Inzerce
Inzerce
Inzerce

Žádné dítě se nerodí hloupé...

„Žádné dítě se nerodí hloupé. Hloupým se stává až leností, nejdříve rodičů, pak vlastní, tvrdí maminka-lékařka Jana Martincová.

„Když jsem četla knihu Toma Hodgkinsona Líný rodič, říkala jsem si, že toto nemůže dopadnout dobře. Původní myšlenka byla skvělá. Ale jak se říká, každá skvělá myšlenka bývá časem zneužita. Chtěl se ve výchově vyhnout obrazu dnešního rodiče, organizujícího čas dítěte, jezdícího po kroužcích a zcela uštvaného. Jeho rodičovské vedení jsem spíše než jako logické vnímala jako podnikatelský záměr autora. Rozhodně ne přirozené a instinktivní vedení dítěte. Nevšímavost a netečnost při vedení dítěte byla pro mě radikálním opakem těch zorganizovaných dětí s uštvanými rodiči. Navíc jsem se nemohla při čtení zbavit pocitu manipulace dítěte, které musí naplňovat myšlenky toho správného rodičovství jeho otce, místo aby se chvíli rodič nechal vést svým dítětem, jeho potřebami. Společně hledali silné stránky, talenty dítěte, to co je bude v budoucnu bavit, živit a díky čemu bude mít jeho život smysl a cíl, bude šťastné.

Inzerce

Každé dítě se nejlépe učí na příkladech. Tím největším je pro něj rodič. V tomto případě rodič hrající si na lenocha a vydávající to za ten nejlepší výchovný přístup. 

Jak to nakonec dopadlo? Pro mě podle očekávání :-). V 17 zjistil, že syn pouze vysedává v marihuanou začouzeném pokoji. Výsledek své výchovy, ve které si děti sami bez pomoci a příkladu rodiče měly najít náplň, chtěl zřejmě ještě na poslední chvíli zachránit. Kupodivu přesně opačnými metodami, než ve své knize hlásal. Na syna začal křičet, ať si otevře okno, jde ven a konečně začne něco dělat. Syn se tehdy hlásil na univerzitu a měli napsat esej o sobě a svých zájmech. Ty on bohužel žádné díky otci neměl a to mu tehdy řádně vyčetl. Prý ho měl do všeho více nutit. 

Inzerce

Tady jsou ukázány dvě radikální polohy rodiče: agitovaně vystresovaný, kdy našlapaný program a vysoké ambice už nemohou bavit rodiče ani dítě, a pak tzv. v dětství relaxujícího rodiče, který nemyslí, jak to může dopadnout za pár let později.“

Jaký je ten váš výchovný přístup? Jak se vám podařilo najít správné rovnováhy mezi benevolencí a disciplínou?

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Žádné dítě se nerodí hloupé... - diskuze

Poradna

Dobrý den,
mé dceři byly dva dny zpátky dva měsíce. Už před měsícem začala past koníčky že měla hlavičku zvednutou krásně, ale všimla jsem si posledních několik dní, že hlavičku zaklani dozadu, padá ji hlavička na jednu nebo druhou stranu a vypadá to, jak kdyby se chtěla zvednout, i jednu ručičku ze zvedá. Já hity ručičky držím, ale nic moc... Je to normální v tomto věku? Že se to ještě zlepší, srovná, že to je tím že začala s tím celkem brzy a ještě to dotrenuje?
Děkuji předem za odpověď

Dobrý den,

stabilní poloha na bříšku je od 3 měsíců, zatím je ještě čas, ale kontaktujte svého pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 25.04.2024, 17:21
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×