Inzerce
Inzerce
Inzerce

Co by mělo miminko umět 4. - 6. měsíc (II. trimenon)

V tomto období jsou v popředí náhodné, účelové pohyby.

V poloze na bříšku se Honzík umí opřít o lokty a stydkou kost, volně si točí hlavičkou a hodně pozoruje své okolí. Začíná si být svou polohou jistý. Velmi šikovné děti objeví oporu na natažených ručkách.

Pohyb hlavy vede i tělo a dochází k rotaci páteře. Na bok se točí stále častěji, vydrží na něm dlouho, snaží se chytit, co vidí a za krátký čas se otočí na bříško. Na bříšku je rád. Je zajištěn třemi opěrnými body – loktem a pánví na jedné straně a nakročeným kolínkem na straně druhé. Otáčení na bříško je vrcholem pohybové dovednosti do šestého měsíce.

Inzerce

S postupem času se opře jen o jednu ručku a druhou sahá po hračce, hlavička je vysoko zvednuta. Na zádech je pohyb ruček s cílem chytit, na co dosáhnu.

Chytá hračku a předává si ji z ruky do ruky, sáhne i po hračce, kterou má vedle sebe, rád se přitáhne za mamčiny ruce do sedu, otáčí se na zavolání, poznává lidi ze svého okolí, vydává hlásky.

Inzerce

Velká chyba maminek je dítě v tomto období posazovat, snažit se je odkládat. Já vím, je úžasné mít Honzíka na klíně s držením v podpaží, ale páteř se hroutí, hlavička se kymácí a začínají se nenápadně zapojovat špatné pohybové vzorce. Jaký sed je ideální v tomto období si řekneme v kapitole o cvičení.

Mgr. Kamila Vorlová

Inzerce

U pošty 402/14
625 00 Brno-Starý Lískovec

(poliklinika na Osové, 2. patro)

Inzerce

tel.: 777 559 114
email: vorlova@rehabilitacevorlova.cz
www: http://www.rehabilitacevorlova.cz

Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Kamila Vorlová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

4. - 6. měsíc (II. trimenon) - diskuze

  • ma dcerka
    Dobrý den . Chtěla jsem se zeptat . Dítě moje jsem necvičila jen jsem dala malé prostor a už mi začala lizt v 5 měsici a už uměla hačat sama v šestém měsíci my začala se stoupat u stolu nebo u gauče . Je to špatné? Pani doktorka mi neustále za to nadáva ale ja za to nemohu že je tak šikovna a hlavně je hyperaktivni.Petra 
    jackie79   | 06.10.2010 08:56:49
    Reagovat | URL příspěvku
  • Dobrý den,
    a kde mohu text o cvičení a správném sezení dětí v tomto věku najít? mám 5-ti měsíční holčičku a pořád otázku jejího držení řešíme....samozřejmě mám strach abych jí zádíčka neponičila a neposazujeme jí. co je ale tedy nejlepší?
    děkuji za odpověď.
    Zapalačová Petra
    zapalac.petra   | 29.09.2010 09:51:33 | Reakcí: 2, poslední: 01.10.2010 16:32:56
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dítě

| Káča2018 | 07.03.2023, 09:26

Dobrý den, chtěla bych se s někým poradit, dřív než to půjdu řešit nějak dál. Mám dvě děti. Holka 4 roky a kluk 5 let (v září 6). S jejich otcem spolu nežijeme už dva roky. Syn měl od malinká problémy s vyprazdňováním, a v pozdějším věku jsme s tím byli i v nemocnici, kde mu "diagnostikovali " syndrom dráždivého tračníku. Bylo u nás dost časté zvracení, nebo naopak průjem. Stačilo aby ho něco podráždilo, např. kašel, a už zvracel. Jenže teď pozoruji, že má tyhle problémy, když má jet, nebo už je u otce. Není to pravidlem, ale stává se to častěji. U mě jsou v pořádk , a předám je otci a do hodiny třeba mě volá, že kluk zvrací, v jakém stavu jsem mu je jako dala. Říkám dyť se mnou byli dobří jako. A stalo se to tak už několikrát, jednou tak začal zvracet už chvilku před tím, než si pro ně měl dojet. A druhý den je v pořádku všechno. Někdy i jak dojede v neděli domů, tak je dobrej, a večer až se hodí do klidu, tak se pozvrací, ale tím to hasne. Tak už si říkám, jestli to není z nějakého psychického původu. Holka je vždy v pořádku. On je kluk i takovej citlivější. Rozhodně si nemyslím, že by otec byl na děti nějak zlej nebo tak něco, to je vyloučené. Jeden den k nám otec přijel za dětma na chvíli, a jak kluk viděl z okna, že parkuje, tak mě říká "bolí mě bříško, protože dojel táta ". My s otcem máme dobrý vztah jen tak na oko. On i po dvou letech má potřebu o mě nehezky mluvit všude, že jsem krkavčí máma a že děcka nechci a podobně. Jednou se mi stalo že děti dojely domů od otce a syn se mě ptá " tak co mami, odpočinula sis? Mělas klid od nás ". To jsou přesně slova jeho otce, on pořád potřeboval mít svůj klid. Jediný kde to kluk mohl slyšet takovou vět , je u otce. Hned sem mu to vyvrátila a řekla, že mi bylo smutno po nich a že rozhodně žádný klid od nich nepotřebuju. Když se dceři stal úraz a otec nás vezl do nemocnice, tak moje kamarádka odvezla syna k otcové matce, tím že otec pak tam za ním dojede a bude s ním. A kamarádka mě píše, že jí kluk v autě říkal, že ale chce spát s maminkou. Pak už sem otcovi řekla tak nějak oklikou, že někoho mám, aby už nechal těch pomluv, a on se začal vyptávat kluka na "strejdu". Tak já nevím, jestli to může být stresem, nebo nějak psychicky. Co myslíte, poradíte mi? Jestli to nějak řešit. Nechci mu je dávat za tu cenu, že kluk bude mít scvrklej žaludek nebo že z toho bude zvracet nebo mít nějaký stres. Předem děkuji za odpověď. Seitlová

Dobrý den, z vašeho popisu není patrné, jak často si otec děti bere, nebo jestli máte střídavou péči? V každém případě ne všechny děti dobře snáší změny, navíc se vašim dětem rozpadla rodina, přišly o jistou míru stability a bezpečí. Reakcí může být separační úzkost - strach odloučit se od nejbližší pečující osoby, v tomto případě od vás jako od matky. Na tuto úzkost a strach mohou nasedat psychosomatické obtíže, zejména u citlivého dítěte s touto dispozicí. Je zde potřeba postupovat vzhledem k synovi velmi citlivě. Neměl by určitě přijít o kontakty s otcem. Otcovská postava je v životě chlapce velmi důležitá. Bylo by ale dobré se s ohledem na aktuální situaci s tatínkem domluvit na nějakém řešení, které bude pro chlapce co nejméně stresující. Jedná se o řešení na přechodnou dobu, než syn opět získá potřebnou stabilitu a separační úzkost odezní. Tatínek by si ho mohl na omezenou dobu brávat třeba jen na procházky, výlety, nebo k sobě přes den bez spaní. Vzhledem k tomu, že domluva může být složitá, pak by bylo vhodné kontaktovat Poradnu pro mezilidské vztahy a pokusit se dojít např. prostřednictvím mediace k nějaké dohodě, kompromisu. Ohledně obtíží syna se můžete poradit také s pediatrem a případně by bylo vhodné kontaktovat dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 09.03.2023, 10:00
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×