Překvapení: Svatební obálka

Svatební obálka

Docela by mě zajímalo, jak právě tato část probíhala u vás – u nás jsem do toho tedy vůbec nezasahovala, ač bych možná ráda. Ale hezky od začátku.

Martin měl zrovna po noční a oznámil mi, že domů přijde až později, že má sraz s jedním svým kamarádem a že zajdou na „pivko“. Sice jsem si myslela svoje (něco ve stylu, že by teda po noční nemusel chodit do hospůdky, ale je to jeho věc). Rozhodla jsem se, že já nebudu s malým sedět doma a čekat na něj. Jak ráno Mára vstal, dostal snídani, zavolala jsem mamče a pak jsme společně vyrazili do světa (jeli jsme na návštěvu k tetě). Čas nám krásně ubíhal, došli jsme si na obídek, Mareček se hezky bavil. Když se blížila asi třetí hodina, tak jsem si říkala, že bychom se mohli vrátit. Ještě jsme se cestou zastavili v krámě, a jelikož nákup byl ohromný a já bych to sama domů nedotáhla, šla nás babča doprovodit až domů. Následující část by nikde neměl číst Martin :oD.

Hned jak jsem přišla domů, znaleckým okem jsem projela byt. Ač jsem měla plné ruce, okamžitě jsem si všimla, že v obyváku na stole leží velká obálka – a já jsem ji tam teda rozhodně nenechala! Rychle jsem postavila tašky na linku a metelila se podívat, co to tam je. Otevřela jsem ji a koukal na mě papír, na kterém bylo napsáno „Skladby pro svatební obřad“. Úplně jsem zkameněla. Mamka se na mě koukala a pak se jen zeptala: „Co se děje?“ To už jsem si musela sednout, protože jsem se podívala na další papír a na něm bylo napsáno „Informace pro snoubence“ a co víc, hned vedle toho bylo napsáno „23. 8. 2013, 12:00“. Jelikož jsem vůbec nic neřekla, mamka rychle přicupitala a dívala se mi přes rameno. Bylo vidět, že je jí do pláče, a pak mi pogratulovala. Já jsem ještě skoukla ten třetí papír „Dotazník k uzavření manželství“, všechno jsem poctivě dala zpátky do obálky a obálku jsem narafičila na stůl přesně tak, jak byla :o).

Asi za dvě hodiny se vzbudil Martin. Já jsem seděla s Marečkem v pokojíčku a hrála si s ním. Chvíli nás pozoroval a pak se mě zeptal, jestli jsem už viděla tu obálku v obyváku. Koukám na něj a s překvapeným výrazem říkám: „Jakou?“. Donesl mi ji tedy, abych se podívala, a sám se raději v rychlosti přesunul do obýváku. Stejně, já umím tak krásně hrát překvapenou (jako každá správná ženská, že??!!). Přišla jsem za ním a říkám mu: „Je to to, co si myslím, že to je?“.
Takže takhle nějak u nás probíhal výběr termínu. Ještě mi povyprávěl, jak se sešel s kamarádem, řekl mu, co má v plánu, došli si na panáka do hospůdky a pak vyrazili do města. Na radnici obešli vše potřebné a jako bonus se ještě šli podívat po městě na prstýnky.

Když už jsme u toho - jak vám šlo to vyplňování? Teď mám na mysli ten krásný dotazník k uzavření sňatku. Trošku jsem z něj měla pocit, že jedna vysoká škola je málo. Respektive – jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, osobní stav, státní občanství (u toho jsem se prvně zasekla) a bydliště bylo naprosto jednoduché k vyplnění. Ale to, co následovalo – Prohlášení o uzavření manželství bychom chtěli učinit před… hm, a teď babo raď. Určitě chtějí název úřadu, ale kde ho najít Přece to nebude Magistrát města Liberec, nebo jo? Dobře, necháme pár volných kolonek a pak s nimi na úřadě budeme doplňovat, no. Oni na nás budou určitě koukat skrz prsty, ale co se dá dělat.

Martin řekl, že i výběr hudby nechá vysloveně na mně. Ale tím mi teda moc nepomohl. Mám vybrat dva pochody ze čtyř - člověk by řekl, že to není mnoho, ale jak se zdá, je to víc než dost! Nejhorší je, že když si je pustím na youtube, tak okamžitě brečím – to zase budou ty hormony! A pak nějaké dvě skladby a tady je na výběr ze 17 skladeb, to je přece strašlivě moc! Mám se držet tradiční hudby – té klasické, nebo mám vybrat nějakou populární? Třeba moc hezká je Indiánská píseň lásky - Rudolf Friml nebo taky moc hezká je Hallelujah - Leonard Cohen. Na druhou stranu se mi líbí z té klasické hudby Alžbětinská serenáda - Ronald Binge a taky krásná je skladba Air ze Suity č. 3D dur - Johann Sebastian Bach (je to zvláštní, ale všechny ty klasické skladby mám tak nějak podvědomě spojené se svatbou).

Ach jo… takže ještě máme pár dní, než půjdeme na radnici se všemi těmi podklady, a tudíž já mám ještě pár dní na vybírání. Jen doufám, že mi nakonec nebude radit koruna anebo sirky :o).