Dítě musí spolupráci rozumět

„Motivace dítěte k jakékoliv aktivitě stoupá s objasněním její smysluplnosti,“ věří maminka-lékařka Jana Martincová. Jak to vysvětluje?

Když jsem někde řekla, že se to naše ADHD dítě nikdy nikde neválelo vzteky po zemi, nemlátilo hlavou do zdi, rodiče na mě nevěřícně zírali s dotazem, jak je to možné.

Naopak jsem nechápavě zírala na doporučení některých „samozvaných odborníků“, že když si dítě nechce čistit zuby, ať si je třeba (zřejmě i celé roky) nečistí, když chce hlavou vzteky mlátit o zem nebo zeď, ať jej rodič nechá, že přestane. Jenom doufejme, že ne díky vážnému úrazu, kdy si prorazí lebku např. nárazem na velmi tenkou spánkovou kost.

Rady nedávám, pouze konstatuji, že prevence je vždy lepší než jakékoliv řešení průšvihu. Z dnešního pohledu vím, že dítě vždy mělo náplň, zaměstnaný mozek něčím konstruktivním, tak ho nestíhal vést k takovým nápadům. Samozřejmě to chtělo plné kreativní nasazení rodiče.

Není s podivem, že zatímco doma dítě fungovalo, tak nejvíce hloupostí vykonalo v prostředí, kde touto prevencí nešli, tedy v kolektivu mimo dosah matky.

Také jsem si musela dát práci u toho čištění zubů objasněním, proč to děláme, jaký je užitek čištění a co naopak hrozí při nečištění. A samozřejmě vymyslet nějakou hravou formu, jak na to. Že dítě si nechce čistit zuby po opakovaných příkazech rodiče: „Dělej, čisti si to, …“, příp. i s výhružkami fyzického násilí nebo s psychickým vydíráním mě nepřekvapuje.

Je to i váš názor?