2. Kariéra a život v Praze

Rozhovor byl pořízen v lednu 2013

Co Vás na aerobiku uchvátilo?

V aerobiku jsem našla alternativu ke své oblíbené gymnastice, které jsem se věnovala od dětství. I v gymnastice dochází ke spojení hudby a pohybu, tím mi byl od začátku aerobik blízký. Byl to nový sport, který nabízel spoustu možností. Nebyly mi kladeny žádné překážky, bavila mě exhibice před lidmi a vedení lekcí. Dnes už je to složitější, ze cvičení pro lidi se stal business, předtím to bylo hlavně o radosti. Vzdělávali jsme se průběžně a brali jsme to vážně. Netroufali by jsme si nejít do toho naplno a se vším všudy. Přestože jsem si kurz aerobiku udělala po patnácti letech cvičení a měla jsem praxi v práci s lidmi, když jsem šla na svou první aerobikovou hodinu, kde jsem předcvičovala, měla jsem trému. Cítila jsem velkou zodpovědnost. Za svou první odcvičenou lekci jsem dostala 80,- Kč, to už je dnes absolutně nepředstavitelné.

Dva roky po sobě jste získala medaili na mistrovství aerobiku ČR, potom Vás oslovila Nova a nabídla spolupráci ve Snídani s Novou?

V roce 1995 a 1996 jsem se umístila na třetím místě, ale závodila jsem déle, pokaždé jsem skončila v první desítce. Se závoděním jsem skončila roku 1998, kdy jsem obsadila páté místo. Už jsem byla podruhé vdaná, roku 2000 jsem porodila syna Filipa a nabídka na Novu přišla za rok a půl. Od začátku jsem byla nadšená, cítila jsem, že je to má životní šance a zároveň doufala, že mám lidem, co ukázat a sdělit. Myslím, že jsem byla připravená tuto příležitost využít, práci s kamerou jsem už znala, a tak jsem kývla a dobře jsem udělala. Se Snídaní jsem nakonec několikrát týdně cvičila celých pět let.

A to Vás proslavilo ...

Určitě. Lepší propagaci jsem si ani nemohla přát.

V profesním životě se Vám velmi dařilo, jak to bylo v tom soukromém? Nežárlil partner na Vaše úspěchy?

S druhým manželem jsem se seznámila hned po svém příchodu do Prahy, jsme tedy spolu dnes už přes dvacet let. Zná velmi dobře mě i mou profesi a věříme si. Nežárlíme na sebe, jsme zvyklí spolu komunikovat. Můj manžel je naštěstí sebevědomý muž, který ví, že úspěch nemá nic společného s láskou. Oba si našeho manželství vážíme a naše děti chceme vychovávat v úplné rodině. 

Od roku 2005 vlastníte Fit centrum v Praze Modřanech, splnila jste si další ze svých snů?

Už předtím jsem si pronajímala různé sály. Nejdříve to byla jedna tělocvična, potom to byly dvě tělocvičny, ale protože nájem se stále zvyšoval, odešla jsem sem do Modřan. Bohužel ani tady nejsem ve vlastních prostorách a protože se mi nechce neustále s někým projednávat provozní nedostatky, protože nechci na podobné debaty (ohledně tepla, vody a podobně) plývat svůj čas a energii a chci si dělat věci po svém, pracuji na tom, abych jednou ve svých prostorách cvičila. Pak teprve bude můj sen splněn.

Kolik hodin týdně sama předcvičujete a jak se Vám daří skloubit cvičení s vedením centra?

Předcvičuji hodně, dvanáct hodin týdně ve fitku a jednou týdně dětem ve školce. Cítím ale, že je to moc a ve školce budu končit. Před dvěma lety jsem se dostala do situace, kdy jsem na tom nebyla zdravotně nejlíp, byla jsem ulítaná, uvědomila jsem si, že neznám, co je to jen tak si s někým dojít na kafe a začala jsem brzdit. Naordinovala jsem si úterý jako volný den, kdy mám čas sama na sebe, na rodinu, na děti. Ne pokaždé to dodržím, ale pravidelné lekce v úterý na programu nemám, maximálně do fit centra dojedu na individuální trénink s klientkou. Cvičím i pátky večer a soboty dopoledne, z praxe vím, že trenéři moc o tyto hodiny zájem nemají, ale klientela ano a to je rozhodující.

Vydáváte i úspěšné knihy a DVD, jste velmi zaneprázdněná žena, kde na všechno berete energii?

Pokaždé, když jsem se rozhodla něco vyprodukovat, vycházelo to z mého vnitřního pnutí.Ty čtyři knihy jsem udělala s tím, že byly uloženy hluboce ve mně, sdělila jsem, co jsem potřebovala a nyní necítím potřebu se knihám dál věnovat. Co se týče DVD, na každé si vždy nechám půlrok a do nich pak tématicky předvedu, co mám vyzkoušené v tělocvičně. Všechna DVD jsou autorská, s vlastním nápadem i choreografií, vydala jsem jich už třináct v řadě ,hejbejse‘. Energie na ně moc nevynakládám, pokaždé cítím zvláštní přetlak a vím, že další lekce tréninku musí ze mě ven, mnohem více energie mi bere shánění sponzorů, to je pokaždé náročné.

Nezažila jste někdy fyzické a psychické vyčerpání?

No, jasně. Myslím si, že to si zažije každá žena, která se přepracuje. Já jsem se přepracovala, měla jsem těžké období, kdy má psychika nebyla v pořádku, chodila jsem k psychiatrovi, natrefila jsem na bezvadného pána a ten mě dal do pořádku. Až tak, že když jsem ho potkala při nedávném nákupu, vůbec jsem ho nepoznala. Koukal na mě, zeptala jsem se ho, odkud se známe a on mi řekl: „Já jsem Váš psychiatr, tak to jste na tom dobře, když jste na mě zapomněla.“ Naštěstí jsem v pořádku a do stavu, kdy bych se znovu totálně vyčerpala, se už nikdy nehodlám dostat. Koordinuji si svůj čas a hlídám si síly. Naučila jsem se naslouchat svému tělu a spolupracovat s ním. A taky jsem nějaké povinnosti přesunula na svého muže. Uvědomila jsem si, že nejen já sama dělám vše nejlíp a že spoustu věcí můžu nechat na jiných.

Dá se psychickému vyčerpání při takovém tempu vůbec předejít?

Pokud si člověk podobnou zkušeností neprojde, tak asi nedá. To až potom rozezná varovné signály. Zjistila jsem, že musím víc odpočívat, abych toho pak víc v klidu zvládla.

Znám Vás už několik let, pokaždé jste výborně naladěná, usměvavá, co je tím, co Vás dobíjí, že dokážete kolem sebe šířit pohodu a úsměvy?

Nejvíc určitě děti a taky hezké prostředí. Mám ráda přírodu, hrozně ráda se procházím bosa, nohama vnímám energii ze země. Chodím do lesa, který máme nedaleko domu, cítím z něj impulsy historie, dříve to území obývali Keltové. Mám ráda květiny ve váze nebo květiny na zahradě, koukám se na ně a je mi fajn.

Rozhovor pořídila: Beáta Matyášová, http://www.facebook.com/bea.matyas

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

1. Dětství a mládí na Moravě

Další části rozhovoru:

3. Mateřství

4. Nadační fond

5. Životní styl