Účinnost vakcíny proti černému kašli

Jak je to s účinností vakcíny vůči černému kašli? Proč se v současnosti zvyšuje počet výskytu tohoto onemocnění?

Je přirozené, že očkování, pokud se nepřeočkovává v teenagerském věku nebo v dospělosti, za několik let přestane působit, což je případ i černého kašle. Očkování pokrývá tu nejzranitelnější část, tzn. dětskou populaci. Existují sice i výjimky poskytující dlouhodobou až doživotní imunitu (např. již zmíněná žloutenka A), ale i to je často díky kontaktu očkované osoby s původcem nemoci, který funguje jako další vakcinace a posílí jim imunitu proti dané infekci. U dospělých probíhá černý kašel jako banální nemoc, dospělý chodí, neleží s tím, a pokašlává. Říká se, že až polovina všech těch nevýznamných dlouhodobých pokašlávání dospělých může být černý kašel. Takže dospělí fungují jako výborní přenašeči na neočkované děti.

A doporučoval byste třeba v dospělosti přeočkování?

Tomu se říká podle nového „strategie kukly“ nebo „zámotku“, tj. že se chrání okolí zatím neočkovaného nebo nekompletně očkovaného dítěte. Doporučujeme to rodičům, kteří plánují dítě. Zjistilo se, že když onemocní miminko, které je k tomu nejvíc zranitelné, černým kašlem, tak v 75 % případů je přenašečem maminka, tatínek nebo sourozenec. Existuje kombinovaná vakcína záškrt, tetanus, černý kašel, takže místo přeočkování tetanu zdarma jednou za 10-15 let, si můžeme doplatit pár set korun a nechat se očkovat současně s tetanem i proti černému kašli a záškrtu a mít jistotu, že své dítě nenakazíme. Také například nenakazíme oslabeného dědečka nebo babičku, se kterými se často vidíme. Starší člověk je k infekcím více vnímavý. Já sám i moje paní jsme na tuto strategii přeočkování jednou za 10 let kombinovanou vakcínou také přistoupili.

Další fakta a mýty o očkování