Začnu hned největší změnou, která se u nás udála. Nastoupila jsem do práce a tak se nám trochu změnil režim. Jsem moc ráda, že na Matěje to nemá žádný vliv a se změnou se vypořádal úplně v pohodě. Nastoupila jsem koncem října. Matěje stále ráno vodí děda, na tom se nic nezměnilo. Změnila se akorát doba, kdy ho v družině vyzvedáváme, zůstává už déle, než předtím, chodíme si pro něj z práce, bud´ já anebo manžel.
Přibyla některá nová písmenka, např. N, U, I. Během tohoto týdne skončili s učebnicí Živá abeceda a dostali Slabikář. Matěj si ho celý nadšený přinesl domů, a když jsem telefonovala s „tetou Kačou“, tak ji vzkazoval, že se na něj musí přijet podívat. :-)
V písance pomalu procvičují psaní písmen, naposledy to bylo písmenko „a“. Psaní Matějovi celkem jde, i když někdy se mu opravdu podaří pěkný „mrzák“, jak to vždycky komentuji. Pak si ale vždycky vzpomenu na sebe, jak jsem škrábala a říkám si, že to píše poprvé a jednou se to všechno pěkně naučí. Zatím pořád píšou trojhrannou tužkou.
Jeden den jsem pro něho přišla, v šatně jsem se jako vždy ptala, co ve škole a jeho výraz opravdu mluvil za vše - dostal trojku. Jeho první jiná známka, než jednička. Chudák se bál, že mu budu nadávat. Uklidnila jsem ho, že se nic strašného nestalo a ptala jsem se, jestli mu to pak paní učitelka vysvětlila a jestli už to chápe. Byl z toho špatný celé odpoledne. Aktuálně jsou v matematice u čísla 6 a 0 a právě ta 0 mu zamotala hlavu a z toho chytl další trojku.
Doma jsem mu to tedy v klidu vysvětlila a další den už přinesl jedničku. Hodně ho ta trojka zase mrzela, obzvlášť když jedna z těch trojek je i v deníčku. Říkala jsem mu, že z toho sice radost nemám, ale nestalo se nic strašného. Ale samozřejmě jsem mu i řekla, že se musí snažit.
Jinak co se dalších známek týče - kromě těch trojek má i nějaké dvojky ze psaní a jinak převládají jedničky – naštěstí. :-)
Matěj má hodně rád i tělocvik a výtvarnou výchovu, na to se vždycky hodně těší. Myslím, že zatím není žádný předmět, co by ho vyloženě nebavil, teda aspoň se o tom ještě nezmínil.
Ve škole se mu zatím pořád líbí, paní učitelku si opravdu oblíbil a se spolužáky vychází bez problémů. Za to jsem hodně ráda.
Nedávno se mu v deníčku objevila informace, že se ve škole objevily vši. To mě opravdu dost naštvalo, snad to nepřitáhne domů. Naštěstí má vystřihané vlasy, tak snad by se tam vši neudržely.
Z Matěje se za ty dva měsíce stal velký a hodně samostatný kluk, mám z něj velkou radost a jsem na něj moc pyšná.
Na základě vyprávění forEVEr připravila Naďa Barochová.
19 %
13 hlasů
0 %
0 hlasů
7 %
5 hlasů
56 %
38 hlasů
18 %
12 hlasů
Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků