Účinnost vakcíny proti černému kašli
Jak je to s účinností vakcíny vůči černému kašli? Proč se v současnosti zvyšuje počet výskytu tohoto onemocnění?
Je přirozené, že očkování, pokud se nepřeočkovává v teenagerském věku nebo v dospělosti, za několik let přestane působit, což je případ i černého kašle. Očkování pokrývá tu nejzranitelnější část, tzn. dětskou populaci. Existují sice i výjimky poskytující dlouhodobou až doživotní imunitu (např. již zmíněná žloutenka A), ale i to je často díky kontaktu očkované osoby s původcem nemoci, který funguje jako další vakcinace a posílí jim imunitu proti dané infekci. U dospělých probíhá černý kašel jako banální nemoc, dospělý chodí, neleží s tím, a pokašlává. Říká se, že až polovina všech těch nevýznamných dlouhodobých pokašlávání dospělých může být černý kašel. Takže dospělí fungují jako výborní přenašeči na neočkované děti.
A doporučoval byste třeba v dospělosti přeočkování?
Tomu se říká podle nového „strategie kukly“ nebo „zámotku“, tj. že se chrání okolí zatím neočkovaného nebo nekompletně očkovaného dítěte. Doporučujeme to rodičům, kteří plánují dítě. Zjistilo se, že když onemocní miminko, které je k tomu nejvíc zranitelné, černým kašlem, tak v 75 % případů je přenašečem maminka, tatínek nebo sourozenec. Existuje kombinovaná vakcína záškrt, tetanus, černý kašel, takže místo přeočkování tetanu zdarma jednou za 10-15 let, si můžeme doplatit pár set korun a nechat se očkovat současně s tetanem i proti černému kašli a záškrtu a mít jistotu, že své dítě nenakazíme. Také například nenakazíme oslabeného dědečka nebo babičku, se kterými se často vidíme. Starší člověk je k infekcím více vnímavý. Já sám i moje paní jsme na tuto strategii přeočkování jednou za 10 let kombinovanou vakcínou také přistoupili.
Předchozí článek:
Očkování a autismus
Následující článek:
Proč očkovat žloutenku B?
Účinnost vakcíny proti černému kašli - diskuze
Zbytočné
Očkovanie dospelých proti čiernemu kašľu je úplne zbytočné. Jednak účinnosť vakcíny vyprcháva už po 2 rokoch, jednak vakcína nemá ŽIADNY pre ľudí pozitívny vplyv na šírenie ochorenia. Skôr naopak, očkovaní dostávajú atypický priebeh ochorenia a podceňujú svoje \"obyčajné pokašliavanie\" a zanedbávajú nutnosť izolácie od detí a tak ich nakazia.Austrália už \"zakukľovanie\" ako koncept úplne zavrhla, pretože neexistujú žiadne dôkazy o jeho efektívnosti. V Kanade vyšlo ako \"málo efektívne\" (veľmi jemne a politicky korektne formulované).
Poradna
Dobrý den, dceři je 13 měsíců a už přibližně 5 týdnů bojujeme se spánkem. Začalo to odmítáním dopoledního spánku. Uspávala jsem i hodinu - hodinu a půl, většinou s řevem. Dcera poté sice hodinu spala, ale odpoledne se epizoda opakovala. Přešli jsme tedy na jeden spánek okolo poledne. První tři dny bylo vše v pořádku, dcera spala kolem oběda i 2,5 hodiny. Pak se najednou začalo v noci stávat, že se vzbudila a byla vzhůru i hodinu a půl, než zase usnula. K tomu se přidalo celkově špatně večerní usínání a lehký spánek. Nyní spí kolem oběda pouze 1,5 hodiny a večer usíná s pláčem. Rostou jí stoličky, které k tomu asi taky moc nepřidávají. Nevím, jak z toho ven. Držet jeden denní spánek? Zkoušet přejít zase na dva, i když neusne? Zkusit nastavit každodenní večerní ukládání ve stejnou hodinu a čekat, až si zvykne? Předem děkuji za odpověď
Dobrý den,
potřeba a také kvalita spánku se u dětí v průběhu jejich vývoje často mění. Spánek ovlivňuje mnoho faktorů souvisejících s psychickým, psychomotorickým, fyzickým vývojem, růstem, aktuálním zdravotním stavem a dalšími vlivy okolního prostředí, podněty apod. Normální je i výskyt tzv. spánkových krizí, často právě spojených například s přechodem na jiný typ spánku v souvislosti s jeho nižší potřebou. Ve 13 měsících vývoj vašeho dítěte postupuje velkou rychlostí, dítě se setkává i v souvislosti s rozvojem motorických schopností s velkým množstvím podnětů, které mozek následně zpracovává. Současně ubývá potřeba spánku a dítě si hledá svůj nový spánkový režim a rytmus. Toto období přechodu na jeden spánek může trvat různě dlouho, spánek, a to i ten noční, může být dočasně narušen. Je potřeba nastavit nový režim a rytmus spánku, postupovat klidně a trpělivě, na dítě netlačit, nezařazovat v tomto období přechodu na jeden denní spánek žádné další větší změny, nové aktivity apod. Některé věci ohledně ukládání jste již zkusila zařadit a správně píšete, že je dobré nastavit pravidelnou dobu ukládání dcery k odpolednímu i večernímu spánku, ukládat vždy stejným způsobem, do klidné a vyvětrané místnosti, používat stejné rituály před spánkem. K dobrému spánku také napomůže nejlépe bavlněné, prodyšné pyžamko, které dítě nikde neškrtí a je pohodlné. Růst zubů samozřejmě může spánek také ovlivnit. Proto je potřeba vytrvat, než si dítě zvykne, ukládat s citem k únavě a kondici dítěte. Ze spánku dítě nebudit, může se také stát, že některé dny v tomto přechodném období dcera někdy usne i dvakrát. Odpolední spánek je jinak pro dítě velmi důležitý a jeho kvalita úzce souvisí i s dobrou kvalitou spánku nočního. Potřeba spánku je také individuální, ale obecně by dítě ve 13 měsících mělo spát za den přibližně 11-14 hodin, z toho jsou 1-2 hodiny určeny pro odpolední spánek.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
25 %
30 hlasů
69 %
82 hlasů
5 %
6 hlasů
Celkem hlasovalo 118 unikátních návštěvníků