Červen: shrnutí prvního školního roku

Poslední deníček…..

Ano, opravdu je to tak, Matěj má za sebou celý školní rok, první třídu. Uteklo to jak voda a já bych moc ráda celý ten pro Matěje opravdu úspěšný školní rok shrnula.

Vezmu to úplně od začátku. Matěj má takovou zvláštní povahu, řekla bych, že je dost stydlivý, nerad na sebe upoutává pozornost. Do školy se opravdu netěšil a první den ve škole byl pro nás pro všechny plný emocí. Matěj to celé obrečel, doma jsme pak museli poslouchat, že tam chodit nebude…V podobném duchu se neslo i pár následujících dní. Vše se ale s postupem času dostalo do zaběhnutých kolejí a Matějovi se ve škole zalíbilo, našel si kamarády, začal chodit do družiny, ze začátku jen na chvíli, později až do 15 hodin, protože jsem nastoupila do práce.

Byla jsem moc zvědavá, jaké učebnice/pracovní sešity a jaký způsob výuky bude Matěj mít. Nejdříve dostal Živou abecedu, Matematiku 1, Moje první psaní v kombinaci Psaní číslic, Prvouku. Začalo probírání písmen, číslic, procvičování ruky a psaní různých vlnovek, stříšek. Později přišla na řadu Písanka, a v říjnu Slabikář. Postupně během roku přibyly další díly Písanky a další díly Matematiky. Dalo by se říct, že s ničím neměl Matěj větší problémy, akorát ze začátku mu zamotala hlavu 0, to dostal svou první trojku a pak bojoval i s příklady, kdy měl dané jedno číslo a k tomu měl jedno přičíst, aby mu vyšel výsledek, který byl už také daný. Časem se to vše naučil, ale stejně z toho nakonec někdy v květnu přinesl čtyřku, stačila zbrklost a nepozornost během písemky.

Ještě pár slůvek k domácí přípravě

Ze začátku jsem to dělala hlavně já společně s manželem, postupem času převládal manžel a nakonec úkoly s Matějem dělal jenom manžel, ono to nějak samo vyplynulo ze situace doma.

Během školního roku jsem absolvovala tři rodičovské schůzky. První byla informativní, hned ze začátku září, kdy jsme se blíže seznámili s paní učitelkou, s tím, co se od nás očekává a co zhruba nás během roku čeká. Další zhruba v listopadu, kdy jsem si před celou třídou vyslechla velkou pochvalu na Matěje, odstartovala to jedna maminka, kdy chtěla vědět, jaké vlastně děti jsou. A paní učitelka na to: „Opravdu to chcete vědět? Abych pravdu řekla, tak ten nejhodnější, nejdobrosrdečnější a vlastně premiant třídy, je Matěj Wiechec, to je ten chlapeček, co na začátku roku tak plakal.“ Byla jsem z toho hodně v rozpacích, zčervenala jsem, protože se na mě každý otočil. I poději, kdy jsme spolu mluvily o samotě, Matěje moc chválila. Další a poslední schůzka byla tuším v dubnu a tam se teda hlavně řešil výlet a rekonstrukce školy. Jinak celkově jsme se od paní učitelky už na té předchozí schůzce dozvěděli, že v učivu jsou popředu, ale není to tím, že ona by tak hnala, ale že děti si udávají vlastní tempo, prý se jí sešla třída opravdu šikovných dětí. A známkování nastavila taky dost přísně, ale je to aspoň vyburcuje.

Co se družiny týká, tak Matěj tam chodil rád, ale sem tam přišlo období, kdy nám říkal, že tam nechce zůstávat, ale musel, nedalo se nic dělat. V družině to fungovalo zhruba tak, že paní vychovatelka je vyzvedla ve škole, zavedla do družiny, pak šli na oběd (družina a jídelna jsou v jedné budově mimo školu). Po obědě šli do družiny, kde si je rodiče nejpozději do 14 hodin mohli vyzvednout, mezi 14-15 h to nebylo možné, děti měly program a vyzvednout se je potom dalo mezi 15-16 h. Děti buď chodily ven anebo dělaly různé věci. Na každý měsíc měly nějaký plán, ať už to byly soutěže, nebo vánoční/velikonoční tvoření, různé hry. V družině měly i kouzelníka, občas chodily do kina, takže program opravdu bohatý….Paní vychovatelky byly úplně super a nejednou jsem se i v družině doslechla i chválu na Matěje….nebudu skrývat, jak mě to potěšilo.

Co se jídelny týče, dalo by se říct, že mu celkem chutnalo.

Škola má internetové stránky, kde jsou zároveň i stránky družiny a jídelny, takže jsem si vždy zkontrolovala aktuality ze školy, následně jaký program mají v družině a co mají na oběd.

V průběhu roku jsme museli řešit i Matějovo onemocnění, jednou na podzim, podruhé na jaře. Pokaždé ho potrápilo ucho. Učivo dohnal bez problémů a určitě je to i manželova zásluha, během nemoci se s ním pravidelně učil a vše opakoval.

Poslední měsíc si Matěj ve škole ještě užil na oslavu dne dětí návštěvu Ostravského kina Cinestar, promítání ve 3D, konkrétně to bylo Spy Kids ve 4D. Moc se mu to líbilo, akorát tam zapomněl úplně super kšiltovku.

A nesmím zapomenout zmínit výlet, který se uskutečnil 8.6. Jelo se na Dětský ranč v Hlučíně, kde měly děti možnost zajezdit si na koni, krmit a mazlit se se zvířaty, vyblbnout se v dětském lanovém centru, měly piknik v trávě….počasí jim vyšlo úplně skvěle, Matěj přijel nadšený. Dostal i kapesné, byla jsem zvědavá, kolik utratí a co si koupí. No, koupil si čtyři nanuky, že prý nemohl odolat. :-D

V červnu proběhlo i závěrečné focení. Fotky jsou krásné, ale zklamalo mě, že se nefotilo i o samotě. Fotila se celá třída a pak byla možnost vyfotit se s kamarády. Ale i tak je to pěkná vzpomínka, Matěj se vyfotil s těmi, které má úplně nejraději.

Během posledního týdne přinesl Matěj domů i učebnice a pracovní sešity do dalšího ročníku.

A co vysvědčení?

Nebojte, nezapomněla jsem. :-) Jak už jsem se tenkrát zmínila, na pololetí měl Matěj samé jedničky, koukala jsem, jak se to změnilo od dob, kdy jsem chodila do školy já, už na první pololetí byl každý předmět vypsaný zvlášť. Ale přejdu k tomu nejdůležitějšímu a to je závěrečné vysvědčení. :-) Ve čtvrtek odpoledne jsme šli s Matějem koupit kytičku paní učitelce a Matěj chtěl nějakou drobnost i pro paní vychovatelky z družiny a tak jsem jim a pak i paní učitelce koupila keramické zvonečky. Možná je znáte, prodávají se třeba v květinových a jsou na nich různé nápisy. Vybrali jsme „pro štestí“ a na každém byl jiný obrázek. Až doma jsem si pak všimla, že na jednom je krom čtyřlístku i prasnice s ceckama. Jak jsem to kupovala, nějak jsem to přehlédla, no co, dostala ho jedna paní vychovatelka. :-D  Matěj dostal na vysvědčení samé jedničky, zároveň dostal Pochvalný list a knihu. Udělal nám velkou radost a jsme moc rádi, že celý školní rok proběhl bez problémů a jsme moc zvědaví, co přinese příští školní rok.

A jak bych to celkově shrnula? Ten školní rok uběhl šíleným tempem a já mám pocit, že jsem někdy v říjnu usnula a vzbudila se až teď. Jsem moc mile překvapená z průběhu celého roku, přiznávám, že jsem měla obavy, jak to všechno zvládneme, jak to všechno bude fungovat, jaký bude Matěj žák a ono to nakonec všechno bylo moc fajn.

Nakonec bych ještě chtěla poděkovat Babyonline za možnost tento deníček psát, i když jsem ze začátku byla v rozpacích a nevěděla, jestli do toho jít, jsem moc ráda, že jsem do toho šla, protože jsem měla možnost dát nahlédnout ostatním, jak to chodí právě v naší škole a u nás doma a zároveň jsem se mohla vypovídat a od vás přečíst pěkná a milá slůvka…., takže pokud jste vydržely číst až do konce, i vám posílám jedno velké poděkování. :-)

Užijte si krásné a pohodové prázdniny, ahoooj, Silvie a Matěj ;-)

Na základě vyprávění foREVer připravila Naďa Barochová.