MOJE TCHÝNĚ_3. ČÁST - diskuze

Tak manža je s klukama, tak já mohu pokračovat ...Takže to naše soužití bylo takové, že jsem měla tchýně více a více plné zuby, ale zároveň jsem neuměla udělat ten veliký hukot .. a tak jsem dál tiše trpěla a měla z ní nerva. Mezitím jsme se s manželem domluvili, že si zrekonstrujeme půdu a budeme mít byt o velikosti cca 5+1. Tchýně souhlasila,a tak jsme vše začali zařizovat. Cca v půlce prosince mi najednou zvoní mobil a ona mi vola švagrová, tak si říkám co chce ... vždyt naše vztahy byly na bodě mrazu. Jen bych chtěla ještě doplnit, že jsme yli domluvení s mými rodiči a tchýní, že vánoce ztrávíme spoelčně. Už to tak bylo po několikáté, i když já jsem nadšená nebyla, tak jsem to dělala kvůli manželovi. Takže.. mi volala švagrová a já si tedy říkala co mi chce ... zvednu mobil ohlásím se a tam se mi ozve...ahoj tady Lenka (jmenujeme se stejně) a já bych se ti chtěla moc omluvit. Koukala jsem jako spadlá z višně. Nevěděla jsem co si mam myslet.Tak jsme se domluvili, že mě manža zaveze ke švagrové a pak pro mě zase přijede. Samozřejmě jsem věděla, že se to týká tchýně to mi Lenka řekla,prý abych to neříkala manžovi, jenže já jsem byla z toho tak v šoku, čekala jsem něco špatného a brečela jsem a byla vynervovaná, řekla jsem to manžovi s tím, že mu povím vše, až budu vědět víc. Přijela jsem ke švagrové a sedli jsme si, dali kafe a Lenka začala vyprávět ...prý konečně přišla na to, že tchýně mi nasazovala psí hlavu, že mě pomlouvala kudy chodila, a že mezi námi dělá zle, že konečně na to přišla. Dozvěděla jsem se, že naše společná tchýně o všem co dělám informovala Lenku, jak se chovám k psovi, že plánuji koupit dalšího pejska, i přesto že jsem tchýni žádala, a´t Lence nic neříká že nikomu do toho nic není, tak jí vše řekla ... no síla. Dokonce se nechala švagrová ovlivnit, a neprodala mi fenečku o kterou jsem stála. To vše byla prcáe naší tchýně. Ona mě prý pomlouvá, že utrácím peníze svého muže, že se mě psi bojí, že musí být vše podle mě atd. atd. Koukala jsem jako spadlá z višně.Prostě to bylo tak, že naše tchýně má ráda o všem přehled,a nehodí se jí do krámu, když jí někdo odporuje. No a já se jako první ozvala a dala jí najevo, že se mi něco nelíbí .. no a už to bylo. Jenže tchýně když něco potřebovala tak jsme jí byla dobrá, a pak .. no ani jsem raději nepřemýšlela. Jde o to, že tchýně asi nepomlouvala denně, ale jen když jí to chytlo. Ale to jí neomlouvá. Naše tchýně chce mít o všem tedy přehled, i o financích, nejlépe by asi bylo kdybychom jí vysypali peníze a ona nám dávala příděly a ještě abychom zdůvodňovali na co to chceme ... je toho hodně .. přiznám, že jsem byla v šoku. Vše jsem pak řekla manžovi, byla jsem ze všeho tak psychicky rozhozená, že mě to poznání zdrtilo. věřila jsem jí, i když jsem věděla, že má své mouchy tak jsem jí brala s rezervou. Nejvíce mi ublížilo, že vykládá o svém synovi (mém manželovi), že on nic na baráku neudělá, že se o vše musí prosit. No a barák se asi opravil sám, až na elektriku a štuk na chodbě je celý RD zrekonstruovaný. Ona si dovolí pomlouvat svého syna. No to už byl vrchol, já se pak neznám když se mi někdo naváží do manžela. Nejhorší na tom je, že je to její vlastní syn, a manža je velice pracovitý a poctivý člověk. To víte, brácha je chudák, pracuje v německu, maká tam i pro toho šéfa a pak musí o víkendu ještě makat na baráku a zahradě a je dobrý, že to zvládá. Můj manžel nic skoro neudělá, musí se ho prosit ... přitom to vůbec není pravda.Jak říká švagrová .. když je nějaký úspěch, tak je to úspěch švagra a mého maži, tchýně se chlubí a dme jako holub, když je nějaký problém, tak je to problém můj a Lenky. No síla prostě. Pak jsem se ještě dozvěděla, že tchýně nám (mě a manžovi) řekla jako posledním, že jde na operaci (měla vážnou nemoc, ze které se po operaci zotavila a vše je o.k.)Přitom já jí vygruntovala byt, manža za ní jezdil denně do nemocnice .. já ji pomáhala po jejím propuštění domů .. teď si klepu na čelo jaká jsem byla pitomá a jak se asi ona musela v duchu smát, že nás pěkně vypekla.Takže jsme si s manžou sedli, když viděl jak jsem psychicky hotová, pořád jsem jen brečela a klepala se. Řekla jsem mu vše, po našem rozhovoru jsem já osobně dospěla k následujícícmu. Nebudu s jeho matkou žít pod jednou střechou, vběhnu na ní a budou svině lítat. Jsem dost horká hlava, ale hodně věcí jsem si nechávala pro sebe a pak byla vztekla, což byla velikánská chyba. Manžel pak šel za ní a řekl jí co víme, švagrová nám dala souhlas k tomu, že jí můžeme jmenovat a že to dle potřeby dosvědčí. Ptala jsem se manžela co tchýně na to..prý jen brečela. řekla jsem mu, že se přiznala, kdyby mě někdo z něčeho nařknul a nebyla by to pravda tak si to budu chtít s dotyčným vyřídit a budu chtít vědět kdo to byl ... a kdyby to pravda byla tak bych asi také řvala, že to ruplo. Tchýně se nám vyhýbala cca měsíc a pak to bylo celkem dobrý. řekla jsem jí, že si nenechám do života kecat. Byla více tolerantní. Spíše k nám nechodila vůbec a já ji nevyhledávala. Manža mě požádal, abych si rozmyslela zda budu chtít tam dál bydlet a dělat tu rekonstrukci. Já jsem bohužel toto nezvládla a požadovala jsem zastavení a odstěhování se pryč. Dala jsem si čas na rozmyšlenou, ale bohužel to dopadlo velice špatně, stále jsem byla vyklepaná a psychicky jsem byla na tom velice špatně. Takže když viděl manža jak na tom jsem, jak pořád brečím, jak se dohadujeme .. tak přistoupil na to, že půjdeme pryč. Rekonstrukci jsme zastavili, a začali shánět starší RD, jenže ty ceny byly šílený. nakonce jsme se dohodli, že si postavíme ... začali jsme shánět pozemek. Neřekli jsme tchýni nic. řekla jsem totiž manželovi, že si musí ten žebříček srovnat, že já s jeho matkou žít pod jednou střechou nebudu, ale že pokud on to cítí jinak, tak že to nemá mezi námi cenu. řekl mi, že mě miluje a že já jsem pro něj nejdůležitější. že klidně půjde pryč se mnou ... nesmírně si ho vážím pro toto rozhodnutí. Začala jsem se věnovat pejskům a výstavám a nesmírně mě to bavilo. Švagrová mi pomáhala a já se těšila jak budeme jednou byldet sami. Tchýni jsem dala najevo, že mi do ničeho kecat nebude, často jsem se ozvala a řekla jí něco..bez ohledu na to, zda se jí to líbí nebo ne. Jen bych chtěla ještě napsat, že ty vánoce po tom co to ruplo, patřili k mým nejhorším v životě. Tchýně se o vánocích chovala jako by se nikdy nic nestalo a já měla sto chutí jí zabít....... jetě vás to neomrzelo číst? klidně napíšu další pokračování :-)