Inzerce
Inzerce
Inzerce

Svatební veletrh

1. Svatba lítá ve vzduchu aneb Svatební dny na Sychrově

Když se nad tím zamyslím, už je to rok a půl, co mě přítel požádal o ruku. Byla to taková ohromná romantika – tedy aspoň pro mě. Blížil se Valentýn a spolu s ním naše výročí, a tak jsme se rozhodli a zamluvili si víkendový pobyt na Hrubé skále. V té době jsem byla v 33. týdnu těhotenství a myslela jsem si, že mě hned tak něco nemůže zaskočit.

Byl únor, všude bylo krásné, tiché, sněhové bílo. Moc aut jsme cestou nepotkávali, právě kvůli tomu krásnému bílému sněhovému, kterého ovšem napadlo poněkud více, než se lidem líbilo. I přítel byl cestou na Hrubou skálu takový nervózní – přičítala jsem to právě tomu množství bílé krásy všude kolem, protože nám to v autě docela dost klouzalo.

Po příjezdu jsme se ubytovali a prohlíželi si náš pokoj. Pak jsme si šli zamluvit masáže – tedy pro mě pouze zábaly, ale i tak jsem se na ně moc těšila. Po návratu do pokoje jsme začali vybalovat věci. Konečně padla řeč i na tu ohromnou krabici, kterou s sebou Martin táhnul. Před odjezdem z domova si ji byl vyzvednout u maminky. Sice jsem nechápala, proč s sebou něco tak velkého táhne – dle popisů to má být nějaké jídlo, ale my máme přece plnou penzi, ale co, nebudu to řešit. Po pravdě řečeno, ani jsem nebyla zvědavá, co to v ní je, nechala jsem se prostě unášet tou krásou kolem. Martin se mě ptal, jestli nechci vědět, co je v té krabici, ale mně to bylo vážně jedno. Začal být nervózní ještě víc. Pak mi řekl, ať zavřu oči a sednu si na kraj postele. I přes moje prvotní protesty jsem to udělala, a když jsem oči znovu otevřela, klečel přede mnou s pugétem růží (který vytáhl z oné krabice) a krabičkou ve tvaru srdíčka. „Vezmeš si mě?“ Z krabičky na mě vykoukl prstýnek po jeho babičce a já jsem ztratila řeč. Celý pobyt byl nádherný, romantický – Martin zajistil, abychom měli tak říkajíc vlastního číšníka a i jídlo nám servírovali odděleně, stůl plný okvětních lístků, lahvička vína… a mně se chtělo jen brečet.

Když jsme se vrátili domů, šel Martin ještě požádat o mou ruku rodiče. Vůbec nevěděl, jakou kytku má koupit mamce a co má vlastně říct. Nakonec jsme vybrali karafiáty, které mamča zbožňuje, a vydali se k nim. Když Martin vyslovil svoje přání, předal kytičku mamče – ta měla slzy v očích, taťka si ho přejížděl takovým nepříjemným pohledem. Pak se jen usmál a řekl, že ano, že si mě teda může vzít.

Inzerce

Ale to bylo víc jak před rokem a od té doby vůbec nic. Za tu dobu náš život obohatilo, ale i ochudilo několik věcí. Jako největší bohatství, které nás potkalo, bylo samozřejmě narození našeho syna – Marečka, který nám přináší neskonalé blaho. Nejsmutnější ztrátou bylo úmrtí mého tatínka, který se nedočkal ani svého vnoučka. Takový je život a i takové věci k němu patří, jen ta svatba stále nic. Občas zaprovokoval brácha, kdy že bude ten náš den D, ale odpovědi se nedočkal. Občas si nás dobírali kamarádi, ale já jsem se snažila příliš netlačit, protože jsem chtěla, aby to bylo přítelovo rozhodnutí a ne rozhodnutí dělané pod nátlakem. Nakonec jsem si říkala, že ten zásnubní prstýnek po jeho babičce snad uložím zpátky do krabičky, ale to jsem ještě netušila, co mě za pár dnů čeká.

V té době jsem se někde dočetla, že na Sychrově mají být svatební dny. Sice mi to vůbec nic neříkalo, ale jako inspirace by to nemuselo být špatné. Naplánovali jsme si tam výlet, bohužel Martina skolila nemoc, a tak jsem se tam rozjela s mamčou a Márou. Nemělo to chybu, ochutnali jsme svatební koláčky, svatební dorty, zhlédli květinovou výzdobu na stolech, kytice pro nevěsty. Prohlédli jsme si práci fotografů, mohli se nechat nalíčit a učesat od kadeřníků a vizážistů. Prohlédli jsme si svatební altánky, stany a vyslechli si možné hudební doprovody. Nejvíc se mi asi líbilo zastoupení půjčoven se svatebními šaty a také šperky, ať se již jedná o prstýnky, anebo různé ozdoby do vlasů či náušnice. Musím říct, že pro někoho, kdo se chystá na svatbu, je to neuvěřitelně inspirativní. V prvé řadě si v hlavě tak nějak urovná, co všechno se na svatbu musí zařídit. V druhé řadě získá velké množství případných kontaktů na půjčovny, výrobce, fotografy, kadeřníky atd. A v neposlední řadě si udělá představu o tom, co vlastně chce – jak ta jeho svatba má vypadat.

Inzerce

Po příjezdu domů jsem o tom neustále básnila, ukazovala fotky, dávala různé návrhy, jak by mohla vypadat ta naše svatba, prostě jsem byla neuvěřitelně otravná. Ale musím říct, že ten můj chlap mi ani jednou neřekl, že ho tím už fakt otravuji.

Když se nás zase jednou brácha zeptal, jestli se té naší svatby vůbec kdy dočká, Martinova odpověď byla: „Aby ses nedivil a stihl si vůbec koupit oblek.“ Všichni jsme se tomu zasmáli, ale mně to začalo vrtat v hlavě...

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Svatební veletrh - diskuze

  • Ó jé, to je počteníčko přímo pro mě.    Už se moc těším na pokračování té vaší nádherné romance. Svatby miluju a tuším, že na té vaší jste si dali hodně záležet, takže moc děkuji, že se o to s námi podělíš. 
    Evulik25   | 26.09.2013 12:33:37 | Reakcí: 2, poslední: 26.09.2013 15:35:41
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Mno holka, aby si nakonec nebyla zklamaná :oD. Já asik nejsem typ na takové ty do puntíku řešené akce :oD. Jen si tak říkám, takových příprav a pak je to během jednoho dne pryč :o( :oD
      Buik   | 26.09.2013 14:08:07
      Reagovat | URL příspěvku
  • jééé to byla romantika  
    mě manžel požádal na chaloupce, seděla jsem na trave na dece, vzal si malyho na ruku a kleknul si ke me, z kapsy vytahnul prstynek a pry jestli bych si je oba nevzala, bylo to 7.7.2012
    chezzie   | 25.09.2013 14:42:40 | Reakcí: 1, poslední: 25.09.2013 21:28:53
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce