Inzerce
Inzerce
Inzerce

4. Nadační fond

Před pěti lety jste založila Nadační fond Hanky Kynychové, který pomáhá dětem z dětských domovů. Rozhodla jste se pro podporu na základě svých zkušeností z práce vychovatelky?

Pro nadaci jsem se rozhodla, protože chci pomáhat. Děti z dětských domovů jsem si vybrala, protože jsem věděla, že u nich pomoc zvládnu. Chtěla jsem zase předávat dál volnočasovou aktivitu, která by dětem vyplnila jejich čas v domově. Začátky byly těžké, děti se na sportování zpočátku tvářily rozpačitě, ale já si dala rok na to, že to zlomím a bude se o nás vědět. Pomáhaly mi tety, které se o děti v domovech starají a dnes, po šesti letech trénování dětí, máme výborné výsledky. Některé z dětí dokonce uvažují o studiu na konzervatoři. To je ohromné! Věřím, že bez mé pomoci by se k tomuto kroku nikdy neodvážily.

  Nadační fond

Hanka s dětmi

S dětmi si prý velmi rozumíte, spojuje Vás tanec a zpívání?

Určitě ano. Chci od nich tvrdou práci a oni najednou vidí, že tanec je dřina, a že to s tancem mohou někam dotáhnout. Závody berou ohromně vážně, všichni chtějí vyhrát. Vidí, že za jejich píli se dostaví odměna, jejich sebevědomí každým tréninkem a úspěchem roste. V dětských domovech jsem potkala hodně nadaných dětí, ve kterých je bezva jejich talent probudit a posilovat.

Akce pro děti

Inzerce

Pro děti z dětských domovů pořádáte i letní tábory, kde děti denně několik hodin tančí. Jak se jim takový aktivní program líbí?

Letní soustředění trvá týden. Líbí se jim to moc. Opustí prostředí dětského domova a šest hodin denně tančí. Cíleně trénují se mnou či s mými kolegy, učíme je hip-hop, zumbu či MTV dance. Děti poznávají disciplínu a taky to, že pokud chtějí být dobří, musí makat.

Inzerce

 Akce pro děti

Líbí se mi, že v dětech probouzíte sebedůvěru, ukazujete jim jejich nadání a sílu, jaké jsou děti z dětských domovů?

Určitě uzavřenější, mají za sebou silné prožitky, které s nimi ale nepitvám. Jinak jsou některé děti zlobivé, některé citlivé, některé jsou smutné, jsou tedy úplně stejné jako děti v rodinách. Narozdíl od mých dětí znají často fyzické a psychické násilí, ale to se bohužel děje i v rodinách, to zná hodně dětí. Děti z dětských  domovů jsou v kontaktu s ostatními opatrnější, svou pozici si u nich musím získat. Snažím se je povzbuzovat a chválit.

Co se učíte naopak Vy od nich?

Učím sebe i své kolegy nezapomínat na to, že projekt nadace není jen pro nadané děti, ale pro všechny děti. Učím se být trpělivější, ne všechny děti chápou stejně dobře, co po nich chci, neustále si připomínám, že tuto práci s dětmi dělám pro radost a hezké prožitky.

Hanka Kynychová

Váš názor na adopci je mi velmi sympatický. Sama si na ni netroufáte, vysvětlíte proč?

Adoptivní rodiče velmi obdivuji, všem kteří to zvládli blahopřeji a držím jim palce, klobouk dolů. Sama mám tři děti a vidím, že každý má jinou povahu, vím, odkud moje děti pocházejí a už u nich umím předvídat, umím jejich chování pochopit. Kdybych si vzala cizí dítě, neznala bych jeho předky, nevěděla bych, jak se k němu kdo kdy zachoval, neměla bych tolik času se mu věnovat tak, jak by takové dítě potřebovalo. Bojím se, že nejsem tak dobrý psycholog, abych výchovu adoptovaného dítěte zvládla.

Rozhovor pořídila: Beáta Matyášová, http://www.facebook.com/bea.matyas

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

1. Dětství a mládí na Moravě

2. Kariéra a život v Praze

3. Mateřství

Další části rozhovoru:

5. Životní styl

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

4. Nadační fond - diskuze

  • souhlasím, je to od Hanky pěkné, že se věnuje těmto dětem a smekám před tím, jak se naplno vyjadřuje k adopci
    Lendrunka   | 18.01.2013 21:50:47
    Reagovat | URL příspěvku
  • Je krásné, jak Hanka pomáhá dětem z DD. Viděla jsem její nádherný přístup i v pořadu Splněné sny na TV Barranov
    tygřímáma   | 13.01.2013 09:59:41
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce