ADHD se nedá vypnout tlačítkem

„ADHD dítě nemá kouzelné tlačítko, kterým by se ADHD rázem vypnulo. Ani neexistuje žádná zázračná pilulka. Platí pouze neúnavná, láskyplná práce s dítětem,“ říká doktorka Jana Martincová.

Přišel mi dotaz od tatínka, který pozoroval u syna podobné příznaky, jaké jsme popisovali v našem ADHD příběhu. Ptal se, že je často v článcích, co a jak nastavit, ale nikde se nepíše, co dělat, když dítě domluvené neplní. Jak namotivovat dítě, aby to dodržovalo?

Poděkovala jsem za dotaz s tím, že si tatínek napsal odpověď sám, kdy zmínil, že… 

… Dítě je potřeba namotivovat, zjistit, co u něj funguje. U dětí obecně často nenaskočí i domluvená pravidla hned, u ADHD to je dlouhý proces, není bohužel zázračné tlačítko nebo tabletka, která by poruchu najednou vypnula.

Když jsem psala, že každé dítě potřebuje lásku, čas a vzdělání, ADHD všeho dvojnásob. Hlavně toho času, kdy budete společně sedět, nastavovat priority, tedy ta nejdůležitější pravidla, probírat den po dni, jak probíhal, kdy se dítěti podařilo zareagovat podle pravidel, kdy ne. Co si myslí, že by mu k dané reakci pomohlo.

U nás jsme nejčastěji řešili nadměrnou reakci na naschvály spolužáků, které byly samozřejmě provedeny mimo dohled kantora. Všichni zpozorovali až synovu nepřiměřenou reakci. Zažila jsem to na vlastní oči na ukázkových hodinách. Se synem jsme pak neúnavně probírali, proč to ten kluk dělá, že má radost ze synovy reakce a následného napomenutí učitelem. Probírali jsme s ním, ať zkusí jednou nezareagovat, zkazí tím spolužákovi radost a on to přestane dělat. Když to syn jednou vydržel, viděl, že to funguje, postupně si z toho udělal ten jediný možný správný návyk.

Držím vám moc palce, nejdůležitější, co dítě opravdu ocení a přinese výsledky, je věnovaná láska, čas a nabídka smysluplných činností. Pamatujte, že tyto děti více než ostatní potřebují harmonické zázemí, kde vždy najdou dostatek pochopení, bude jejich útočištěm. Venku se stále setkávají s kritikou své osoby. Doslova. Často ani školení vzdělavatelé jim neřeknou, co konkrétně je špatně, ale rovnou, že oni jsou špatní. Je dobré najít talentové oblasti, ve kterých má dítě šanci vyniknout. Např. syn byl dobrý odjakživa v IT oblasti, tak jej nechávali zapojovat přístroje, mohl tak ukázat před třídou, kolektivem i silné stránky, vyniknout, být adresně a konkrétně za něco pochválen.

ADHD je stejně jako vzdělávací proces běh na dlouhou trať, kdy dlouho nemusíte vidět žádné zlepšení, světlo na konci tunelu, ale pak se ty výsledky najednou vyloupnou.

Souhlasíte? Nebo máte jinou zkušenost?