banner

Pohádka Jak se slepička ztratila - verze k vytištění

Slepice
KURA DOMÁCÍHO známe všichni jako slepici či kohouta. Prapředek žil jako divoký pták v lesích daleké Asie.

Časem bylo vyšlechtěno mnoho plemen slepic, která jsou dnes chována pro maso a vejce. Jestliže slepice neskončí na pekáči, může se prý dožít i deseti let.

Říká se, že slepice jsou hloupé. Ale je to pravda? Kvočna sedící na vejcích ví, jak že je musí obracet, aby se správně prohřívala, a prý při tom s nevylíhnutými kuřaty dokonce i komunikuje! Později je naučí, co je a co není k jídlu. Mezi sebou navzájem se slepice dorozumívají širokou škálou zvuků, ať už v případě nebezpečí, objevu potravy či návštěvy vetřelce.

Pohádka: Jak se slepička ztratila

Adélčina maminka každé ráno vypouštěla z kurníku slepice. Adélka jim nasypala zrní a posbírala čerstvá vajíčka. Mezitím, co slepice zobaly, je Adélka počítala. Slepiček bylo dohromady deset a jeden kohout. „Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět...“  „Maminko, jedna slepička chybí! Je jich jenom devět!“  „Ano, máš pravdu, Adélko! Snad ji neodnesla kuna, nebo liška!“ povídala ustaraně maminka. A hledaly a hledaly. V kurníku nebyla, na zahrádku neutekla. „Puťa, puťa!“ volala ztracenou slepičku maminka i s Adélkou. Volaly, hledaly, ale ztracená slepička nikde. „Maminko, možná že jenom někde spinká. Jenom počkej, já ji najdu!“ řekla smutně Adélka a rozplakala se. Po slepičce jako by se zem slehla. Mezitím uběhlo několik dní. Tatínek koupil novou slepičku, celou bílou. Adélka jí dala jméno Jůlinka.

Slepička

 „Kykyryký,“ kokrhá kohoutek venku na dvorku a vítá nový den. Bylo ráno a Adélka sypala zrní slepičkám a nalila jim čerstvou vodu do korýtka. Než zrní sezobaly, Adélka je stihla pokaždé spočítat. Bylo jich i s Jůlinkou deset, tak jak to má být. Najednou Adélka zpozorněla. Uslyšela zdálky nějaký zvuk. Bylo to pípání. „Píp, píp, píp,“ ozývalo se odněkud ze stodoly. Adélka šla za pípáním. A nechtělo se jí věřit, co tam nahoře v seně našla! Ztracenou slepičku. Ale slepička nebyla sama, měla tam i malá kuřátka! Do stodoly se šla schovat, aby tam svá kuřátka mohla v klidu vysedět.

 

Právě se vylíhla na svět. Byla ještě mokrá. Čtyři žlutá klubíčka se tlačila mamince pod křídla. Páté bylo ještě ve vajíčku a zobáčkem si už vyťukávalo dírku ve skořápce. Povedlo se! Konečně se i páté vyklubalo ven! „Maminko, tatínku, máme malá kuřátka! Pojďte se podívat na ta malá sluníčka,“ radostně volala malá Adélka a utíká rychle domů. Volala tak nahlas a běžela tak rychle, že všechny ostatní slepičky přestaly zobat travičku a začaly vystrašeně kdákat. Adélka byla moc šťastná. Slepičí maminku, které se říká kvočna, tatínek snesl ze stodoly dolů. Adélka s maminkou posbíraly opatrně kuřátka a daly do domečku pro kvočny.

„Taková slepice sedí na vejcích tři týdny a přitom skoro vůbec nejí a nepije," vysvětloval Adélce tatínek. A tak se každé ráno ozývalo kromě kohoutího „kykyryký,“ také „kvok, kvok, kvok,“ to když slepičí máma svolávala své děti. Dokážete, milé děti, spočítat všechny slepičky i s kohoutem a kuřátky? Adélka se to brzy naučila a určitě se to naučíte i vy! A nezapomeňte na Jůlinku!

Slepička
Venku ještě rosa studí,
kohout dvorek ráno budí.
Naše hodné slepičky
už se chlubí vajíčky.

Pročpak jedna slepička
ukryla svá vajíčka?
Na hnízdě si pořád sedí,
svých vajec si tuze hledí.

Ze skořápky zakrátko
klube se nám kuřátko!
„Píp, píp“ kuře pípalo,
maminku tak volalo.

Další kuře pípá „píp“,
ve dvou se to pípá líp.
Třetí už se na svět klube,
kohoutek to jistě bude.

Čtvrté kuře pípá „píp“,
musí mámu potěšit.
Páté kuře, poslední
ve vajíčku stále spí.

Slepička ho zahřívá,
už se také ozývá!
Vylíhla se z vajíčka
další malá slepička!

Kohout pyšný jako páv
jde jim zrní vyhledat.
Slípka volá na kuřata:
„Milé děti, to je táta!“
 

Autorka: Kamila Urbanová

Ilustrátorka: Jelizaveta Stýskalová

Sdílejte stránku

Předchozí článek:

Pavouček

Následující článek:

Havran

Pohádka o slepičce - diskuze

poučné a roztomilé

musím dnes vytisknout a večer přečíst, synovi se líbí
krásná pohádka

recenze

Kamci jak Beruska tak Slepicka a jeste nemam precteneho Pavoucka jsou uzasne pohadky, nejen tim ze jsou zaroven velmi naucne, me deti je maji tak radi ze je donekonecna musim opakovat vecer pred spanim a tak jsem rada ze jsi napsala nove...moc se mi libi to ze pri vypraveni pohadky i zaroven muzu deti neco naucit o zviratku, prirode a zaroven je to dobrodruzne....v pripade Berusky:-) a super basnicka k malym kuratkam...Frantisek Hrubin ma velkeho konkurenta:-))...jen tak dal Kamci....a at je to conejdrive v nejake pekne knizce...

Pohádka

Paní Kamilo, vaše pohádky jsou milé, úsměvné dětem se líbí, držím vám palce v dalším psaní

Poradna

Období vzdoru?
avatar Siry 16. 07. 2025

Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.

Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá,  aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel,  vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky.  Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí,  že školka není pouze hraní si v dětské herně,  ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá,  například zmiňované odvedeni pozornosti.  Velmi pěkně postupujete,  když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte.  Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování,  které by syn dělat měl,  které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví,  jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.  
 

Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám,  že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít. 
 

Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr,  v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte,  pokud tedy projevy nejsou extrémně silné.  Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému,  kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají,  strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie. 
 

V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce,  případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

 

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Set 5 dětských knížek 0–8 let

Předškolní vzdělávání
Včetně jediné komplexní předškolní přípravy s mnoha praktickými aspekty pro život. Předejte svému dítěti jedinečné kvalitní know-how lékařky-vzdělavatelky s vysokými nároky na všeobecné vzdělání. „Na prvních 6 letech extrémně záleží,“ říká Jana Martincová, matka ADHD dítěte, díky kterému se stala autorkou a vydavatelkou, a své dítě tak posunula ve vývoji.
cena pouze u nás: 1 425 Kč
Set 5 dětských knížek pro chytré hlavičky