nechtěla jsem kazit náladu, stačilo, že byl mrzutý Míša. Bylo vidět, že není ve své kůži, s ničím si nevydržel hrát, nedokázal ho zabavit ani Lojza a nejhorší vůbec bylo to, že ho nepotěšil ani samotný Ježíšek.  Dobrovolně by rozbalovat dárky nešel, každý dáreček jsme mu museli natrhnout a teprve když viděl, že je v balíku auto nebo traktor, začal se radovat a zbytek doškubal sám. Až později jsme si s Lojzou říkali, že jsme měli týden počkat a udělat si hezké Vánoce, až když by byl zase zdravý.

Alespoň Julinka vydržela přes svátky v pohodě a v dobré náladě, rýmu chytla až o něco později a naštěstí zůstalo jen u ní.

Štědrovečerní večeře se jako každý rok konala u mých rodičů a babička s dědou Míšovi nakonec přeci jen náladu trošku pozvedli a Miška si stejně jako Julinka užíval pozornosti nejbližších. Největší radost měl z malého deštníku a teď jen čekáme na příhodnou chvíli, abychom ho mohli jít ven vyzkoušet.

Julinka byla jako vždy zlatá a i když šly celé Vánoce mimo ní, měla radost ze všeho a na každou  hračku se smála a nejvíc ji potěšily roztrhané papíry, kterými mohla šustit.

U našich jsme zůstali ještě další dva dny, kdy jsme se viděli téměř s celou rodinou a všichni se rozplývali nad Julinkou v šatičkách a vánoční čelence, kterou jsem ji pro tuto příležitost koupila, byla vážně rozkošná.

Zbytek týdne jsme už trávili doma, Lojza měl dovolenou a vesměs se točil jen kolem nás marodů. ? Často si s oběma  zlatíčky lehl na matraci a vykládal jim o zvířátkách a jiné story, které hlavně Míšu přinutily taky chvilku ležet.

Hned, jak se Míša dostal z nejhoršího Míša, začal lumpačit jako obvykle, s Lojzou postavili stan a kolo odrážedlo, které mu nadělil Ježíšek a Julinka jen valila na všechno očka.

Julinka je pohybově velmi zdatná

Musím říct, že Julinka je zatím pohybově opravdu zdatná, na bříško se sice sama ještě neotočí, ale už se hezky obrací na bok, aby si mohla vzít hračku, když jí upadne. Moc se jí líbí pasení koníků.

Když si ji někdo vezme na klín, nechce být opřená, ale snaží se sedět nejlépe sama  a my ji musíme hodně krotit. V postýlce už cestuje stylem, že ji položím klasicky rovně a za pět minut ji jdu zkontrolovat a Juli leží úplně napříč. :-) Malou hračku už si hezky přendá z ruky do ruky a momentálně má období, kdy má prstíky věčně připravené něco uchopit nebo alespoň osahat.  Nedávno jsme ji poprvé dali do velké vany k Míšovi a děti se koupaly společně, Juli byla vykulená, ale Mišulka nadšený a Julinku pomáhal i hezky umýt.

Julinka je velice společenský tvor a poslední dobou nemá vůbec radost, když nemá nikoho na dohled. Dává to najevo nespokojeným zvukovým projevem, který se mi opravdu těžko popisuje, ale zní jako malá šelmička. Není to klasický pláč ani řev, spíš takové nespokojené volání o pomoc. Jakmile ovšem vidí, že se někdo blíží, dokáže se hned přepnout a směje se jako blázínek. :-) Krásně reaguje na brášku a má velkou radost, když se jí věnuje.

V noci spinká pořád moc hezky, občas už se teď na kojení budí až kolem šesti hodin, což je paráda na to, že večer ji ukládáme po osmé hodině. Ve dne už je to krapet horší, dohromady toho naspí asi jako Míša, tedy nejvíc tři hodinky, ale zase nejsme tolik závislí na jejím spaní a můžeme chodit často ven, nákup není problém a taky návštěvy probíhají v klidu. Co se jí opravdu nelíbí je jízda autem, na to nejsme zvyklí, jakmile jsme Míšu připnuli k autosedačce, okamžitě ztichnul a po chvilce spal. Juli obvykle cestu autem propláče, zabere jen dudlík, ale běda když vypadne. Snad si časem cestování taky oblíbí.

Pravidelná kontrola u lékařky

Při obvyklé měsíční kontrole jsme zjistili, že Julinka za celý měsíc přibrala jen 200 g, což mě nejdřív trošku vyděsilo, ale paní doktorka říkala, že přibrala z kraje docela hodně a teď je váha ještě v normě a dál mě podpořila v tom, abych maličkou jen kojila. Každopádně si ale stejně myslím, že za chvíli budu muset začít přikrmovat, protože Julinka teď i málo kaká, někdy i 14 dní nemá v plence nic a dočetla jsem se, že je to tím, že všechno co vypije následně spotřebuje. Zatím je ovšem v pohodičce, hlady nepláče, tak uvidím, jak dlouho jí moje mléko bude ještě stačit.

Začaly jsme s Julinkou chodit na cvičení pro miminka

No a jelikož je Juli většinu času výborně naladěná, přes den moc nespí, rozhodla jsem se nás přihlásit na cvičení pro miminka. Cvičení je pro děti od tří do pěti měsíců a celkem nás čeká sedm lekcí, teď už jen šest, ale když jsem viděla, jak to Julinku baví, určitě budeme pokračovat dál. Miminka leží na podložkách v moc hezké herničce a cvičí jak v leže na zádech tak na bříšku a za doprovodu písniček a básniček, které vykládáme i my maminky. Další cvičení probíhá na velkých gumových míčích a to se myslím dětem líbí nejvíc. Na  bříšku Julinka hýkala radostí, při cvičení na zádech, kdy už neměla na balónu takovou jistotu, už byla trošičku nervózní, ale nevzdala to. :-) Byla jsem vážně moc pyšná, že vydržela spolupracovat celou půlhodinku, tak dlouho celé cvičení trvá a těším se na další lekci, co nového nás zase čeká.

Co nás v blízké době čeká?

Kromě dalšího cvičení nás čeká další kontrola kyčlí, očkování a taky nasazení motýlkových náušniček. Ano ano, konečně jsme Lojzu udolali a během jeho dovolené jsme Julince nechali náušničky nastřelit. Prozatím tam má jen takové provizorní kamínky, ale i s těmi už dělá velkou parádu.

Na základě vyprávění Evulika25 připravila Naďa Barochová.