Naše rodina. Jak přežít tchýni??? - nové diskuze

Jak se rozhodnout?

Nechci si kazit náladu,ale na mém bezstarostném životě mám dvě kanky.Jedno mé trápení je Gabka a její puberta a další opruz je muj tatka.když se mnou před zhruba měsícem zkončil,Zaradovala jsem se,jenže bohužel to byl jen začátek.Chce mě za trest(nevím,proč mám trest,asi za to,že jsem štastná]vymazat ze života.A to tak,že mě vyhodí z firmy i ze závěti.Proto mu musím jet podepsat nějaké papíry,že se všeho vzdávam.To bych i klidně udělala i když je to pěkná sprostota.Jenže to musím jet do Valeškého Meziříčí.On mi prostě zdělil,že příští týden mám,ještě mi řekne kdy,být tam na náměstí.Jak se tam ovšem dostanu to ho nezajíma.A ,že mám svuj život a povinností to už vubec né.Prostě at tam jsem.No a ted nevím,vyhovět mu a zbavit se ho jednou provždy.Nějak bych to udělala.Nebo se na něho vykašlat,však nic víc už mi udělat nemuže.Co vy na to?

Prarodiče a Ondráškovi narozky

Tchán pro jistotu ani nederazil, při poslední návštěvě u nich se na Ondru ani nepodíval, tak ho už neřeším.Za to tchýně bodovala.První mi chtěla dát peníze, to jsem odmítla a řekla ať koupí tatru(auto pro děti). Čekala jsem jak to dopadne. Tchýně volala na jeho narozeniny, kdy že se zastaví. Nabídla jsem jí návštěvu společně se synem, aby si Ondru mohli vzít případně na procházku. To razantně odmítla, prý teda zavolá kdy se jí to hodí, ani nepopřála. Přišla v pátek bez ohlášení, po synově návštěvě kdy jsem byla pěkně rozklepaná(viz.Ach ty chlapi.). Pomalu zase nechtěla jít ani dál, já zase odmítla přebírat dárek ve dveřích. Přišla i švagrová, po několikátém pobízení nakonec šla také dál, že by za sebou ale zavřela jí nenapadlo, já už dávno byla v bytě. Pobyli u nás tak 10minut, Ondra k ní vůbec nechtěl, a ani balík nechtěl přebrat. Ale po vytažení velké tatry se trochu rozradostnil. Chtěla jsme udělat pár foteček na památku, ale fotit někoho jak stojí v bundě se mi fakt nechtělo. Zmínil ajsem se o Jirkovi a dostalo se mi odpovědi dobře mi tak. Můžou si být jistí, že já jim už volat nebudu. Jo taky donasla nějaký trička pro Ondru, prý nevěděla velikost jakou koupit. Jsem ráda že něco donesli, to jó, ale trička kde je velikost psaná 3-4roky je fakt síla.

Jak jsem nachytala tchyni

Moje tchyně nikdy v kočárku nevozila ani jednoho syna ... prostě neměla zájem. Nedávno jsme byli na hřišti (já,manžel,děti,moji rodiče a tchyně). No, a tchýně najednou říká:\"Jé,to je hezké nové hřiště.To tu není dlouho.Když jsem tu v zimě jezdila kočárem,tak tu ještě nebylo.\" Do mě vjel ďas, otočila jsem se a říkám jí:\"A to byl čí kočár? Protože naše kluky jste nebyla vozit nikdy.\" Ona neřekla nic,ale byla rudá až na prdeli. Můj táta se jenom uculoval a asi mi chtěl i zatleskat. Manžel mlčel ... jako vždy.

Tchán

myslela jsem že už mě nic strašnějšího nemůže čekat,ale zase jsem se zmýlilaopět se předvedl jako totální magor,negramot,nevychovaec a hlupák.Manžel se nezmohl na slovojen mi řekl,,já jsem zvyklý,když by tě každé ráno máma místo pozdravu kopla do prd....tak by tě to taky po dvaceti letech už nepřekvapilo,,byl to jen příměr,ale i tak je mi líto,že má takového otce,já se s tím nějak srovnám,ale je mi líto muže

MOJE TCHÝNĚ_5. ČÁST

Tak když jsme řekli tchýni, že čekáme dvojčátka tak byla taková jako kdybychom řekli, zítra bude pršet. Ptala jsem se jí narovinu zda je ráda, prý je a že doufám, že vše bude dobrý. Tak jsem si říkala, že možná jí vnoučata pomůžou být jiná a trochu se srovnat. Pokoušela jsem se jí někdy ukázat věci co jsem pro naše miminka koupila, ale ona nejevila žádný zájem, tak jsem snahy vzdala. Byla jsem tak pitomá, že jsem se snažila s ní komunikovat ... takže jsem se dozvěděla, že mám výbavičku kupovat, až se kluci narodí,koukala jsem na ní jako blázen. Byla jsem měsíc v nemocnici a kluci byli nedonošení a byli na JIP. Pak mi řekla, že když chci koupit myčku tak ať jdu a koupím ji, jnež toto se nekupuje denně a tak jsem jí řekla, žeje potřeba udělat si průzkum ohledně spotřeby vody, elektriky a funkcí ... koukala na mě jako co to kecám. Ona by totiž koupila první levnou myčku bez ohledu na spotřebu.- Je prostě taková. Řekla jsem jí, že věci budu kupovat teď dokud jsou peníze ..ona mi řekla, že tedy nemám utrácet. Myslela jsem, že mě picne. takže jsem si řekla, že na ní kašlu, že je stejná kráva jako byla vždy. Vše měří na peníze a upřednostňuje krantitu před kvalitou. Je pravda, že nám dala 50.000 na auto, ale to nevyváží její chování a říkala jsem manžovi, že ty peníze nechci. řekl mi, že to je pro kluky a když ona dává tak proč bychom si je nevzali. Tchýně se chovala jako kráva a všudebyla děsně důležitá, že čekáme dvojčata. Všichni kdo jí znají a ví ode mě co je to za krávu svorně říkaj, že na to nevypadá, že by to do ní neřekli. Říkají jak je hodná a ochotná a tak ... já na to vždy říkám, že je to úplně jinak. Když se kluci narodili, tak se kasala jak bude pomáhat..upřímně..nechtěla jsem to. Také jsem si vše udělala kolem kluků sama, strpěla jsem, aby tchýně venčila psy, a kupovala nějaké věci, hlavně pečivo.I to venčení flákala, a když jsem jí to řekla tak prý zapomněla. No jasně .. nevěřím jí ani slovo. Pak se stala ještě jedna věc, která mě tak nazvedla ....Potkala jsem známou a ta mi řekla, že slyšela jak tchýně nějaké podobné babě říká, že ať si nemyslím, že ona bude kluky hlídat (samozřejmě s patřičným tonem). Byl jsme si s manžou sednou na večeři, měli jsme 10. výročí svatby. Byla jsem tak s prominutím nasraná, že jsem viděla vzteky rudě. Řekla jsem to manželovi a on prý, jestli to tak vubec bylo a zda ta moje znama to neslysela nejak jinak. Řekla jsem mu, že ta moje známá neměla důvod něco zkreslovat, tajit, upravovat apod. Tchýně vždy se mnou jezdila do poradny a já jí řekla, když se mě ptala, kdy že zase jdeme do poradny, že půjdu sama .. ptala se proč ... řekla jsem jí, že nechci aby se to, že mi pomáhá nějak vracelo, prý jí to nevadí. řekla jsem jí, že co vím a ona normálně zrudla a prý kdo to říkal. Řekla jsem jí, že je to jedno, že tomu věřím. Ona skoro začala brečet (herečka to je) a že to není pravda.a odešla. Odchytila si manžu (když přišel z práce) a chtěla mu to říci a zase začínala dělat scény. Manža jí řekl, že to nebude poslouchat, věděl již ode mě co se stalo, volala jsem mu. Řekl své matce, že když bude chtítí kluky vidět tak má přijít sama a když bude chtít vozit tak se domluví se mnou.Do poradny jsem se somluvila s mými rodiči na úterý. V pondělí večer přišel manžel a říká, že se ho matka ptala jak je to s tou poradnou. Tak to jsem se už rozčílila, že jsem jí jasnou odpověd dala už předtím. V úterý přijeli mí rodiče, cca půl hodiny před odchodem do poradny přišla tchýně prý kdy vyrazíme. Tak to mi už ruplo v kouli, a řekla jsem jí že jsem ji jasně odpověděla už minule a ženvidím důvod proč se na to ptá ted a ptala i včera manži. Řekla mi, že nikomu nic neříkala, že prý jí mám říci, kdo to povídal ona že půjde na výbor to nahlásit (no kráva co na to mám napsat). Odpověděla jsem jí, že tomu věřím co ta známá povídala, že ať si vzpomene na ten veliký průšvih před vánocemi, že jestli í to mám připomenout..prý ne. Zase skoro brečela, dělala scény před mojí mamkou, která byla také u kluků. Tcháni jsem už den předem řekla, že nedovolím, aby mi kecala do mé rodiny, že mi není 20 ale 33 a že vím co přesně od života chci, a že si za tím pujdu a názory druhých mě nezajímají, že jestli chce, aby jsme se s manžou rozešli tak ať do nás dál vandruje, že se jí to podaří. Prý to nechce. Začala, že má kluky ráda, řekla jsem jí, že nebudu a nechci do toho zatahovat kluky. Ti s tím nemají co dělat. Ale že nikomu nedovolím mi kecta do života.že toto už tady bylo a zž to nebude. Napůl s brekotem odešla, vůbec jí nebylo trapný že tohle řeší před dětmi amojí mamkou. Šla za tchánem kde byl můj táta a tam začala hytericky brečet, že ona nic neříkala a zase ty kecy, dělala tam herečku před mým tátou. Ten jí řekl, že njlepší je se nemontovat do nás a nechat nás, ať si to uděláme po svém. Upozornila jsem manžu s tím, že pokud bude ještě jeden takový průser a tchýně bue dělat zle tak má po styku s vnuky. Nedovolím jí, aby je viděla. tak, ať si to rozmyslí.Zatím je klid, pokud pominu takové ty dobře míněné rady, ze kterých se mi otvírá kudla v kapse. Tak se za mě modlete, abych jí nezabila bo pak nevím kdo by se postaral o mé děti :-)

MOJE TCHÝNĚ_4. ČÁST

Takže jak jsem psala :-) tchýně se o vánocích chovala jako by nic. Já jsem mým rodičům vše řekla, aby byli v obraze. Jinak jsem si ještě vzpomněla na nějaké další perličky mé tchýně: když jsme se stěhovali do ptra, řekla si o 20.000,- Kč za to, že tak je nová elektrika, štuky, linka stará cca 8 let, nové dveře (které já bych si nekoupila), no byli jsme pitomí, že jsme jí neřekli že to je hodně. Pak si ještě dovolila říci, že chce 4.500,- Kč za koberec, který je ve velikém atypickém pokoji. Řekla jsem jí, že buď jí dám 2.500,- Kč a nebo ať si ten koberec vezme, že jsme jí také nechali ve spodním bytě jednu místnost komplet opravenou a novou koupelnu. Jenže v té době mě ani nenapadlo jí to takto říci, a měla jsme to udělat. Sednout si a ujasnit si nějaké věci .. jenže to jsme prostě neudělali. No jo pozdě bycha honit.Několik let jsme se pokoušeli o miminko, nešlo to. Když už manža podstoupil vyšetření, které bylo v pořádku, tak jsem se já rozhodla, že půjdu také na vyšetření. Pak jsem, ale zjistila, že jsem v jiném stavu. Byla jsem z toho v šoku, přeci jen několik let jsme si žili vlastním životem, řešili problémy s tchýní, já se dokonce částečně smířila s tím, že děti třeba mít nebudeme. Když jsem toto vyprávěla mé doktorce, řekla mi že z 85% to byl psychický problém a když jsme to začali řešit, zklidnila jsem se a najednou jsem otěhotněla. Pak mi mudra řekla, že čekáme dvojčátka. Takže šok dvojitý. řešili jsme to a shodli se, že budeme muset stavbu odsunout. Nechceme se stavby vzdát. Tchýni jsme oznámili, že čekáme dvojčátka, a že máme parcelu a chceme stavět. Když už tak už. Byla z toho asi v šoku, ale nedala na sobě nic znát. Jen jedné naší společné známé se svěřila, že je z toho špatná. Ale je mi to jedno. Trvám na tom odejít, manželovi jsem řekla, že půjdu za každou cenu, ať s ním nebo bez něj. zatím chce do toho jít a těší se, až budeme bydlet sami. Říká, že jsme už měli začít stavět dalece dřív, jenže to nejdříve musel přijít na to jaká je jeho matka sám. A já jsem ráda za to, že na to přišel. Vidí teď to co dříve neviděl. Říká, že nedělá dobrotu když bydlí generace spolu. Řekla jsem mu, že jeho matce nikdy neodpustím jak mi ublížila, jak zklamala mojí důvěru. Vím, že jeho matka mě nidky nepřijala jako snach a jeho ženu ... jednou jsem se jí na to ptala přímo a ona se otočila a odešla. Teď to vypadá tak,že tchýni řeknu když se mi něco nelíbí, ale bez ohledu na to jestli se jí to líbí nebo ne, prostě jí to oznámím. Nediskutuji s ní. Nejhorší je, že se nedokáži s ní bavit a mám na ní averzi. Psoeldní dobou mám dojem, že se zase snaží, občas tyto stavy má to organizovat a já jí musím trochu srovnat. Ale spíše poslední dobou jsem více benevolentní, šetřím síly na péči o dvojčátka. Ale dokážu se ozvat. Jen nevím co mám dělat...jsem na ní tak alergická, že jen si na ní vzpomenu, tak jsem naštvaná, vadí mi jen to, že dýchá stejný vzduch jako já. Vadí mi, že šahá na mé děti, že na ně mluví, že prostě existuje. A nemůžu se té averze zbavit.

MOJE TCHÝNĚ_3. ČÁST

Tak manža je s klukama, tak já mohu pokračovat ...Takže to naše soužití bylo takové, že jsem měla tchýně více a více plné zuby, ale zároveň jsem neuměla udělat ten veliký hukot .. a tak jsem dál tiše trpěla a měla z ní nerva. Mezitím jsme se s manželem domluvili, že si zrekonstrujeme půdu a budeme mít byt o velikosti cca 5+1. Tchýně souhlasila,a tak jsme vše začali zařizovat. Cca v půlce prosince mi najednou zvoní mobil a ona mi vola švagrová, tak si říkám co chce ... vždyt naše vztahy byly na bodě mrazu. Jen bych chtěla ještě doplnit, že jsme yli domluvení s mými rodiči a tchýní, že vánoce ztrávíme spoelčně. Už to tak bylo po několikáté, i když já jsem nadšená nebyla, tak jsem to dělala kvůli manželovi. Takže.. mi volala švagrová a já si tedy říkala co mi chce ... zvednu mobil ohlásím se a tam se mi ozve...ahoj tady Lenka (jmenujeme se stejně) a já bych se ti chtěla moc omluvit. Koukala jsem jako spadlá z višně. Nevěděla jsem co si mam myslet.Tak jsme se domluvili, že mě manža zaveze ke švagrové a pak pro mě zase přijede. Samozřejmě jsem věděla, že se to týká tchýně to mi Lenka řekla,prý abych to neříkala manžovi, jenže já jsem byla z toho tak v šoku, čekala jsem něco špatného a brečela jsem a byla vynervovaná, řekla jsem to manžovi s tím, že mu povím vše, až budu vědět víc. Přijela jsem ke švagrové a sedli jsme si, dali kafe a Lenka začala vyprávět ...prý konečně přišla na to, že tchýně mi nasazovala psí hlavu, že mě pomlouvala kudy chodila, a že mezi námi dělá zle, že konečně na to přišla. Dozvěděla jsem se, že naše společná tchýně o všem co dělám informovala Lenku, jak se chovám k psovi, že plánuji koupit dalšího pejska, i přesto že jsem tchýni žádala, a´t Lence nic neříká že nikomu do toho nic není, tak jí vše řekla ... no síla. Dokonce se nechala švagrová ovlivnit, a neprodala mi fenečku o kterou jsem stála. To vše byla prcáe naší tchýně. Ona mě prý pomlouvá, že utrácím peníze svého muže, že se mě psi bojí, že musí být vše podle mě atd. atd. Koukala jsem jako spadlá z višně.Prostě to bylo tak, že naše tchýně má ráda o všem přehled,a nehodí se jí do krámu, když jí někdo odporuje. No a já se jako první ozvala a dala jí najevo, že se mi něco nelíbí .. no a už to bylo. Jenže tchýně když něco potřebovala tak jsme jí byla dobrá, a pak .. no ani jsem raději nepřemýšlela. Jde o to, že tchýně asi nepomlouvala denně, ale jen když jí to chytlo. Ale to jí neomlouvá. Naše tchýně chce mít o všem tedy přehled, i o financích, nejlépe by asi bylo kdybychom jí vysypali peníze a ona nám dávala příděly a ještě abychom zdůvodňovali na co to chceme ... je toho hodně .. přiznám, že jsem byla v šoku. Vše jsem pak řekla manžovi, byla jsem ze všeho tak psychicky rozhozená, že mě to poznání zdrtilo. věřila jsem jí, i když jsem věděla, že má své mouchy tak jsem jí brala s rezervou. Nejvíce mi ublížilo, že vykládá o svém synovi (mém manželovi), že on nic na baráku neudělá, že se o vše musí prosit. No a barák se asi opravil sám, až na elektriku a štuk na chodbě je celý RD zrekonstruovaný. Ona si dovolí pomlouvat svého syna. No to už byl vrchol, já se pak neznám když se mi někdo naváží do manžela. Nejhorší na tom je, že je to její vlastní syn, a manža je velice pracovitý a poctivý člověk. To víte, brácha je chudák, pracuje v německu, maká tam i pro toho šéfa a pak musí o víkendu ještě makat na baráku a zahradě a je dobrý, že to zvládá. Můj manžel nic skoro neudělá, musí se ho prosit ... přitom to vůbec není pravda.Jak říká švagrová .. když je nějaký úspěch, tak je to úspěch švagra a mého maži, tchýně se chlubí a dme jako holub, když je nějaký problém, tak je to problém můj a Lenky. No síla prostě. Pak jsem se ještě dozvěděla, že tchýně nám (mě a manžovi) řekla jako posledním, že jde na operaci (měla vážnou nemoc, ze které se po operaci zotavila a vše je o.k.)Přitom já jí vygruntovala byt, manža za ní jezdil denně do nemocnice .. já ji pomáhala po jejím propuštění domů .. teď si klepu na čelo jaká jsem byla pitomá a jak se asi ona musela v duchu smát, že nás pěkně vypekla.Takže jsme si s manžou sedli, když viděl jak jsem psychicky hotová, pořád jsem jen brečela a klepala se. Řekla jsem mu vše, po našem rozhovoru jsem já osobně dospěla k následujícícmu. Nebudu s jeho matkou žít pod jednou střechou, vběhnu na ní a budou svině lítat. Jsem dost horká hlava, ale hodně věcí jsem si nechávala pro sebe a pak byla vztekla, což byla velikánská chyba. Manžel pak šel za ní a řekl jí co víme, švagrová nám dala souhlas k tomu, že jí můžeme jmenovat a že to dle potřeby dosvědčí. Ptala jsem se manžela co tchýně na to..prý jen brečela. řekla jsem mu, že se přiznala, kdyby mě někdo z něčeho nařknul a nebyla by to pravda tak si to budu chtít s dotyčným vyřídit a budu chtít vědět kdo to byl ... a kdyby to pravda byla tak bych asi také řvala, že to ruplo. Tchýně se nám vyhýbala cca měsíc a pak to bylo celkem dobrý. řekla jsem jí, že si nenechám do života kecat. Byla více tolerantní. Spíše k nám nechodila vůbec a já ji nevyhledávala. Manža mě požádal, abych si rozmyslela zda budu chtít tam dál bydlet a dělat tu rekonstrukci. Já jsem bohužel toto nezvládla a požadovala jsem zastavení a odstěhování se pryč. Dala jsem si čas na rozmyšlenou, ale bohužel to dopadlo velice špatně, stále jsem byla vyklepaná a psychicky jsem byla na tom velice špatně. Takže když viděl manža jak na tom jsem, jak pořád brečím, jak se dohadujeme .. tak přistoupil na to, že půjdeme pryč. Rekonstrukci jsme zastavili, a začali shánět starší RD, jenže ty ceny byly šílený. nakonce jsme se dohodli, že si postavíme ... začali jsme shánět pozemek. Neřekli jsme tchýni nic. řekla jsem totiž manželovi, že si musí ten žebříček srovnat, že já s jeho matkou žít pod jednou střechou nebudu, ale že pokud on to cítí jinak, tak že to nemá mezi námi cenu. řekl mi, že mě miluje a že já jsem pro něj nejdůležitější. že klidně půjde pryč se mnou ... nesmírně si ho vážím pro toto rozhodnutí. Začala jsem se věnovat pejskům a výstavám a nesmírně mě to bavilo. Švagrová mi pomáhala a já se těšila jak budeme jednou byldet sami. Tchýni jsem dala najevo, že mi do ničeho kecat nebude, často jsem se ozvala a řekla jí něco..bez ohledu na to, zda se jí to líbí nebo ne. Jen bych chtěla ještě napsat, že ty vánoce po tom co to ruplo, patřili k mým nejhorším v životě. Tchýně se o vánocích chovala jako by se nikdy nic nestalo a já měla sto chutí jí zabít....... jetě vás to neomrzelo číst? klidně napíšu další pokračování :-)

MOJE TCHÝNĚ_2. ČÁST

Tak už jsem zpět, nakrmila jsem kluky sedí teď v židličkách a relaxují.Co jen tak vzpomínám tak během těch let bylo oblačno a zataženo a celkem jasno :-) Začalo mě strašně štvát, že nerespektuje soukromí. Snažila jsem se jí to naznačovat, ale opravdu to bylo zbytečné. Takže se stalo, že nás přistihla při sexu, prostě zaklepala, vlezla tam bez časoví prodlevy a když zjistila, že jsme v nejlepším vzala roha. a já jako správný spratek jsem za ní volala \"Proč odcházíš tak rychle\". To pomohlo na cca 3 týdny. To vždy zaklepala a zůstala na chodbě a volala na manžu. No kráva prostě. Takhle to asi bylo 2x, že nás přistihla při sexu. Moc mi vadilo, že manža nevidí jaká je jeho matka. Ale zase oceňuji to, že jsem mu mohla vše říci. Říkala jsem si, že alespoňtak..že nebrání maminku. Nebudu popisovat naše dohady, manželovo a moje, byly doby kdy jsem byla fakt hnusná a zlá a nepříjemná, ale to i proto, že jsem chtěla řešení, které manža neuměl udělat. Ale zase jsem nechtěla manžu tlačit do nečeho do čeho on nechtěl, aby mi to v budoucnu nebylo vyčítáno. Vygradovalo to před cca 3,5 roky. jen bych chtěla upřesnit, že s mojí švagrovou jsme měli nulový vztah, chladný, nemusely jsme se, nestýkaly se ... pokaždé se tvářila děsně otráveně, když jsme tam zavítali. Skoro vůbec jsme se nestýkali, tchýně mi vyprávěla co švagrová dělá a nedělá a já jí odsoudila za nějaké věci, které se mi nelíbili a říakal si jaká je tchýně na ní ještě hodná a jak jim ze začátku pomíhala a jak je švagrová nevděčná. Jj žila jsem ve sladké nevědomosti. Ještě bych chtěla zmínit, že se manža ptal své matky jestli bude chtít měnit patra, to víte přeci jen není nejmladší a léta každému přibývají. Ona, že prý ne. Tak jsem jí řekla, že když přijde za cca 2-3 roky, že jí řeknu, že nebudeme měnit nic. Řekla, že jí to nevadí. Za cca dva roky přišel manža a říká mi, to neuhodneš co mi říkala máma. A já na to co tedy mu říkala tak světoborného. Prý chce měnit patra. Říkala jsem, že to asi nemyslí vážně. Po domluvě s manželem jsme se rozhodli, že ta patra vyměníme. nejhorší byl termín, on jako zedník měl v létě nejvíce práce, tak jsme řekli že počkáme do září .. jenže to tchýně ne, prý to chce hned. Na spodním bytě bylo potřeba udělat ještě ve třech místnostech elektriku a štuky. Byli jsme hloupí, že jsme jí neřekli, že až v září. prosadila si, že to chce v červenci. Tak jsme z dolního bytu vše vyklidili, udělala jsem čistku, něco se nastěhovalo na půdu a jednu místnost v patře nám tchýně nechala na spaní a naše věci.Tchýně mě v té době hodně u sebe naší fenku Kerinku. Takže to vypadalo tak, že manža přišel domů z práce, makal na bytě do noci, šel spát, ráno zase do práce a tak pořád dokola. Asi po 3 týdnech už nemohl a v sobotu vysloveně odpadnul. Tchýně mi říká velice ironicky \"Dneska se dělat nebude\"? Koukala jsem jako z jara. No prostě kráva. Řekla jsem jí, že je manža unavený, že má toho dosz, že jsem ho budila a že senedal vzbudit. Ona byla naštvaná !!! Byla jsem na ní tak naštvaná, vše se to hromadilo, protože jsem byla hloupá a nic jsem si nedovolila říci, takže hádky mezi mnou a manžou byli na denním pořádku. Tchýně byla tak nasraná, že jsem pak zjistila že všechny věci pro Kerinku nám dala za dveře a nic neřekla. Tak to jsem už byla já vytočená, manžel se šel zeptat proč to udělala, prý uklízela, tak jí řekl, že ať příště zaklepe a řekne, že to bude dělat a my si věci vezmeme. Hádali jsme se s manželem tak moc, že jsem mu pak řekla (poprvé v životě), že mu podepíši rozvodové papíry, že mi netojí za to tam být, když se nuemí postavit své matce a ona dělá mezi námi zle. přiznám se, že to se mnou seklo, povolily mi nervy, sesypala jsem se, brečela, třásla se a nemohla dýchat ... stát na nohou, nic, jen jsem brečela. manža když to viděl, řekl že mu tohle za to nestojí, abych na tom byla takhle špatně. Sedli jsme si, a promluvili si. řekla jsem mu vše co mě na jeho matce vadí a co se mi nelíbí, že bychom měli vytýčit hranice a trvat si na tom, že pak to snad bude lepší. Ale že on musí jí říci co je špatně a co nechceme aby dělala. Řekla jsme mu, že se dá vše řešit a slušně. To víte, nebyl na to zvyklý a neznal to. Poslušně udělal co mu matka řekla a ani ho nenapadlo, že neříká prosím a děkuji. No síla. Domluvili jsme si, že jí to řekneme, až přijde z práce. Já to, ale nevydržela a slušně, ale důrazně jí řekla své. Upozornila jsem jí, že když to nebude tak jak chcceme, tak odejdu a že nechám na manžovi zda půjde či ne. Ai si lehce spočítala pro co by se rozhodl. Pak to celkem fungovalo, i když občas opět měla ty své dny a byla na zabití. jak jsem psala, naše situace vygradovala před cca 3,5 lety asi v půlce prosince...

MOJE TCHÝNĚ

Ahoj holky,tak jak se ptala Barča zda nemá někdo jobovku :-D tak já jich mám hned několik. Ale kdybych měla tady vše vypisovat tak bych asi plně vyčerpala kapacitu BOL. Tak jen namátkou nějaké ... jen, aby jste byly všechny v obraze, s manželem jsme spolu cca 16,5 roku z toho 10,5 roku jako manželé. Letos v únoru se nám narodili dvojčátka, dnes mají 7 měsíců. Žijeme v RD matky mého manžela a máme byt 2+1. Několik let jsem žila v nevědomosti jaká tchýně je a pak jsem na to začala přicházet. Vadilo mi plno věcí, říkala to manželovi a ten to buď neviděl, nebo nechtěl? vidět .. nicméně po čase zjistil, že jeho matka není to pravé ořechové pro mě a já ji po zkušenostech fakt nemusím, někdy ji až (omlouvám se) nenávidím.Ze začátku jsme se rozhodli, že budeme bydlet v RD s ní, každý svůj byt. Po zvážení zhlediska financí jsem se rozhodli pro. Po několik let jsme budovali byt 2+1 v přízemí, ona bydlela v bytě 2+1 v patře. Je fakt, že nám hodně pomohla, finančně, poradila a j si myslela, že mě bere jako svojí snachu/dceru a že je spokojená s volbou svého syna. Její chování ke mě bylo v pohodě, samozřejmě že měla nějaké mouchy, ale kdo je nemá. Také v té době mi bylo kolem 20 a tak jsem byla ráda za každou radu a vše se mi zdálo celkem dobrý. Časem jsem začala přicházet na věci, které mě osobně začínali vadit: nerespektování soukromí ze strany tchýně, využívání svého syna a ani neuměla říci prosím a děkuji. Když jsme konečně měli uvolněné celé přízemí (dělala se v patře kuchyň) prosadila jsem si asi po 2 letech, že jedny dveře zazdíme a jinde je vybouráme, abychom měli byt vcelku a uzavřený, do té doby byl jeden pokoj přístupný z chodby, která je společná. Vystěhovali jsme místnosti vše přikryli a začalo se. Jelikož vše trvalo asi déle než měla tchýně představu, došlo po několika dnech k hádce, ve které svému synovi vyčetla, že on nebere na ní ohled a že \"vše se dělá jen podle mě\". Tak to jsem jí asi poprvé odsekla. nebavila se se mnou asi 2 týdny, což mě celkem nevadilo, i když jsem si říkala, jestli jsem to neprehnala (no jo to jsem byla ještě mladá a naivní a hloupá). Pak se vše ustálilo. V roce 1998 jsme se rozhodli, že si pořídíme pejska. Vybrali jsme si rasu a sdělili to tchyni. Kdyby jste viděli ten kravál, že ONA ve SVÉM domě psa neche, že pes smrdí a jsou z něj chlupy apod. Jen podotýkám, že bratr, který se svojýženou bydlí v RD, který také patří tchýni má těch psů několik a bylo to v pořádku. nedbali jsme a jeli pro naší fenečku. Tchýně se vysloveně nasrala, nemluvila se mnou!!!!! asi 3 týdny a štěňátko odstrkovala nohou aby se ho náhodou nemusela dotknout. No byla jsem tenkrát celkem v šoku. Po čase se i toto ustálilo. Občas se našli věci, které vyvolali spor, ale celkem to šlo. Žila jsem pořád v blažené nevědomosti o tom jaká je moje tchýně. Bohužel přiznávám, že jste udělali jednu zásadní chybu a tou bylo to, že jsme nestanovili hranice kam jí pustíme. Pořád jsme si mysleli, že ona an to přijde, že postačí naznačit, aby pochopila..jenže bohužel nestačilo naznačit, dokonce i když jsem jasně řekla co mi vadí tak to pomohlo pouze na pár týdnů a bylo to tam kde předtím. I přes tyto rozbroje a nepříjemnosti to soužití celkem šlo. Tak budu zase za chvíli pokračovat ... čeká vás holky ještě román, pokud to budete chtít číst :-)

omluva za chyby,blne mi klávesnice

nemůžu si stěžovat!!

Já se svoji mámou,nemám moc dobré vztahy,žily jme na ehdehšídobu jen samy a bez otce.Možná proto nemáme vřelý vztah.i když na druhou stranu by to spíše mělo naše city prohlubovat,když jsem byly odkázané samy na sebe,ale u nás je to opakem...Vídáme se pouze jednou za měsíc.V 18 jsem se přestěhovala k příteli.za pár měsíců otěhotněla,přišla a řadu návštěva mé potenciálnítcháně a tchána.S dědou vycházíme fajn,občas dos ebe ryjeme,ale sranda musí být.A pak si říkám,po kým ten můj muž asi je??No po tatkovi,páč jsou oba stejní!!!Nikdo na nich nepozná,kdy to myslí vážně a kdy ne.A tchýně???Nebyla nadšeá z první schůzy!!jelikož mému maželovi je o 13 et více.Je to jejich takový oblíbený chlapeček,má ještě sestru,ale vztahy nic moc.No a myslela si,že asi se nedokážu o jejich Petříka postarat,když jsem byla tehdy pouze 18-ti letá holčina,ale zkušená,jelikož jsem vedla domácnost od svých 11 let.Takže jsem jí musela dokázat svoji zkušenost,ale dopadlo to dobře,Našemu klooučkovi jsou už dva roky,s tchýní si rozumíme fajn,občas nějaké připmínky má,ale nějak to vždycky vyřešíme,samo že máme odlišné způsoby na výchovu,já jsem pro menší disciplínu,ale jen s mírou,všehno má své místo apod,jako hračky a tak,ale tchýně ta by ho nechala dělat vše,co ode mě třeba nesmí.V tom se teda naše názory rozplétají,třeba nočník,ten taky byl téma,na které jsme si nerozuměli.Tak bych mohla vyjmenovávat spousty dalších věcí,kvůli kterým se občas rozepřeme!!Ale tchýni si nemůžu vynachválit,POmáhá občas finančně,když fakt nemáme!!Taky s hlídáním je to fajn,jen když si pak kluka beru dom,tak h nemůžu poznat jak je rozvrkočený!!Pak ho nejmín dva dny zase napravuji,aby věděl,že už je doma a ané u babči!!!Takže já mám super tchýni s pár mouchami,le kdo je dneska dokonalý?? já taky nejsem

To tu nikdo nemáte žádnou novou jobovku??? :-D

Já jednu mám, tak se o ni s váma podělím...Dneska byla Klárka opět na hlídání u babi a dědy, my si jeli užívat do Shoppingu. Po příjezdu zpět jsme si šli pro Klárku, dali jsme si u rodičů ještě kafe, malá si tam mezitím lozila ostošest... Mají mezi obývákem a kuchyní místo dveří vsazené takové poličky, na kterých jsou samé hrníčky, pulky apod., no a Klárka si to tam namířila, odklidila půllitry z dolní poličky, aby prolezla do kuchyně, já jí to chtěla zakázat, ale tchýně Né, nech ji, jen ať si tam proleze... Jenže já už předvídám, tak jí říkám že tam ale je ve vedlejších poličkách plno skleněných věcí a ona je schopná to rozbít. No tchýňka na to že to nevadí, že jsou stejně staré, ale vůbec jí nedocvakává, že se může zranit střepama, že. A přesně jak jsem tušila - Klárka přelezla do kuchyně a než jsem stačila oběhnout jádro, abych jí v něčem zabránila, tak chytla jednu křehkou pulku a mrskla s ní o linku, pak druhou a ta se už rozbila. Všude plno střepů, jsem z toho Klárku okamžitě vytáhla a tchýně volala \"zvedni ji, zvedni ji..\" přitom jsem ji už dávno držela a ona pořád Zvedni ji Nejdřív jí je všechno jedno a pak je zděšená a myslí si, že nevím co mám dělat Tohle mi fakt vadí. Tchýni prostě vůbec nedocházejí důsledky. Tak samo třeba u víc jak metr vysokého stojanu na cd. Klárka se po něm sápe, já ji okřikuju že nesmí, a tchýně - ale to nevadí, však se to uklidí... a vůbec jí nedochází že ho na sebe může lehce překlopit, když se chytne přímo za ten stojan A ještě jedna věc - dovolí Klárce dělat bordel - vyhazovat věci ze šuplíků apod. Až jsem jí už fakt musela říct, že jí to nemá dovolovat, protože to pak bude dělat pořád a bude si myslet, že se to může. Přitom jsme jí už krásně zakazováním naučili netahat za kytky a jiné \"drobnosti\".No co byste jí řekli?? Podotýkám, že mám mladou tchýňku - 47let!! A vychovala 2 syny (kteří ale prý nebyli až takové torpéda jako je naše Klárka ).....