Inzerce
Inzerce

Co by mělo miminko umět 0. - 3. měsíc (I. trimenon)

Přivezli jsme si Honzíka domů. Je to, to nejúžasnější miminko na světě. Charakteristické pro toto období je převaha spánku nad bděním. Pohybová oblast vývoje se ale každým dnem rozvíjí a zdokonaluje. Honzíkovi se upravuje teplota, dýchání, srovnává se svalové napětí. Nemá ještě žádnou představu o prostoru a neorientuje se v něm. Před krmením je jeho pohybová aktivita větší než po krmení. Uděláme jedině dobře, když ho do šestého týdne budeme balit do deky jako housku. U neklidných dětí to pomáhá proti jejich dráždivosti.

Vyvoláme u něj vrozené reflexy, které s postupem času vyhasínají. I podle toho, jak reflexy odeznívají, poznáme možnou pohybovou odchylku. Honzík na zádíčkách leží mimo osu, nakřivo, ručky jsou přitaženy k tělu. Hlavička je ukloněna k jedné straně. Na bříšku je sbalený do klubíčka s lehce vystrčeným zadečkem, ručičky zůstávají za ramínky.

Od šestého týdne už dokáže na bříšku vzpřímit hlavičku. Pokud toto dokáže, je to z našeho pohledu první známka toho, že nebude pohybově postižený. Objevuje se reakce na zvuk i vizuální podnět. Na zádíčkách má nestabilní polohu, ale je schopný udržet hlavičku v ose, pánev se skloní dozadu, očka fixují předmět a tělíčko na to reaguje pohybem. Objevuje se nejprve koordinace ruka – ruka, ruka – ústa a slintá ostošest.

Do dvanáctého týdne má Honzík na bříšku tzv. trojúhelníkovou oporu – loket, loket, stydká kost. Umí se vzpřímit v hrudní páteři, opora ruček je na otevřené dlani, ne v pěstičce. Hlavička se volně pohybuje ze strany na stranu a zapojí se aktivně nejhlubší vrstva svalů páteře. Na zádech je volný pohyb hlavičky po podložce a vzpřímení šíje, ve všech kloubech je devadesát stupňů – jsou skrčená kolínka, která jsou držena nad podložkou a míří k bříšku, nejsou u sebe. Ručičky jsou schopné volného pohybu.

Honzík se začne otáčet i na bok, chvilku tam vydrží, hraje si na něm, ale pak se překulí zpátky na záda. Základní model pohybové dovednosti tří měsíčního dítěte prostupuje celý náš vývoj. Při pohybové poruše (motorické retardaci) či jenom odchylce dítě tohoto modelu samo nedosáhne a je důležité zahájit terapii.

Mgr. Kamila Vorlová

U pošty 402/14
625 00 Brno-Starý Lískovec

Inzerce

(poliklinika na Osové, 2. patro)

tel.: 777 559 114
email: vorlova@rehabilitacevorlova.cz
www: http://www.rehabilitacevorlova.cz

Inzerce
Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

0. - 3. měsíc (I. trimenon) - diskuze

  • mala byla strasne sikovna v 1mesici uz krasne drzela hlavicku a koncem 3mesice se nam uz skoro posadila
    Buci   | 12.11.2010 08:36:01 | Reakcí: 1, poslední: 02.05.2011 11:55:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Jéé no tak my máme teď klučíka šestinedělku a hlavičku drží také krásně. Za ručičky se přitahuje vzorně a skoro se sám překulí na bok. Tak to jsem zvědavá zda budeme taky takhle šikovní :)
      Mappepe   | 02.05.2011 11:55:37
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Brani ditete do postele

| Vlavl | 01.08.2020, 13:52

Dobrý den, 14m syn obcas v noci place a usne jen u nas v posteli, ve sve postylce byt nechce. Dela to az nyni, drive spal dobre. Mohou to byt zuby, separační úzkost, nebo si jen vymysli? Může si na spani s nami zvyknout a pak si ho vynucovat? Děkuji

Dobrý den, noční pláč vašeho chlapce může souviset  s jeho vývojovým obdobím. Může se mu měnit potřeba spánku, v tomto věku děti často přecházejí ze dvou denních spánků jen na jeden a tento přechod může dočasně jejich spánkový mechanismus narušit. Syn může také prožívat úzkost související s vývojově podmíněným strachem z odloučení, který je typický pro děti v období 12 - 18 měsíce. Tento strach je vývojově podmíněný a neznamená tedy žádnou poruchu ve zdravém vývoji dítěte. Samozřejmě mu mohou růst i zoubky, což kvalitu spánku může snižovat. Malé dítě si nikdy své úzkosti nevymýšlí, nemá na to vývojové kapacity. Jen vám svým pláčem dává najevo, že se něco děje a že se necítí dobře. Na místě je proto hodně trpělivosti, chlapečka vždy utište, poskytněte mu podporu, ujištění, pochování. Ohledně spaní ve vaší posteli záleží na vás, jak budete chtít postupovat. Skutečně hrozí, že dítě si v tomto období na spaní s vámi zvykne a bude jej vyžadovat. Kontakt s rodiči mu navozuje pocit bezpečí. Pokud nechcete, aby s vámi syn spával, tak jej utište, pochovejte, uklidněte a pak byste ho měla vrátit zpátky do postýlky. Můžete u něj zůstat, hladit jej, konejšit a klidně a tiše na něj mluvit, dokud neusne. Další z krátkodobého pohledu rychlejší a účinnější možností je nechat jej spávat u vás v posteli a smířit se s nočním návštěvníkem. Některé děti se s postupujícím vývojem nemají problém vrátit do vlastní postýlky, některé si ale mohou spaní s rodiči vynucovat. Musíte zvážit a probrat s partnerem, co vám do budoucna více vyhovuje a podle toho chlapce zvykat. Samozřejmě pokud je dítě nemocné, nebo má nějakou jinou tělesnou nepohodu je na místě jej do postele rodičů vzít. Také neplatí, že když s vámi spal párkrát, tak už bude muset s vámi spát vždycky. Jste ale asi teď právě v době, kdy se tzv. "láme chleba" a záleží na vás, co si váš syn zafixuje. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 03.08.2020, 08:48
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce