Inzerce
Inzerce
Inzerce

4. Nadační fond

Před pěti lety jste založila Nadační fond Hanky Kynychové, který pomáhá dětem z dětských domovů. Rozhodla jste se pro podporu na základě svých zkušeností z práce vychovatelky?

Pro nadaci jsem se rozhodla, protože chci pomáhat. Děti z dětských domovů jsem si vybrala, protože jsem věděla, že u nich pomoc zvládnu. Chtěla jsem zase předávat dál volnočasovou aktivitu, která by dětem vyplnila jejich čas v domově. Začátky byly těžké, děti se na sportování zpočátku tvářily rozpačitě, ale já si dala rok na to, že to zlomím a bude se o nás vědět. Pomáhaly mi tety, které se o děti v domovech starají a dnes, po šesti letech trénování dětí, máme výborné výsledky. Některé z dětí dokonce uvažují o studiu na konzervatoři. To je ohromné! Věřím, že bez mé pomoci by se k tomuto kroku nikdy neodvážily.

  Nadační fond

Inzerce

Hanka s dětmi

S dětmi si prý velmi rozumíte, spojuje Vás tanec a zpívání?

Inzerce

Určitě ano. Chci od nich tvrdou práci a oni najednou vidí, že tanec je dřina, a že to s tancem mohou někam dotáhnout. Závody berou ohromně vážně, všichni chtějí vyhrát. Vidí, že za jejich píli se dostaví odměna, jejich sebevědomí každým tréninkem a úspěchem roste. V dětských domovech jsem potkala hodně nadaných dětí, ve kterých je bezva jejich talent probudit a posilovat.

Akce pro děti

Inzerce

Pro děti z dětských domovů pořádáte i letní tábory, kde děti denně několik hodin tančí. Jak se jim takový aktivní program líbí?

Letní soustředění trvá týden. Líbí se jim to moc. Opustí prostředí dětského domova a šest hodin denně tančí. Cíleně trénují se mnou či s mými kolegy, učíme je hip-hop, zumbu či MTV dance. Děti poznávají disciplínu a taky to, že pokud chtějí být dobří, musí makat.

Inzerce

 Akce pro děti

Líbí se mi, že v dětech probouzíte sebedůvěru, ukazujete jim jejich nadání a sílu, jaké jsou děti z dětských domovů?

Určitě uzavřenější, mají za sebou silné prožitky, které s nimi ale nepitvám. Jinak jsou některé děti zlobivé, některé citlivé, některé jsou smutné, jsou tedy úplně stejné jako děti v rodinách. Narozdíl od mých dětí znají často fyzické a psychické násilí, ale to se bohužel děje i v rodinách, to zná hodně dětí. Děti z dětských  domovů jsou v kontaktu s ostatními opatrnější, svou pozici si u nich musím získat. Snažím se je povzbuzovat a chválit.

Co se učíte naopak Vy od nich?

Učím sebe i své kolegy nezapomínat na to, že projekt nadace není jen pro nadané děti, ale pro všechny děti. Učím se být trpělivější, ne všechny děti chápou stejně dobře, co po nich chci, neustále si připomínám, že tuto práci s dětmi dělám pro radost a hezké prožitky.

Hanka Kynychová

Váš názor na adopci je mi velmi sympatický. Sama si na ni netroufáte, vysvětlíte proč?

Adoptivní rodiče velmi obdivuji, všem kteří to zvládli blahopřeji a držím jim palce, klobouk dolů. Sama mám tři děti a vidím, že každý má jinou povahu, vím, odkud moje děti pocházejí a už u nich umím předvídat, umím jejich chování pochopit. Kdybych si vzala cizí dítě, neznala bych jeho předky, nevěděla bych, jak se k němu kdo kdy zachoval, neměla bych tolik času se mu věnovat tak, jak by takové dítě potřebovalo. Bojím se, že nejsem tak dobrý psycholog, abych výchovu adoptovaného dítěte zvládla.

Rozhovor pořídila: Beáta Matyášová, http://www.facebook.com/bea.matyas

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

1. Dětství a mládí na Moravě

2. Kariéra a život v Praze

3. Mateřství

Další části rozhovoru:

5. Životní styl

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

4. Nadační fond - diskuze

  • souhlasím, je to od Hanky pěkné, že se věnuje těmto dětem a smekám před tím, jak se naplno vyjadřuje k adopci
    Lendrunka   | 18.01.2013 21:50:47
    Reagovat | URL příspěvku
  • Je krásné, jak Hanka pomáhá dětem z DD. Viděla jsem její nádherný přístup i v pořadu Splněné sny na TV Barranov
    tygřímáma   | 13.01.2013 09:59:41
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×