Inzerce
Inzerce
Inzerce

Co by mělo miminko umět 0. - 3. měsíc (I. trimenon)

Přivezli jsme si Honzíka domů. Je to, to nejúžasnější miminko na světě. Charakteristické pro toto období je převaha spánku nad bděním. Pohybová oblast vývoje se ale každým dnem rozvíjí a zdokonaluje. Honzíkovi se upravuje teplota, dýchání, srovnává se svalové napětí. Nemá ještě žádnou představu o prostoru a neorientuje se v něm. Před krmením je jeho pohybová aktivita větší než po krmení. Uděláme jedině dobře, když ho do šestého týdne budeme balit do deky jako housku. U neklidných dětí to pomáhá proti jejich dráždivosti.

Vyvoláme u něj vrozené reflexy, které s postupem času vyhasínají. I podle toho, jak reflexy odeznívají, poznáme možnou pohybovou odchylku. Honzík na zádíčkách leží mimo osu, nakřivo, ručky jsou přitaženy k tělu. Hlavička je ukloněna k jedné straně. Na bříšku je sbalený do klubíčka s lehce vystrčeným zadečkem, ručičky zůstávají za ramínky.

Od šestého týdne už dokáže na bříšku vzpřímit hlavičku. Pokud toto dokáže, je to z našeho pohledu první známka toho, že nebude pohybově postižený. Objevuje se reakce na zvuk i vizuální podnět. Na zádíčkách má nestabilní polohu, ale je schopný udržet hlavičku v ose, pánev se skloní dozadu, očka fixují předmět a tělíčko na to reaguje pohybem. Objevuje se nejprve koordinace ruka – ruka, ruka – ústa a slintá ostošest.

Do dvanáctého týdne má Honzík na bříšku tzv. trojúhelníkovou oporu – loket, loket, stydká kost. Umí se vzpřímit v hrudní páteři, opora ruček je na otevřené dlani, ne v pěstičce. Hlavička se volně pohybuje ze strany na stranu a zapojí se aktivně nejhlubší vrstva svalů páteře. Na zádech je volný pohyb hlavičky po podložce a vzpřímení šíje, ve všech kloubech je devadesát stupňů – jsou skrčená kolínka, která jsou držena nad podložkou a míří k bříšku, nejsou u sebe. Ručičky jsou schopné volného pohybu.

Honzík se začne otáčet i na bok, chvilku tam vydrží, hraje si na něm, ale pak se překulí zpátky na záda. Základní model pohybové dovednosti tří měsíčního dítěte prostupuje celý náš vývoj. Při pohybové poruše (motorické retardaci) či jenom odchylce dítě tohoto modelu samo nedosáhne a je důležité zahájit terapii.

Inzerce

Mgr. Kamila Vorlová

U pošty 402/14
625 00 Brno-Starý Lískovec

Inzerce

(poliklinika na Osové, 2. patro)

tel.: 777 559 114
email: vorlova@rehabilitacevorlova.cz
www: http://www.rehabilitacevorlova.cz

Inzerce
Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

0. - 3. měsíc (I. trimenon) - diskuze

  • mala byla strasne sikovna v 1mesici uz krasne drzela hlavicku a koncem 3mesice se nam uz skoro posadila
    Buci   | 12.11.2010 08:36:01 | Reakcí: 1, poslední: 02.05.2011 11:55:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Jéé no tak my máme teď klučíka šestinedělku a hlavičku drží také krásně. Za ručičky se přitahuje vzorně a skoro se sám překulí na bok. Tak to jsem zvědavá zda budeme taky takhle šikovní :)
      Mappepe   | 02.05.2011 11:55:37
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dítě

| Káča2018 | 07.03.2023, 09:26

Dobrý den, chtěla bych se s někým poradit, dřív než to půjdu řešit nějak dál. Mám dvě děti. Holka 4 roky a kluk 5 let (v září 6). S jejich otcem spolu nežijeme už dva roky. Syn měl od malinká problémy s vyprazdňováním, a v pozdějším věku jsme s tím byli i v nemocnici, kde mu "diagnostikovali " syndrom dráždivého tračníku. Bylo u nás dost časté zvracení, nebo naopak průjem. Stačilo aby ho něco podráždilo, např. kašel, a už zvracel. Jenže teď pozoruji, že má tyhle problémy, když má jet, nebo už je u otce. Není to pravidlem, ale stává se to častěji. U mě jsou v pořádk , a předám je otci a do hodiny třeba mě volá, že kluk zvrací, v jakém stavu jsem mu je jako dala. Říkám dyť se mnou byli dobří jako. A stalo se to tak už několikrát, jednou tak začal zvracet už chvilku před tím, než si pro ně měl dojet. A druhý den je v pořádku všechno. Někdy i jak dojede v neděli domů, tak je dobrej, a večer až se hodí do klidu, tak se pozvrací, ale tím to hasne. Tak už si říkám, jestli to není z nějakého psychického původu. Holka je vždy v pořádku. On je kluk i takovej citlivější. Rozhodně si nemyslím, že by otec byl na děti nějak zlej nebo tak něco, to je vyloučené. Jeden den k nám otec přijel za dětma na chvíli, a jak kluk viděl z okna, že parkuje, tak mě říká "bolí mě bříško, protože dojel táta ". My s otcem máme dobrý vztah jen tak na oko. On i po dvou letech má potřebu o mě nehezky mluvit všude, že jsem krkavčí máma a že děcka nechci a podobně. Jednou se mi stalo že děti dojely domů od otce a syn se mě ptá " tak co mami, odpočinula sis? Mělas klid od nás ". To jsou přesně slova jeho otce, on pořád potřeboval mít svůj klid. Jediný kde to kluk mohl slyšet takovou vět , je u otce. Hned sem mu to vyvrátila a řekla, že mi bylo smutno po nich a že rozhodně žádný klid od nich nepotřebuju. Když se dceři stal úraz a otec nás vezl do nemocnice, tak moje kamarádka odvezla syna k otcové matce, tím že otec pak tam za ním dojede a bude s ním. A kamarádka mě píše, že jí kluk v autě říkal, že ale chce spát s maminkou. Pak už sem otcovi řekla tak nějak oklikou, že někoho mám, aby už nechal těch pomluv, a on se začal vyptávat kluka na "strejdu". Tak já nevím, jestli to může být stresem, nebo nějak psychicky. Co myslíte, poradíte mi? Jestli to nějak řešit. Nechci mu je dávat za tu cenu, že kluk bude mít scvrklej žaludek nebo že z toho bude zvracet nebo mít nějaký stres. Předem děkuji za odpověď. Seitlová

Dobrý den, z vašeho popisu není patrné, jak často si otec děti bere, nebo jestli máte střídavou péči? V každém případě ne všechny děti dobře snáší změny, navíc se vašim dětem rozpadla rodina, přišly o jistou míru stability a bezpečí. Reakcí může být separační úzkost - strach odloučit se od nejbližší pečující osoby, v tomto případě od vás jako od matky. Na tuto úzkost a strach mohou nasedat psychosomatické obtíže, zejména u citlivého dítěte s touto dispozicí. Je zde potřeba postupovat vzhledem k synovi velmi citlivě. Neměl by určitě přijít o kontakty s otcem. Otcovská postava je v životě chlapce velmi důležitá. Bylo by ale dobré se s ohledem na aktuální situaci s tatínkem domluvit na nějakém řešení, které bude pro chlapce co nejméně stresující. Jedná se o řešení na přechodnou dobu, než syn opět získá potřebnou stabilitu a separační úzkost odezní. Tatínek by si ho mohl na omezenou dobu brávat třeba jen na procházky, výlety, nebo k sobě přes den bez spaní. Vzhledem k tomu, že domluva může být složitá, pak by bylo vhodné kontaktovat Poradnu pro mezilidské vztahy a pokusit se dojít např. prostřednictvím mediace k nějaké dohodě, kompromisu. Ohledně obtíží syna se můžete poradit také s pediatrem a případně by bylo vhodné kontaktovat dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 09.03.2023, 10:00
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×