Vláknina v dětské výživě

Vláknina je nezastupitelnou složkou stravy. Jak ve stravě dospělých, tak ve stravě dětí. Měla by být každodenní součástí jídelníčku. Doporučovaná dávka a typ vlákniny na den se s věkem mění.

Denní doporučená dávka vlákniny gramech pro děti je vyjádřena vzorcem věk dítěte v rocích + 5.

Z praktického hlediska charakterizujeme vlákninu jako nestravitelnou složku stravy rostlinného původu, kterou dělíme ve vodě rozpustnou a ve vodě nerozpustnou vlákninu. Hlavním nutričním významem ve vodě rozpustné vlákniny je, že slouží jako substrát pro fermentaci v tlustém střevě a významným způsobem ovlivňuje mikroflóru tlustého střeva ve smyslu zvýšení počtu probiotických kmenů. Nerozpustná vláknina je z hlediska nutričního nevyužitelná a zvyšuje obsah stolice.

Základními zdroji vlákniny jsou obiloviny, mlýnské a pekárenské výrobky, luštěniny, ovoce a zelenina. Vlastnosti vlákniny ovlivňují jednotlivé zdroje.

Děti přijímají vlákninu již od narození ve formě oligosacharidů jako důležité složky mateřského mléka nebo umělé mléčné kojenecké formule. Tyto oligosacharidy významně ovlivňují imunitu, optimalizují střevní pasáž a pozitivně působí na plynatost. S postupným rozšiřováním jídelníčku se ve stravě dítěte začnou objevovat i další zdroje.
Doporučení pro děti do deseti let jsou v případě příjmu vlákniny odlišná od výživových doporučení pro dospělou populaci.

Extrémně vysoké dávky vlákniny v některých striktních alternativních způsobech výživy můžou být příčinou neprospívání především v kojeneckém a batolecím věku.

Pravidelný příjem celozrnného pečiva, celozrnných těstovin, luštěnin a velké množství zeleniny a ovoce mohou způsobit při současném nízkém příjmu tekutin a malé fyzické aktivitě bolesti břicha, nadýmání a zácpu.
Zhruba do 10 let věku dítěte může ve stravě dítěte převažovat bílé pečivo. Obsah vlákniny v pečivu závisí na výrobci, ale obecně lze říci, že bílé pečivo obsahuje poloviční množství v porovnání s pečivem celozrnným (bílý rohlík -40g obsahuje asi 1-2g vlákniny, celozrnný rohlík 50g obsahuje 3-5g vlákniny).

Obsah vlákniny ve vybraných potravinách (NutriDan)

Ostatní zdroje vlákniny zařazujeme s ohledem na věk dítěte. I zde platí, že i u ostatních mlýnských a pekárenských výrobků budeme dávat u malých dětí do deseti let přednost potravinám s nižším obsahem vlákniny rýže loupaná vs. indiánská rýže, těstoviny (běžné) vs. těstoviny celozrnné.  Neznamená to ale, že nemůžeme celozrnné potraviny použít vůbec. Po desátém roce věku bude velmi vhodné je do jídelníčku zařadit a nahradit jím pečivo bílé.

Velkým zdrojem vlákniny je i ovoce a zelenina. V dětském věku je poměr mezi ovocem a zeleninou ve prospěch ovoce.  

Použitá literatura:
Dostálová, J.: Co se děje s potravinami při přípravě pokrmů, Praha, Forsapi, 2010
Fraňková, S.: Vybrané kapitoly z psychologie VI. Dítě zlobí s jídlem, Výživa a potraviny, 5/2002
Frühauf, P.: Vláknina v dětské výživě, Pediatrie v praxi, 1/2007
Hrubý, S.: Tepelná úprava pokrmů a zdraví, Výživa a potraviny, 3/2009