Jak pediatr Cyril ovládl sociální sítě

Jak jste přišel s názvem „Děckař“? Souvisí s tím, že studentům 2. LF, obecně pediatrie, se říkalo děckaři?

Ne, vůbec. Použila to kolegyně radioložka, když jsme šli na vizitu. Volala primáři a řekla do telefonu, už jsou tady „děckaři“ – teda my. Tak jsem si pídil a je to takovej ten hanlivej pojem, jak vám říkaj za zády. Jako ORL – ušaři. Je to trochu dehonestace oboru. A lidem je bližší, když si nehrajete na profíka v bílým plášti a sestoupíte z piedestalu a ukážete, že jste taky jen člověk. Takže když si umím dělat srandu z vlastní urážky, tak je to myslím prospěšné. Hraju s lidma otevřenou a upřímnou komunikaci. Nemá cenu lhát.

Začínal jste s meme a pak přešel na edukativní reely. Co Vás přesvědčilo, že entertainment and education je ta správná cesta, a jakým způsobem balancujete mezi humorem a odborností, aby informace zůstala přesná?

No, já myslel, že to dělám dobře, ale hodně kolegů pediatrů mi říká, že to teda není dokonalý. Ty reely mají stopáž do 90 vteřin a tam nenarvete i humor i přesné medicínské vysvětlivky. Takže ve videu spíš poukážu na chybu, ale nedozvíte se tam správný postup. Od toho je lékař, aby vám to vysvětlil osobně. Vzdělávání se zábavou vážně funguje, pediatrických profilů je hodně, které to dělají důkladnějc, zodpovědnějc a pečlivějc a přesně, ale lidi to nebaví a z tolika kvanta informací to v nich nezůstane. Tak já sázím třeba jen na jednu průlomovou informaci ve videu, kterou si prostě zapamatovat musí. A když třeba jsou v šoku, že to dělali blbě, tak se doprčic musí pídit, jak je to správně. Tak myslím, že k předání té jedné informace to stačí. Třeba jak jsme si psali výše, že Fenistilem a Stoptusinem laryngitidu nevyléčíš.

Videa a obsah tvoříte se svou manželkou, anestezioložkou Ninou, která je i Vaší kritičkou. Jak probíhá proces tvorby? Konzultujete s ní scénky a nápady, nebo spíše odbornou stránku věci?

Měl jsem takový agresivní začátky, kdy jsem byl hodně kritický k rodičům a je dobře že mi pomáhala, abych se mírnil. Některá videa jsem musel smazat. Nesmíte rodiče urážet, že to dělají blbě, musíte si jen lehce utahovat z toho, že to dělají špatně, a pak jim pomoct. Jinak se to otočí proti vám. Myslím, že se lepším a už to není takové jako na začátku. Teď už si věřím, že to natočím napoprvé správně a nebudu to muset přetáčet. Každý dělá chyby, tak si z toho beru poučení.

Váš obsah má velký dosah. Jaké je podle Vás nejdůležitější téma, které se Vám díky sociálním sítím podařilo zpopularizovat a změnit povědomí rodičů?

Že dávkování na krabičkách je blbě. Že horečka se nesráží podle čísla. Že digitální teploměry podměřují, když je špatně používáte. Věřím, že je toho spousta. Horečka a rýma jsou naše nejčastější věci, které řešíme, tak tam i nejvíc mířím.

Přichází s rostoucí popularitou kritika? Pokud ano, jak se vyrovnáváte s negativními nebo skeptickými komentáři?

Jak jsme tu psali, byla od kolegů, že ty krátká videa nejsou super odborná, že v 90 vteřinách to nemám detailně vysvětlené včetně všech ALE. Tak jsem se poučil a už netočím o terapii, spíš jen o tom, co je špatně a upozorňuju na chyby. Od té doby kritika utichla. Uf.

Naopak teď s vydáním knihy, kde je na všechno dost prostoru, posílají pediatři, že dávají knihu do čekáren nebo na porodnici doporučují čerstvým rodičům. Zvou mě na pediatrické dny přednášet pediatrům, to mě těší nejvíc. Uznání od vlastních kolegů.

Hodně lidí mě varuje od spoluprací, tak zatím žádné věci nepropaguju a nedělám žádnou reklamu, i proto myslím že kritika není. Radši budu chudej než abych měl obličej na krabici Sunaru nebo propagoval mastičky na zadky a probiotika. Pak věřím, že by kritika přišla okamžitě. Nebo politika. To semele každýho.

Jak se k Vašemu influencerství staví kolegové lékaři? Posílají náměty? Vidí ve Vaší práci usnadnění té jejich?

Ano, jak jsem teď psal. Před vydáním psali, co tam mam hlavně napsat a zdůraznit. Teď posílají fotku knihy v čekárně. To mi dělá velkou radost. Nejvíc když mi volal primář krajské nemocnice z pediatrie, že je na mě pyšnej. Teď si jen říkám, hlavně to neposrat. Aby na mě zase nezanevřeli. Už mě čeká jenom pád dolu, že jo.

Ve videích často předvádíte triky na panence, má nějaký příběh, jak se k Vám dostala?

Potřeboval jsem točit a předvádět a napsal jsem si i souhlas od rodičů, abych to mohl natáčet na reálných dětech na oddělení, ale nakonec z toho sešlo, když je dítě nemocné, není prostor tam šaškovat s mobilem a něco točit. Takže mě napadlo koupit co nejreálnější panenku, tak jsem si na tuhle pěkných pár týdnů počkal, než přišla z Anglie. Má to byt ten realistický model.

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

1. Dětství, výchova, vliv rodičů

2. Volba studia a kariéry (medicína versus divadlo)

3. Cyril jako nadšený vzdělavatel rodičů

Následující části rozhovoru:

5. Kniha Děcké lékařství

6. Jaký je Cyril rodič?

Online rozhovor vedly: Regina Opielová a Jana Martincová

Fotografie: archív Cyrila Matějky