Inzerce
Inzerce
Inzerce

ADHD se nedá vypnout tlačítkem

„ADHD dítě nemá kouzelné tlačítko, kterým by se ADHD rázem vypnulo. Ani neexistuje žádná zázračná pilulka. Platí pouze neúnavná, láskyplná práce s dítětem,“ říká doktorka Jana Martincová.

Přišel mi dotaz od tatínka, který pozoroval u syna podobné příznaky, jaké jsme popisovali v našem ADHD příběhu. Ptal se, že je často v článcích, co a jak nastavit, ale nikde se nepíše, co dělat, když dítě domluvené neplní. Jak namotivovat dítě, aby to dodržovalo?

Inzerce

Poděkovala jsem za dotaz s tím, že si tatínek napsal odpověď sám, kdy zmínil, že… 

… Dítě je potřeba namotivovat, zjistit, co u něj funguje. U dětí obecně často nenaskočí i domluvená pravidla hned, u ADHD to je dlouhý proces, není bohužel zázračné tlačítko nebo tabletka, která by poruchu najednou vypnula.

Inzerce

Když jsem psala, že každé dítě potřebuje lásku, čas a vzdělání, ADHD všeho dvojnásob. Hlavně toho času, kdy budete společně sedět, nastavovat priority, tedy ta nejdůležitější pravidla, probírat den po dni, jak probíhal, kdy se dítěti podařilo zareagovat podle pravidel, kdy ne. Co si myslí, že by mu k dané reakci pomohlo.

U nás jsme nejčastěji řešili nadměrnou reakci na naschvály spolužáků, které byly samozřejmě provedeny mimo dohled kantora. Všichni zpozorovali až synovu nepřiměřenou reakci. Zažila jsem to na vlastní oči na ukázkových hodinách. Se synem jsme pak neúnavně probírali, proč to ten kluk dělá, že má radost ze synovy reakce a následného napomenutí učitelem. Probírali jsme s ním, ať zkusí jednou nezareagovat, zkazí tím spolužákovi radost a on to přestane dělat. Když to syn jednou vydržel, viděl, že to funguje, postupně si z toho udělal ten jediný možný správný návyk.

Inzerce

Držím vám moc palce, nejdůležitější, co dítě opravdu ocení a přinese výsledky, je věnovaná láska, čas a nabídka smysluplných činností. Pamatujte, že tyto děti více než ostatní potřebují harmonické zázemí, kde vždy najdou dostatek pochopení, bude jejich útočištěm. Venku se stále setkávají s kritikou své osoby. Doslova. Často ani školení vzdělavatelé jim neřeknou, co konkrétně je špatně, ale rovnou, že oni jsou špatní. Je dobré najít talentové oblasti, ve kterých má dítě šanci vyniknout. Např. syn byl dobrý odjakživa v IT oblasti, tak jej nechávali zapojovat přístroje, mohl tak ukázat před třídou, kolektivem i silné stránky, vyniknout, být adresně a konkrétně za něco pochválen.

ADHD je stejně jako vzdělávací proces běh na dlouhou trať, kdy dlouho nemusíte vidět žádné zlepšení, světlo na konci tunelu, ale pak se ty výsledky najednou vyloupnou.

Inzerce

Souhlasíte? Nebo máte jinou zkušenost?

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

ADHD se nedá vypnout tlačítkem - diskuze

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×