banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

MOJE TCHÝNĚ_5. ČÁST - diskuze

10 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Tak když jsme řekli tchýni, že čekáme dvojčátka tak byla taková jako kdybychom řekli, zítra bude pršet. Ptala jsem se jí narovinu zda je ráda, prý je a že doufám, že vše bude dobrý. Tak jsem si říkala, že možná jí vnoučata pomůžou být jiná a trochu se srovnat. Pokoušela jsem se jí někdy ukázat věci co jsem pro naše miminka koupila, ale ona nejevila žádný zájem, tak jsem snahy vzdala. Byla jsem tak pitomá, že jsem se snažila s ní komunikovat ... takže jsem se dozvěděla, že mám výbavičku kupovat, až se kluci narodí,koukala jsem na ní jako blázen. Byla jsem měsíc v nemocnici a kluci byli nedonošení a byli na JIP. Pak mi řekla, že když chci koupit myčku tak ať jdu a koupím ji, jnež toto se nekupuje denně a tak jsem jí řekla, žeje potřeba udělat si průzkum ohledně spotřeby vody, elektriky a funkcí ... koukala na mě jako co to kecám. Ona by totiž koupila první levnou myčku bez ohledu na spotřebu.- Je prostě taková. Řekla jsem jí, že věci budu kupovat teď dokud jsou peníze ..ona mi řekla, že tedy nemám utrácet. Myslela jsem, že mě picne. takže jsem si řekla, že na ní kašlu, že je stejná kráva jako byla vždy. Vše měří na peníze a upřednostňuje krantitu před kvalitou. Je pravda, že nám dala 50.000 na auto, ale to nevyváží její chování a říkala jsem manžovi, že ty peníze nechci. řekl mi, že to je pro kluky a když ona dává tak proč bychom si je nevzali. Tchýně se chovala jako kráva a všudebyla děsně důležitá, že čekáme dvojčata. Všichni kdo jí znají a ví ode mě co je to za krávu svorně říkaj, že na to nevypadá, že by to do ní neřekli. Říkají jak je hodná a ochotná a tak ... já na to vždy říkám, že je to úplně jinak. Když se kluci narodili, tak se kasala jak bude pomáhat..upřímně..nechtěla jsem to. Také jsem si vše udělala kolem kluků sama, strpěla jsem, aby tchýně venčila psy, a kupovala nějaké věci, hlavně pečivo.I to venčení flákala, a když jsem jí to řekla tak prý zapomněla. No jasně .. nevěřím jí ani slovo. Pak se stala ještě jedna věc, která mě tak nazvedla ....Potkala jsem známou a ta mi řekla, že slyšela jak tchýně nějaké podobné babě říká, že ať si nemyslím, že ona bude kluky hlídat (samozřejmě s patřičným tonem). Byl jsme si s manžou sednou na večeři, měli jsme 10. výročí svatby. Byla jsem tak s prominutím nasraná, že jsem viděla vzteky rudě. Řekla jsem to manželovi a on prý, jestli to tak vubec bylo a zda ta moje znama to neslysela nejak jinak. Řekla jsem mu, že ta moje známá neměla důvod něco zkreslovat, tajit, upravovat apod. Tchýně vždy se mnou jezdila do poradny a já jí řekla, když se mě ptala, kdy že zase jdeme do poradny, že půjdu sama .. ptala se proč ... řekla jsem jí, že nechci aby se to, že mi pomáhá nějak vracelo, prý jí to nevadí. řekla jsem jí, že co vím a ona normálně zrudla a prý kdo to říkal. Řekla jsem jí, že je to jedno, že tomu věřím. Ona skoro začala brečet (herečka to je) a že to není pravda.a odešla. Odchytila si manžu (když přišel z práce) a chtěla mu to říci a zase začínala dělat scény. Manža jí řekl, že to nebude poslouchat, věděl již ode mě co se stalo, volala jsem mu. Řekl své matce, že když bude chtítí kluky vidět tak má přijít sama a když bude chtít vozit tak se domluví se mnou.Do poradny jsem se somluvila s mými rodiči na úterý. V pondělí večer přišel manžel a říká, že se ho matka ptala jak je to s tou poradnou. Tak to jsem se už rozčílila, že jsem jí jasnou odpověd dala už předtím. V úterý přijeli mí rodiče, cca půl hodiny před odchodem do poradny přišla tchýně prý kdy vyrazíme. Tak to mi už ruplo v kouli, a řekla jsem jí že jsem ji jasně odpověděla už minule a ženvidím důvod proč se na to ptá ted a ptala i včera manži. Řekla mi, že nikomu nic neříkala, že prý jí mám říci, kdo to povídal ona že půjde na výbor to nahlásit (no kráva co na to mám napsat). Odpověděla jsem jí, že tomu věřím co ta známá povídala, že ať si vzpomene na ten veliký průšvih před vánocemi, že jestli í to mám připomenout..prý ne. Zase skoro brečela, dělala scény před mojí mamkou, která byla také u kluků. Tcháni jsem už den předem řekla, že nedovolím, aby mi kecala do mé rodiny, že mi není 20 ale 33 a že vím co přesně od života chci, a že si za tím pujdu a názory druhých mě nezajímají, že jestli chce, aby jsme se s manžou rozešli tak ať do nás dál vandruje, že se jí to podaří. Prý to nechce. Začala, že má kluky ráda, řekla jsem jí, že nebudu a nechci do toho zatahovat kluky. Ti s tím nemají co dělat. Ale že nikomu nedovolím mi kecta do života.že toto už tady bylo a zž to nebude. Napůl s brekotem odešla, vůbec jí nebylo trapný že tohle řeší před dětmi amojí mamkou. Šla za tchánem kde byl můj táta a tam začala hytericky brečet, že ona nic neříkala a zase ty kecy, dělala tam herečku před mým tátou. Ten jí řekl, že njlepší je se nemontovat do nás a nechat nás, ať si to uděláme po svém. Upozornila jsem manžu s tím, že pokud bude ještě jeden takový průser a tchýně bue dělat zle tak má po styku s vnuky. Nedovolím jí, aby je viděla. tak, ať si to rozmyslí.Zatím je klid, pokud pominu takové ty dobře míněné rady, ze kterých se mi otvírá kudla v kapse. Tak se za mě modlete, abych jí nezabila bo pak nevím kdo by se postaral o mé děti :-)
Celé jsem to četla, každopádně ti situaci nezávidím. Píšeš, že pokud si manžel bude mít vybrat, tak si vybere vás. Co to je za nesmysl? Jednou je dospělý a má rodinu... A pak je mě divné, proč jste si nenašli pronájem, když ti tchyně tak strašně začala vadit?
@ Díky, že jsi měla \"trpělivost\" a dočetla to celé :-) Bez urážky ... ty jsi asi nikdy nemusel tohle řešit, vid? Můj manža ví, že má rodinu a ví jak to u nás je. Samozřejmě jsem mu řekla, že pokud svojí matce \"něco\" neřekne tak půjdu klidně i do podnájmu. Původně jsem navrhovala podnájem, když to ruplo a manža nechce z jednoho prostého důvodu a tím jsou finance. To co bychom dali za podnájem můžeme část ušetřit a budeme blíže našemu domečku. Jak jsem psala, tchýni si držím od těla .. i když to někde není jednoduché. Měli jsme možnost odejít a buď si koupit starší RD a cpát do něj peníze, což jsme odmítli, nebo stavět a pro to jsme se rozhodli. Jenže, když jsem zjistila, že čekáme dvojčátka tak jsme se vzhledem ke zvážení situace rozhodli stavbu odložit occa 3 roky. Ono s rodičákem a dvěma dětmi a ještě k tomu platit úvěr, no nevím..ale já si do toho netroufám nejsem totiž sebevrah. Takže vzhledem k tomu, že jsem to \"vydržela\" tolik let tak to ještě vydržím ty cca 3 roky (s naději, že se stavba blíží). ALe ať si tchýně nemyslí, že se budeme bratříčkovat.Narvali jsme do baráku šíleny peníze (to jsme ještě bohužel nevěděli co víme teď). Takže i finančně jsme se vydali a není to teď prostě jednoduché. Ale brát si za každou cenu půjčku to rozhodně nechci. Docela by mě zajímalo jak by jsi to tedy řešila ... rodičák, dvě děti, brala by jsi si úvěr/hypotéku v dnešní době? A co Tvůj chlap? Šel by do toho? Můj se postavil za nás, ale nechce zbytečné dluhy a pokud ještě chvíli vydržíme tak pak budeme bydlet ve svém. Peníze nám samozřejmě tchýně nevyplatí, prý to jednou bude \"manželovo\" takže i z této strany cesta nevede.Problémy byly od počátku, ale jak jsem psala ... byla jsem mladá a vzhledem k naší nelehke finanční situaci nám nidke nedali půjčku, neměli jsme kde bydlet. Problémy jsou všude jde o to jakého rázu a záleží na obou stranách na jejich toleranci apod. Bohužel tchýně překročila tu pověstnou hranici. Začali jsme to řešit co nejdříve. Nevím zda jsi četla to co jsem napsal dost pozorně (nedivím se vzhledem k délce :-D) tak máme stavební parcelu a budeme stavět. Stavba se rozjížděla a vzhledem k dvojčátku jsme museli akci stavba pozastavit. Jinak bychom už asi bydleli jinde.
@Lenule76 Takové problémy jsem nikdy řešit nemusela. Radši nevyjadřuju svůj názor k tomu, že bydlíte u tchýně proto, abyste nemuseli někde platit za nájem. Čekala jsem, že tohle napíšeš jako ten důvod. Jak bych to řešila? Jsme s manželem 10 let, celých 10 let bydlíme v nájmu, teď za ten nájem dáváme necelých 9.000,- měsíčně. Máme 3 děti a jelikož jsme akční typy, do úvěru stopro půjdeme. Proč ho ještě nemáme tady vypisovat nebudu.
ahoj, četla jsem všechno jedním dechem, ale také ti musím napsat, že bych pod jednou střechou nemohla bydlet s tchyní a ani s mými rodiči. S mými rodiči (manžel rodiče nemá) jsme byli na 5 dní na chalupě a byla jsem ráda,že jedu domů, pak ještě týden Anička byla protivná a než se srovnala,protože jí rozmazlovali a bylo hodně po jejím. Jestli máš nějaké zážitky tak ještě napiš, máš to moc hezky napsaný.
@Jana A jo a přesně tvoje pocity mám ze švagra a jen ho vidím tak mi stoupá adrenalin.
Přečteno. Co říct? Odsěhujte se.
téda, musím ti říct, že jsem po první části musela někam odejít a když jsem se dneska k tomu vrátila, tak mě omylo z délky tvých příspěvků Ale co, pustila jsem se do čtení a opět jsem to všechno přečetla jedním dechem Tvé zážitky jsou opravdu hrozné, říkala jsem si že jsi pod takovým psychickým tlakem nemohla přece otěhotnět, a pak jsi napsala že jo, a dokonce dvojčata.. Je dobře, že máš doma takové životabudiče, kteří ti pomůžou nemyslet na to negativní. Úplně s tebou soucítím a fakt vám čtyřem moooc přeju, aby stavba VAŠEHO nového domečku probíhala co nejrychleji a bez problémů (které se ale bohužel skoro vždycky dříve nebo později dostaví).
Ahoj,prosím ťa promiň,ale poviem ti svoj názor.Ja by som takto nemohla žiť.Sú to žabo myšie vojny kto čo povedal,alebo ty si myslíš,že niekto si myslí to a to.Je to škoda života.Veď v podstate žiješ stále v hneve.Je to rospor generací.Sú to dva odlišné svety,ktoré by nemali bývať spolu,lebo sa nikdy nepochopia.Už keď bývate v jej dome tak sa jednoducho na to vykašli.Vždy je to tak,že keď človek nieje samostatný tak je otrokom niekoho.Keby teraz umrela tak mi možeš veriť,že časom by ti to bolo veĺmi ľúto.A keby si ty teraz umrela tak by si zomierala s pocitom,že si svoj život premrhala v takejto srajde hnevu.Prepáč mi tie výrazy ja to vždy berem z tohto hľadiska.Či žijem plnohodnotý život a ako.To ti nemože nikto zobrať.Takto stále len bojuješ.Z toho by som mala depku
@nathalis Ahoj,proč se prosím Tě omlouváš? :-) není to opravdu potřeba. V pohodě :-)Ze začátku to vypadalo, že to bude o.k. samozřejmě s občasnými neschody, ale to je všude. Až během těch let se to provalilo. Žila jsem cca 12 let v nevědomosti. Takže to pak je trochu jiná situace, že člověk nic neví. Jen to poznání je pak daleko tvrdší. Ze začátku jsme neměli žádné finance, nikdo nám nepůjčil na koupi bytu, z důvodu velice nízkých platů. Takže jsme i rádi přijali nabídku manželovo matky k bydlení. Jak jsem psala, kdyby člověk věděl předtím co ví teď. Nathali, já nežiji stále v hněvu, snažím se být v pohodě už kvůli dětem, ty by to cítili ze mě a nebyli by pohodáři. Ale jsou samozřejmě dny nebo prostě čas kdy jsem strašně naštvaná na sebe, že jsme to neřešili dříve. Manžel poznal a lituje .. jenže ... proč lituje? Musel na to přijít sám, kdybych mu ukazovala a násilím mu něco nutila, obrátí se to proti mě. Stavba se měla rozjet loni, ale vzhledem k mému vícečetnému těhotenství jsme to museli odložit. Kdybychom měli jedno miminko, šla bych do úvěru. Takto mi to přišlo jako veliké riziko. Jsem moc šťastná, že mám naše chlapečky, a jsem ochotná vydržet ten čas než to zase rozjedeme. Ale snažíme se zařizovat věci kolem pozemku, teď zrovna řešíme příjezdovou cestu a vjezdy na parcely. Takže se to konečně pomalu ale hýbe :-) Hurá !!!!Teď již samozřejmě vím, že není dobré soužití dvou generací. Ale v té době jsme to prostě nevědli a neměli jsme kde bydlet. Bylo to holt špatné rozodnutí. Ale ty člověk prostě dělá.Rozhodně nepřeji nikomu smrt, a ať tu tchýně žije třeba ještě dalších 100 let, jen když mě nebude škodit. A i kdybychom její RD měli tak jsem manželovi řekla, že buď bychom ho prodali a nebo, teď když máme děti, nechali synům. Já bych v něm nechtěla bydlet vzhledem k mým smutným zkušenostem. A na svojí smrt rozhodně nemyslím a zatím mám pocit, že i přes ty veškeré problémy, které máme ... jsem našla mého manžela a milujeme se už celých 16,5 roku, stojí za svojí rodinou a hlavně miluje naše syny (ne že by jsi to uváděla a nějak komentovala, jen se prostě zmiňuji)a má po 15 letech snahu a ochotu odejít z RD, na kterém makal. A to ne každý chlap dokáže. Manžel tvrdí, že jsme pro něj ti nejdůležitější a kdyby si musel vybrat jde s námi. A toho si cením !!!! (omlouvám se, ale musela jsem napsat, že ho šíleně miluji a vážím si ho).A jinak jsem ještě chtěla zmínit, že nežiji v permanentní depce, ale jen někdy :-) jako každý z nás .. ale není to po těch letech zrovna veselé, a ubíjí mě to ... mám to moje světýlko, které mě drží v naději, že se dočkám svého domečku a my se odstěhujeme. A ještě jsem chtěla upřesnit .. (to jsem, ale zase ukecaná :-D), že jsem měla podložené ty pomluvy od tchýně ... jednak jsem je slyšela od mnoha lidí ve městě a jednka moje švagrová byla ochotná to říci tchýni do očí ... a před tím klobou k dolů. Zatím to nebylo potřeba. Ale pokud to bude tak se tchýně s prominutím asi po*ere. Rozhodně se na tebe za Tvůj názor nezlobím ... jsem za něj ráda. Díky. pa
@Lenule76 Moc hezky napsané.Si silná holka.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

18 %
12 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

57 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 67 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40