Věnujte lásku, čas a vzdělání!

„Nejvíce, co může dětem rodič věnovat, je láska, čas a vzdělání,“ věří maminka-lékařka Jana Martincová, autorka komplexní předškolní přípravy Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky.

„Rodiče mi často posílají dotazy, co dělat, když je dítě neposlechne, jak je vést, nejen ADHD. Jaký je postup v případě, když se na něčem s dítětem domluví, a ono to nesplní. Byl pro mě zajímavý fakt, že dotazy byly hodně zaměřeny negativně, když dítě nedělá to, co dospělý chce, jaký je tam „trest“, jako byste slyšeli v té komunikaci. Je o mně známo, že jsem velký preventivista a mojí mantrou ve výchově je ona svatá trojice: bezpodmínečná láska, čas a vzdělání věnované dítěti. Když jsem se toho jako rodič držela, těch situací, kdy jsem se s dítětem za oboustranného souhlasu na něčem domluvila a ono by to nedodrželo, bylo opravdové minimum. A co jsem dělala, když se objevily? O tom příště :-).“

Inzerce

Máte stejnou zkušenost?

Komerční sdělení

Související články

Předchozí článek Žádné dítě se nerodí hloupé...

Další článek Do školy bez vady řeči

Věnujte lásku, čas a vzdělání! - diskuze

Vložit příspěvek Članky s diskuzí

Zatím žádné příspěvky.

Poradna

Jde o separační úzkost?

| emae | 04.12.2023, 12:49

Dobrý den paní magistro,

mám dotaz ohledně mé dcery. Anička je zatím jedináček, má 20 měsíců. Je hodná, šikovná, zdravá, poměrně společenská, ALE. Kdykoliv, když jsme spolu a kdokoliv si jí chce pochovat, nebo se jí jen dotknout, tak utíká, řve, chce být jen se mnou. Je u nás babička, (na kterou je opravdu zvyklá, vídají se téměř každý den), Anička si v pohodě hraje, máma jí chce pomazlit, NEEXISTUJE, zdrhá za mnou. S manželem je díky bohu v pohodě. Fór je v tom, že když je u té stejné babičky na hlídání, a to i přes noc, nemají jediný problém, Anička se s ní mazlí, udělá si z ní kolikrát tu pečovatelku, tzn. chce být jen s ní, jakmile příjde děda, zdrhá zase za ní a chce být u ní. Už jsem z toho dost unavená, neboť to trvá nejméně půl roku a chtěla bych se vás zeptat, jestli dítě v tak malém věku už dokáže hrát/předstírat? Ona je opravdu v pohodě víceméně s kdekým, když nejsem na blízku. Trvá to pár minut, než například opláče můj odchod a je s tou danou osobou v pohodě. Ale jakmile jsme kdekoliv, nebo i u nás doma a někdo o ni projeví zájem, jsem-li na blízku, je to k nevydržení.

Moc vám děkuji za pomoc!

Dobrý den,

podle Vámi popisovaného chování dcerky se s největší pravděpodobností skutečně jedná o projevy separační úzkosti. O tomto období je k dispozici mnoho materiálů a informací, také já jsem již několikrát na obdobné dotazy odpovídala. Proto bych se o projevech tohoto období nyní více nerozepisovala. Snad jen uklidnění pro vás, jedná se o naprosto normální projev zdravého vývoje dítěte. Je to projev zdravě se formujících emočních vztahů k matce a k dalším pečujícím osobám. K dceři je potřeba přistupovat citlivě, poskytnout jí fyzický kontakt, pomazlení, pochování, když jej bude potřebovat. Čím citlivěji k ní budete přistupovat a naplňovat její potřeby citové blízkosti, tím se rychleji naplní a toto období odezní. Rozhodně není třeba se tím nijak trápit nebo znepokojovat, dcera se vyvíjí naprosto normálně. To, že se podobné projevy objevují ve vztahu k babičce, je známkou jejich dobrého blízkého vztahu. Samozřejmě že pokud jste přítomna vy jako nejbližší pečující osoba, tak dcerka upřednostňuje vás. Jinak i malé dítě si dokáže vybírat osoby, a to i u blízkých, které se o něj budou starat a které ne. Tyto preference se během dětství i několikrát změní a je to také normální (např. na toaletě mi může pomoci jen maminka, tatínek ne, na kole jezdím jen s pomocí dědečka apod.). Užívejte si zdravé a krásné dcerky, poskytněte jí dostatek blízkosti, dokud ji potřebuje.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 17:53

Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi