Saláty nejenom pro děti
Sezóna čerstvé zeleniny a ovoce je v plném proudu. Stačí obhlídka zahrady, příp. trhu či obchodu a nápadů na přípravu salátu je nepočítaně.
Do jídelníčku malých i velkých dětí patří hodně ovoce a zeleniny. Kdy začít s podáváním syrové zeleniny na chroupání a ovoce nelze jednoznačně určit. Souvisí to s celkovým vývojem dítěte. Je to jako když jedno dítě začne chodit před prvním rokem a druhé třeba až v 15ti měsících. Nebo jednomu vyroste první zub ve 4 měsících a druhému až v 11 měsících. Tak to bude i s podáváním syrové zeleniny a ovoce. Rozhodně to také souvisí s konkrétním způsobem zavádění nemléčných příkrmů, resp. co, kdy a v jaké konzistenci byl příkrm dítěti nabízen. To jen na úvod. Nemůžeme předpokládat, že si dítě jednoho dne řekne, že je ten pravý čas začít jíst zeleninu a ovoce. Obecně lze doporučit přípravu salátů tedy spíše salátků (množství sní opravdu malé) pro děti po 1. roce života. Postupně nabízejte různé druhy zeleniny a ovoce v různých úpravách. Jen se nelekněte prvních odmítnutí a vyzkoušejte různé kombinace. Nezapomínejte na to, že batolecí období (1-3 roky) je klíčové pro vytvoření stravovacích návyků.
Naše tipy pro vás vznikly při jedné obhlídce zahrady a návštěvě sadu u sousedů. Zkuste to také.
Mrkvovo-kedlubnový salát
- Mrkev
- Kedlubna
- Hlávkový salát
- Zálivka: voda, citrón, cukr (med) – není potřeba
- Olej řepkový
Pracovní postup:
Omytou a očištěnou mrkev a kedlubnu nastrouhejte na jemno v poměru 2:1 (varianta 1) a dochuťte zálivkou z vody a pár kapek citrónové šťávy. Mrkev je dost sladká, proto není potřeba sladit. Rozhodně by neměla v žádném zeleninovém salátu chybět kapka kvalitního (řepkového, olivového…) oleje, který je důležitý pro využití vitamínů rozpustných v tucích. Podle schopností dítěte volte i způsob mechanické úpravy zeleniny – nastrouhaný nahrubo (varianta 2) nebo nakrájený na kousky (varianta 3) a vyzkoušejte, jak upravený salát bude vašemu dítěti vyhovovat. Tyto varianty salátů lze doplnit i nakrájeným hlávkovým salátem. Malina je bonusem na závěr.
Varianta 1.
Varianta 2.
Varianta 3.
Hlávkový salát s jahodami s jogurtem
- Hlávkový salát
- Jahody
- Zálivka: voda, citrón, cukr (med) – nemusí být
- Olej řepkový
- Bílý jogurt
Pracovní postup:
Salát rozdělíme na jednotlivé listy a důkladně omyjeme pod tekoucí vodou. Nakrájíme najemno a přidáme jahody (vyzrálé meruňky…). Pokapeme pár kapkami citrónu (jemně). Je-li ovoce dobře vyzrálé a sladké, nedoslazujte. Zakápněte olejem a přidejte vrchovatou lžíci bílého jogurtu (může být i smetanový). Důkladně promíchejte.
Pozn: Pokud vám váš miláček vyjí pouze jahůdky, nenuťte ho do salátu, ale nevzdávejte to a příště to zkuste zkombinovat se salátem znova :-).
Ovocný salát z meruněk, broskví a malin s jemně mletými vlašskými ořechy
- Meruňky
- Broskve
- Maliny
- Zálivka: voda, citrón
- Vlašské ořechy – jemně mleté
Pracovní postup:
Zásadní pro výběr ovoce na salát je jeho vyzrálost. Je sladší a lépe chutná, ale také se dětem lépe kouše. Bobuloviny a peckoviny jsou z tohoto pohledu ideální. Meruňky a broskve vypeckujeme a nakrájíme na stejné kousky. Velikost (ne příliš velké) závisí na věku, resp. na velikosti úst dítěte. Přidáme maliny. Ovoce do salátu je dobré dávat v poměru 1:1:1, ale není to podmínkou. Méně oblíbené lze doplnit v menším množství. Za vhodné považuji nejvíce 3 druhy. Místo oleje doplníme jemně mletými (opravdu jemně mletými) vlašskými ořechy. Pozor při používání u velmi malých dětí. Pár kapek citrónu může salát osvěžit. Zamícháme. Mňam.
Předchozí článek:
Vláknina v dětské výživě
Saláty nejenom pro děti - diskuze
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
18 %
6 hlasů
76 %
26 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Související recepty
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
