Tak když jsme řekli tchýni, že čekáme dvojčátka tak byla taková jako kdybychom řekli, zítra bude pršet. Ptala jsem se jí narovinu zda je ráda, prý je a že doufám, že vše bude dobrý. Tak jsem si říkala, že možná jí vnoučata pomůžou být jiná a trochu se srovnat. Pokoušela jsem se jí někdy ukázat věci co jsem pro naše miminka koupila, ale ona nejevila žádný zájem, tak jsem snahy vzdala. Byla jsem tak pitomá, že jsem se snažila s ní komunikovat ... takže jsem se dozvěděla, že mám výbavičku kupovat, až se kluci narodí,koukala jsem na ní jako blázen. Byla jsem měsíc v nemocnici a kluci byli nedonošení a byli na JIP. Pak mi řekla, že když chci koupit myčku tak ať jdu a koupím ji, jnež toto se nekupuje denně a tak jsem jí řekla, žeje potřeba udělat si průzkum ohledně spotřeby vody, elektriky a funkcí ... koukala na mě jako co to kecám. Ona by totiž koupila první levnou myčku bez ohledu na spotřebu.- Je prostě taková. Řekla jsem jí, že věci budu kupovat teď dokud jsou peníze ..ona mi řekla, že tedy nemám utrácet. Myslela jsem, že mě picne. takže jsem si řekla, že na ní kašlu, že je stejná kráva jako byla vždy. Vše měří na peníze a upřednostňuje krantitu před kvalitou. Je pravda, že nám dala 50.000 na auto, ale to nevyváží její chování a říkala jsem manžovi, že ty peníze nechci. řekl mi, že to je pro kluky a když ona dává tak proč bychom si je nevzali. Tchýně se chovala jako kráva a všudebyla děsně důležitá, že čekáme dvojčata. Všichni kdo jí znají a ví ode mě co je to za krávu svorně říkaj, že na to nevypadá, že by to do ní neřekli. Říkají jak je hodná a ochotná a tak ... já na to vždy říkám, že je to úplně jinak. Když se kluci narodili, tak se kasala jak bude pomáhat..upřímně..nechtěla jsem to. Také jsem si vše udělala kolem kluků sama, strpěla jsem, aby tchýně venčila psy, a kupovala nějaké věci, hlavně pečivo.I to venčení flákala, a když jsem jí to řekla tak prý zapomněla. No jasně .. nevěřím jí ani slovo. Pak se stala ještě jedna věc, která mě tak nazvedla ....Potkala jsem známou a ta mi řekla, že slyšela jak tchýně nějaké podobné babě říká, že ať si nemyslím, že ona bude kluky hlídat (samozřejmě s patřičným tonem). Byl jsme si s manžou sednou na večeři, měli jsme 10. výročí svatby. Byla jsem tak s prominutím nasraná, že jsem viděla vzteky rudě. Řekla jsem to manželovi a on prý, jestli to tak vubec bylo a zda ta moje znama to neslysela nejak jinak. Řekla jsem mu, že ta moje známá neměla důvod něco zkreslovat, tajit, upravovat apod. Tchýně vždy se mnou jezdila do poradny a já jí řekla, když se mě ptala, kdy že zase jdeme do poradny, že půjdu sama .. ptala se proč ... řekla jsem jí, že nechci aby se to, že mi pomáhá nějak vracelo, prý jí to nevadí. řekla jsem jí, že co vím a ona normálně zrudla a prý kdo to říkal. Řekla jsem jí, že je to jedno, že tomu věřím. Ona skoro začala brečet (herečka to je) a že to není pravda.a odešla. Odchytila si manžu (když přišel z práce) a chtěla mu to říci a zase začínala dělat scény. Manža jí řekl, že to nebude poslouchat, věděl již ode mě co se stalo, volala jsem mu. Řekl své matce, že když bude chtítí kluky vidět tak má přijít sama a když bude chtít vozit tak se domluví se
mnou.Do poradny jsem se somluvila s mými rodiči na úterý. V pondělí večer přišel manžel a říká, že se ho matka ptala jak je to s tou poradnou. Tak to jsem se už rozčílila, že jsem jí jasnou odpověd dala už předtím. V úterý přijeli mí rodiče, cca půl hodiny před odchodem do poradny přišla tchýně prý kdy vyrazíme. Tak to mi už ruplo v kouli, a řekla jsem jí že jsem ji jasně odpověděla už minule a ženvidím důvod proč se na to ptá ted a ptala i včera manži. Řekla mi, že nikomu nic neříkala, že prý jí mám říci, kdo to povídal ona že půjde na výbor to nahlásit (no kráva co na to mám napsat). Odpověděla jsem jí, že tomu věřím co ta známá povídala, že ať si vzpomene na ten veliký průšvih před vánocemi, že jestli í to mám připomenout..prý ne. Zase skoro brečela, dělala scény před mojí mamkou, která byla také u kluků. Tcháni jsem už den předem řekla, že nedovolím, aby mi kecala do mé rodiny, že mi není 20 ale 33 a že vím co přesně od života chci, a že si za tím pujdu a názory druhých mě nezajímají, že jestli chce, aby jsme se s manžou rozešli tak ať do nás dál vandruje, že se jí to podaří. Prý to nechce. Začala, že má kluky ráda, řekla jsem jí, že nebudu a nechci do toho zatahovat kluky. Ti s tím nemají co dělat. Ale že nikomu nedovolím mi kecta do života.že toto už tady bylo a zž to nebude. Napůl s brekotem odešla, vůbec jí nebylo trapný že tohle řeší před dětmi amojí mamkou. Šla za tchánem kde byl můj táta a tam začala hytericky brečet, že ona nic neříkala a zase ty kecy, dělala tam herečku před mým tátou. Ten jí řekl, že njlepší je se nemontovat do nás a nechat nás, ať si to uděláme po svém. Upozornila jsem manžu s tím, že pokud bude ještě jeden takový průser a tchýně bue dělat zle tak má po styku s vnuky. Nedovolím jí, aby je viděla. tak, ať si to rozmyslí.Zatím je klid, pokud pominu takové ty dobře míněné rady, ze kterých se mi otvírá kudla v kapse. Tak se za mě modlete, abych jí nezabila bo pak nevím kdo by se postaral o mé děti :-)